BBC: Pozastavení posílání amerických bomb do Izraele je pro něj zatím nevětším varováním
9. 5. 2024
Spojené státy jsou jedinou zemí, která má na Izrael skutečný vliv. A přesto se Izrael po celou dobu války v Gaze rozhodl ignorovat většinu rad svého nejbližšího spojence, píše komentátor BBC James Landale.
Americká vláda tvrdí, že její podpora válce proti Hamásu je „železná“, ale opakovaně vyjádřila znepokojení nad selháním izraelské armády při ochraně civilistů a nad nedostatečným humanitárním přístupem k obyvatelům Gazy.
Po dlouhých sedm měsíců USA postupně zvyšovaly tlak na Izrael. Soukromě mu radily. Veřejně varovaly. Přestaly vetovat odsuzující rezoluce v OSN. Sankcionovaly izraelské osadníky na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Před měsícem prezident Joe Biden v obzvláště důrazném telefonátu sdělil premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, že sníží podporu USA, pokud Izrael nedovolí flotilám nákladních aut s humanitární pomocí překračovat hranice do Gazy.
Většina těchto rad a nabádání však zůstala v Izraeli bez odezvy. Nyní tedy USA začínají používat svůj největší klacek.
USA jsou zdaleka největším zdrojem zbraní a munice pro Izrael. Ze zákona poskytují Izraeli každoročně vojenskou pomoc ve výši 3,8 miliardy dolarů, která má zemi poskytnout výhodu oproti sousedním zemím. Americký Kongres minulý měsíc schválil návrh zákona o poskytnutí další vojenské podpory ve výši 14 miliard dolarů.
Nyní Bidenova administrativa poprvé odložila dodávku munice do Izraele. Vysoce postavený představitel administrativy potvrdil BBC, že dodávka tisíců 2000librových a dalších bomb byla pozastavena.
Úředník uvedl, že se přezkoumávají i další prodeje zbraní, včetně zařízení, které pomáhá přeměnit volně padající bomby na přesně naváděnou munici.
Proč tedy USA nakonec sáhly po své možná největší páce vlivu na Izrael? První odpovědí je navrhovaná vojenská operace proti Hamásu v Rafáhu. USA a mnoho západních zemí se obávají, že by to vedlo k masovým civilním obětem a humanitární katastrofě.
Američtí představitelé tvrdí, že zásilka bomb byla pozastavena, protože jejich použití v Rafáhu, by mělo v husté městské zástavbě ničivé následky. USA si nepřejí, aby Izrael zaútočil na Rafáh, a toto je další způsob, jak tento vzkaz posílit. Jeden z amerických představitelů řekl listu Washington Post, že se jedná o „vážné varování", která má Izraeli ukázat vážnost amerických obav.
Druhou odpovědí je snaha americké vlády udržet tlak na izraelský kabinet, aby podpořil dohodu o příměří s Hamásem. Jednání v Káhiře pokračují a Washington možná chce zvýšit potíže, které by Izraeli hrozily za to, že se nedohodne na kompromisu.
Třetím důvodem je jistě domácí politika USA. Prezident Biden je pod velkým tlakem příznivců demokratů, aby zmírnil svou podporu Izraeli.
V USA je rok voleb a průzkumy veřejného mínění naznačují, že někteří demokraté - zejména mladší lidé - se mohou zdráhat přijít v listopadu volit Bidena kvůli roli USA ve válce v Gaze. Nízká volební účast by ho mohla těžce zasáhnout v jeho souboji s Donaldem Trumpem.
Jakékoli rozhodnutí neposkytnout Izraeli vojenskou podporu s sebou nese pro USA rizika. Izrael by mohl opět jednoduše ignorovat, co jeho spojenec říká a dělá. Mohl by fakticky Washington ignorovat a věřit, že vojenská podpora USA bude dlouhodobě pokračovat.
To by byl velmi veřejný důkaz klesajícího vlivu USA ve světě. Stejně tak by ale Izrael možná nechtěl riskovat historickou roztržku se svým největším spojencem, na kterého se zcela spoléhal, pokud jde o protivzdušnou obranu, která ho před několika týdny ochránila před masovým útokem íránských dronů a raket.
Velká zkouška přijde, až americké ministerstvo zahraničí rozhodne, zda Izraelské obranné síly používají americké zbraně k porušování lidských práv. Brzy se očekává prohlášení o tomto vyšetřování.
Diskuse