Palestinci v Gaze čelí Covidu-19 osamoceni

3. 9. 2020

Od chvíle, kdy se Covid-19 poprvé objevil, se Palestinci v pásmu Gazy snaží s pandemií vypořádat s pro ně typickým odhodláním. Bezodkladně zavedli přísný karanténní režim s povinnou 21denní izolací ve vládních zařízeních, která se nacházejí poblíž hraničních přechodů.

Zdá se, že vše fungovalo poměrně dobře až do té doby, než se vyskytly potvrzené případy nákazy mimo karanténní střediska. Čtyři lidé z jedné rodiny měli pozitivní test na Covid-19. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) posléze varoval, že zdravotnictví na obléhaném území nebude schopno zvládnout nevyhnutelné šíření viru, píše na webu Middle East Monitor Eman Abusidu.

Úřady v Gaze nemohou zavést izolaci nebo dokonce úplný zákaz vycházení, protože pásmo je domovem dvou milionů lidí, včetně 1,4 milionu uprchlíků, žijících v extrémně stísněných podmínkách. Podle UNRWA žije v Gaze 30 000 obyvatel na kilometr čtvereční a v uprchlických táborech dokonce 55 000 obyvatel na kilometr čtvereční. Pásmo Gazy je tedy nejen jedním z nejlidnatějších míst na světě, ale také jedním z nejchudších. Stovky tisíc lidí žijí ve zchátralých uprchlických táborech a v rozbombardovaných budovách, kde mají jen omezené zázemí.

„Zůstat doma“ není volbou, pokud jste odkázáni na každodenní práci za velmi nízké mzdy, abyste mohli pokrýt ty nejzákladnější potřeby. Zůstat doma 14 dní znamená žádnou práci, žádný příjem a žádné jídlo.

Hospodářskou krizi prohlubují výpadky elektrické energie, které každý den trvají nejméně 12 hodin. Navíc 96 procent vody není vhodné k pití. Přidejte k tomu extrémní teploty – v létě je velmi horko, v zimě zas velmi chladno – dále pak izraelské bomby a vojenské vpády, a máte co do činění se skutečně závažnou krizí. „Zůstat doma“? To prostě není možné.

Pokračující blokáda uvalená na Gazu je jedním z hlavních důvodů, proč je řešení pandemie obzvláště obtížné. Říká se, že pásmo Gazy je největším vězením pod širým nebem na světě. Gaza od roku 2007 čelí ze strany Izraele a jeho spojenců, včetně Egypta, striktnímu obléhání ze vzduchu, vody a země. Léky, zdravotnický materiál na jedno použití, laboratorní materiál a vybavení patří k základním položkám, jejichž dovoz embargo tvrdě omezuje. Palestinci, kteří potřebují lékařské ošetření v zahraničí, čelí každé myslitelné pravděpodobnosti, že jim bude kvůli blokádě zamítnuto povolení k cestě.

Imunitní systém člověka závisí na vyvážené stravě a pití čerstvé vody – to vše ve zdravém životním prostředí. Gaza nic z toho nemá. Rozpadající se zdravotnictví se snaží vyrovnat s každodenními problémy, bez ohledu na koronavirus. Panuje nedostatek osobního ochranného vybavení, dezinfekčních prostředků a dalších základních čisticích prostředků.

OSN ve zprávě z roku 2017 uvedla, že pásmo Gazy bude do roku 2020 „neobyvatelné“. Nu, jsme v roce 2020 a blokáda navzdory pandemii stále existuje. Výsledkem je rozsáhlá chudoba, těžce poškozený sektor zdravotnictví a zoufalé životní podmínky, které jsou přímo ideální pro šíření nakažlivé choroby.

Jaké mohou mít vyhlídky lidé žijící na obléhaném území, které má jen 40 lůžek intenzivní péče na dvoumilionovou populaci?

Palestinci v Gaze jsou však navzdory všem těžkostem optimističtí. Nechtějí, aby je tato nová výzva zlomila. Zatímco rozvinutý svět disponuje pokročilou technologií k řešení pandemie, pásmo Gaza je v tomto ohledu osamoceno, protože má k dispozici pouze jednoduché a primitivní možnosti. Život se zde víceméně zastavil.

Izrael mezitím Gazu periodicky bombarduje. Proč o tom svět mlčí? Má-li mít OSN a její rezoluce vůbec nějakou důvěryhodnost, musí dnes sloužit k ochraně Palestinců žijících v pásmu Gazy. Toto je základní lidské právo, které platí v lepších dobách, v době smrtící pandemie je to nezbytnost.

 

Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1654

Diskuse

Obsah vydání | 8. 9. 2020