Kreml se rozhodl ponechat poslední peníze z rezervního fondu na horší časy

10. 10. 2025

V roce 2026 plánuje Ministerstvo financí z fondu vybrat pouze 38,5 miliardy rublů a naplnit jej 78,3 miliardami, vyplývá z důvodové zprávy k návrhu zákona o rozpočtu. V roce 2027 nebude FNB ani utracen, ani doplňován a v roce 2028 by měl vzrůst o 342,1 miliardy rublů díky příjmům z rozpočtu na ropu a plyn.

Před začátkem války Kreml nashromáždil ve FNB likvidní aktiva ve výši 113,5 miliardy dolarů – zahraniční měnu a zlato v hodnotě 7,3 % ruského HDP. Od té doby se fond, který byl původně koncipován ke spolufinancování penzí a pak byl převeden na pokrytí rozpočtového deficitu, zmenšil 2,5krát na 50,3 miliardy dolarů, tedy 1,7 % HDP.

Skutečnost, že ministerstvo financí neutrácí prostředky FNB, naznačuje, že chce zachránit zbytky "prasátka" "na horší časy", řekl Andrej Jakovlev, výzkumný pracovník Davisova centra na Harvardově univerzitě. "Kreml, možná Putin osobně, zjevně věří, že se to v budoucnu zhorší. A proto nelze rezervy utratit," vysvětluje Jakovlev.

Pokud byla válka v předchozích letech financována z rezerv, nyní ji zaplatí ruské obyvatelstvo. Bylo to "účtováno" ve formě nových daní, řekla Alexandra Prokopenko, výzkumná pracovnice Carnegie Russia Eurasia Center. V roce 2026 vláda zvýší DPH: její sazba se zvýší na 22 %, což je nejvyšší úroveň v Rusku v roce 1992. To podle výpočtů ministerstva financí přinese do státní pokladny 1,2 bilionu rublů ročně. Kromě toho se připravuje zvýšení daní pro malé podniky a 5 % daň pro sázkové kanceláře.

Navzdory tomu bude mít rozpočet na rok 2026 schodek 3,8 bilionu rublů a v letech 2027-28 dalších 6,7 bilionu. Vláda jej plánuje pokrýt výhradně na úkor dluhu, jehož celková výše by se měla v následujících letech zdvojnásobit.

V příštím roce se plánuje 3,98 bilionu rublů dluhu, pro rok 2027 3,79 bilionu, pro rok 2028 4,57 bilionu. Celkem 17,7 bilionu rublů za čtyři roky. S přihlédnutím ke státním zárukám by se měl celkový domácí veřejný dluh v letech 2025-28 zvýšit o 23,7 bilionu rublů, vyplývá z rozpočtových materiálů.

Kreml již nemůže zvyšovat výdaje, aby stimuloval ekonomiku, říká Alexandr Koljandr, vedoucí výzkumný pracovník Centra pro analýzu evropské politiky. "Jak se ekonomický růst zpomaluje a příjmy klesají, Moskva již nemůže zvýšit fiskální stimul, který poháněl předchozí vojenský růst, a místo toho přijímá úsporná opatření, která hrozí dalším zadušením civilní ekonomiky," zdůrazňuje Koljandr.

Zdroj v ruštině: ZDE