Investigace CNN: Svázaní, se zavázanýma očima, v plenách: Izraelští informátoři podrobně popsali týrání Palestinců v tajném detenčním centru

11. 5. 2024

čas čtení 20 minut
 
 
Na vojenské základně, která nyní slouží jako detenční centrum v izraelské Negevské poušti, pořídil Izraelec pracující v tomto zařízení dvě fotografie scény, která ho podle jeho slov stále pronásleduje.

Na snímku jsou vidět řady mužů v šedých teplákových soupravách, kteří sedí na matracích tenkých jako papír a jsou obehnáni ostnatým drátem. Všichni mají zavázané oči a jejich hlavy těžce visí v záři reflektorů.

Vzduch naplňuje hnilobný zápach a místnost hučí šepotem mužů, řekl CNN Izraelec, který byl v zařízení. Zadržení měli zakázáno mluvit mezi sebou, mumlali si pro sebe.

„Bylo nám řečeno, že se nesmějí hýbat. Měli sedět vzpřímeně. Nesmějí mluvit. Nesmějí nahlížet pod pásku přes oči.“



 

Dozorci dostali pokyn „křičet 'uskot'“ - arabsky držet hubu - a bylo jim řečeno, aby „vybrali problémové lidi a potrestali je,“ dodal zdroj.
 
CNN hovořila se třemi izraelskými informátory, kteří pracovali v pouštním táboře Sde Teiman, kde jsou drženi Palestinci zadržení během izraelské invaze do Gazy. Všichni promluvili s rizikem právních postihů a odvety ze strany skupin podporujících tvrdou politiku Izraele v Gaze.

Vykreslují obraz zařízení, kde lékaři někdy amputují vězňům končetiny kvůli zraněním způsobeným neustálým poutáním, kde lékařské zákroky někdy provádějí nedostatečně kvalifikovaní zdravotníci, čímž si zařízení vysloužilo pověst „ráje pro stážisty“, a kde je vzduch naplněn zápachem zanedbaných ran ponechaných k hnití.

Bylo nám řečeno, že se nesmějí hýbat. Měli by sedět vzpřímeně. Nesmějí mluvit. Nesmějí nahlížet pod pásku přes oči.

Izraelský informátor vypráví o svých zkušenostech ze Sde Teiman.

Podle svědectví je zařízení vzdálené asi 18 kilometrů od hranic s Gazou rozděleno na dvě části: místa, kde je asi 70 zadržených Palestinců z Gazy umístěno pod extrémním fyzickým omezením, a polní nemocnici, kde jsou zranění zadržení připoutáni k postelím, mají na sobě pleny a jsou krmeni brčkem.

„Zbavili je všeho, co připomíná lidskou bytost,“ řekl jeden z informátorů, který pracoval jako zdravotník v polní nemocnici zařízení.

„(Bití) nebylo prováděno za účelem shromažďování zpravodajských informací. Bylo prováděno z pomsty,“ řekl další informátor. „Byl to trest za to, co (Palestinci) udělali 7. října, a trest za chování v táboře.“

Na žádost CNN o komentář ke všem tvrzením uvedeným v této zprávě reagovala izraelská armáda, známá jako Izraelské obranné síly (IDF), ve svém prohlášení: „IDF zajišťují řádné chování vůči zadrženým osobám ve vazbě. Jakékoli obvinění z nesprávného chování vojáků IDF je prověřováno a odpovídajícím způsobem řešeno. V příslušných případech je zahájeno vyšetřování MPCID (Oddělení kriminálního vyšetřování vojenské policie), pokud existuje podezření na nesprávné chování, které takové jednání odůvodňuje.“

„Zadržené osoby jsou spoutávány na základě míry rizika a zdravotního stavu. Případy nezákonného nasazení pout nejsou orgánům známy.“

IDF přímo nepopřela zprávy o tom, že by lidé byli svlékáni z oblečení nebo drženi v plenách. Namísto toho izraelská armáda uvedla, že zadrženým osobám je oblečení vráceno, jakmile IDF zjistí, že nepředstavují bezpečnostní riziko.

Zprávy o týrání v Sde Teimanu se již objevily v izraelských a arabských médiích poté, co se kvůli tamním podmínkám rozhořčily izraelské a palestinské skupiny na ochranu práv. Tato vzácná svědectví Izraelců pracujících v tomto zařízení však vrhají další světlo na jednání Izraele, který vede válku v Gaze, a přinášejí nová obvinění ze špatného zacházení. Rovněž zpochybňují opakovaná tvrzení izraelské vlády, že jedná v souladu s přijatými mezinárodními postupy a právem.

CNN požádala izraelskou armádu o povolení k přístupu na základnu Sde Teiman. Minulý měsíc tým CNN informoval o malém protestu před její hlavní bránou, který uspořádali izraelští aktivisté požadující uzavření tohoto zařízení. Izraelské bezpečnostní síly tam tým asi 30 minut vyslýchaly a požadovaly, aby jim byly předloženy záběry pořízené fotoreportérem CNN. Izrael často podrobuje reportéry, dokonce i zahraniční novináře, vojenské cenzuře v bezpečnostních otázkách.

Zadržení v poušti

Izraelská armáda přiznala, že od útoku na Izrael vedeného Hamásem 7. října, při němž bylo podle izraelských úřadů zabito asi 1 200 lidí a přes 250 jich bylo uneseno, a následné izraelské ofenzivy v Gaze, při níž podle ministerstva zdravotnictví pásma zahynulo téměř 35 000 lidí, částečně přeměnila tři různá vojenská zařízení na záchytné tábory pro zadržené Palestince z Gazy. Těmito zařízeními jsou Sde Teiman v Negevské poušti a vojenské základny Anatot a Ofer na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Tábory jsou součástí infrastruktury izraelského zákona o nezákonných bojovnících, novelizované legislativy schválené Knesetem loni v prosinci, která rozšířila pravomoci armády zadržovat podezřelé bojovníky.

Zákon umožňuje armádě zadržovat osoby po dobu 45 dnů bez zatykače, poté musí být převezeny do izraelského formálního vězeňského systému (IPS), kde je drženo více než 9 000 Palestinců v podmínkách, které se podle skupin na ochranu práv od 7. října drasticky zhoršily. Dvě palestinská vězeňská sdružení minulý týden uvedla, že v průběhu války zemřelo v izraelské vazbě 18 Palestinců - včetně předního chirurga z Gazy Dr. Adnana al-Burše.

Vojenské zadržovací tábory - jejichž počet vězňů není znám - slouží jako filtrační místo během období zatýkání, které nařizuje zákon o nezákonných bojovnících. Po zadržení v táborech jsou osoby s podezřením na vazby na Hamás převezeny do IPS, zatímco ti, u nichž byly vazby na militanty vyloučeny, jsou propuštěni zpět do Gazy.

Televize CNN provedla rozhovor s více než desítkou bývalých zadržených Gazanů, kteří byli podle všeho z těchto táborů propuštěni. Řekli, že nemohou určit, kde byli drženi, protože měli po většinu doby zadržování zavázané oči a byli odříznuti od světa.  

„Těšili jsme se na noc, abychom se mohli vyspat. Pak jsme se těšili na ráno v naději, že se naše situace změní,“ řekl doktor Mohammed al-Ran a vzpomínal na své zadržování ve vojenském zařízení, kde podle svých slov snášel pouštní teploty, které se střídaly s denním žárem a nočním chladem. Minulý měsíc s ním CNN udělala rozhovor mimo Gazu.

Al-Ran, Palestinec s bosenským občanstvím, vedl chirurgické oddělení v indonéské nemocnici na severu Gazy, která byla jednou z prvních, jež byla uzavřena a napadena v době, kdy Izrael prováděl leteckou, pozemní a námořní ofenzivu.

Podle svých slov byl zatčen 18. prosince před baptistickou nemocnicí Al-Ahli ve městě Gaza, kde pracoval tři dny poté, co uprchl z nemocnice na těžce bombardovaném severu.

Byl svlečen do spodního prádla, zavázány mu oči a zápěstí a pak ho hodili na korbu nákladního auta, kde podle jeho slov byli téměř nazí zadržení navršeni jeden na druhého a převezeni do záchytného tábora uprostřed pouště.

Podrobnosti v jeho výpovědi se shodují s výpověďmi desítek dalších lidí, které shromáždila CNN a kteří popisují podmínky zatýkání v Gaze. Jeho výpověď podporují také četné snímky zachycující hromadné zatýkání zveřejněné na profilech izraelských vojáků na sociálních sítích. Na mnoha z nich jsou zachyceni zajatí Gazané se zápěstími nebo kotníky svázanými kabely, ve spodním prádle a se zavázanýma očima.

Al-Ran byl držen ve vojenském zadržovacím středisku 44 dní, uvedl pro CNN. „Naše dny byly naplněny modlitbami, slzami a prosbami. To nám ulehčovalo naše utrpení,“ řekl al-Ran.

„Plakali jsme a plakali a plakali. Plakali jsme za sebe, plakali jsme za náš národ, plakali jsme za naši komunitu, plakali jsme za naše blízké. Plakali jsme kvůli všemu, co nám přišlo na mysl.“
 
Po týdnu věznění mu vedení vazební věznice nařídilo, aby působil jako prostředník mezi dozorci a vězni, což je role známá jako šaviš, v lidové arabštině „dozorce“.

Podle izraelských informátorů je šaviš obvykle vězeň, který byl po výslechu očištěn od podezření z napojení na Hamás.

Izraelská armáda popřela, že by zadržené osoby držela zbytečně nebo že by je využívala k překladatelským účelům. „Pokud není důvod k dalšímu zadržování, jsou zadržení propuštěni zpět do Gazy,“ uvedli v prohlášení.

Svědectví informátorů a zadržených - zejména týkající se Šaviše - však zpochybňují to, jak IDF líčí svůj proces propuštění. Al-Ran tvrdí, že po očištění od vazeb na Hamás sloužil několik týdnů jako Šaviš. Informátoři rovněž uvedli, že osvobozený Šavíš po určitou dobu sloužil jako prostředník.

Podle očitých svědků obvykle ovládají hebrejštinu, což jim umožňuje sdělovat ostatním vězňům příkazy dozorců v arabštině.

Za to se mu podle al-Rana dostalo zvláštního privilegia: byla mu odstraněna páska z očí. Řekl, že to byl další druh pekla.

„Součástí mého mučení bylo, že jsem mohl vidět, jak jsou lidé mučeni,“ řekl. „Zpočátku jste neviděli. Neviděli jste tp mučení, pomstu, útlak.

„Když mi sundali pásku z očí, viděl jsem rozsah ponížení a pokoření... Viděl jsem, do jaké míry nás nepovažovali za lidské bytosti, ale za zvířata.“
 
Al-Ranovo vyprávění o formách trestů, které viděl, potvrdili informátoři, kteří hovořili se CNN. Vězeň, který se dopustil přestupku, například tím, že promluvil na někoho jiného, dostal příkaz zvednout ruce nad hlavu, a to až na hodinu. Někdy byly ruce vězně přivázány zipem k plotu, aby se vězeň nedostal ze stresové polohy.

Pro ty, kteří opakovaně porušili zákaz mluvení a pohybu, byl trest přísnější. Podle dvou whistleblowerů a al-Rana izraelští dozorci někdy odvedli vězně do prostoru mimo ohradu a agresivně ho bili. Jeden z informátorů, který pracoval jako dozorce, uvedl, že viděl muže, který vyšel z bití se zuby a některými kostmi, které měl zřejmě zlomené.

Tento whistleblower a al-Ran také popsali rutinní prohlídky, kdy dozorci na spící vězně pouštěli velké psy a při vniknutí vojáků do ohrady házeli zvukové granáty. Al-Ran to nazval „nočním mučením“.

„Zatímco jsme měli kabely, vypustili psy, kteří se pohybovali mezi námi a šlapali po nás,“ řekl al-Ran. „Leželi jste na břiše, obličej přitisknutý k zemi. Nemůžete se hýbat a oni se pohybují nad vámi.“

Stejný informátor vylíčil prohledávání se stejnými otřesnými podrobnostmi. „Byla to speciální jednotka vojenské policie, která prováděla takzvanou prohlídku,“ uvedl zdroj. „Ale ve skutečnosti to byla záminka, jak udeřit. Byla to děsivá situace.“

„Bylo tam hodně křiku a štěkotu psů.“

Připoutáni k lůžkům v polní nemocnici


Svědectví whistleblowerů líčí jiný druh hrůzy v polní nemocnici Sde Teiman.

„To, co jsem cítil, když jsem měl co do činění s těmi pacienty, je představa naprosté bezbrannosti,“ řekl jeden zdravotník, který pracoval v Sde Teiman.

„Když si představíte, že se nemůžete hýbat, nemůžete vidět, co se děje, a jste úplně nazí, tak vás to nechává zcela odhaleného,“ řekl tento zdroj.  „Myslím, že je to něco, co hraničí s psychologickým mučením.“

Další informátor uvedl, že mu bylo nařízeno provádět na palestinských vězních lékařské zákroky, pro které neměl kvalifikaci.

„Byl jsem požádán, abych se naučil, jak na pacientech provádět drobné lékařské zákroky, které jsou zcela mimo mou odbornost,“ řekl a dodal, že se tak často dělo bez anestezie.

„Pokud si stěžovali na bolest, dostávali paracetamol,“ řekl a použil jiný název pro paracetamol.

„Už jen to, že jsem tam byl, mi připadalo jako spoluúčast na týrání.“

Tentýž oznamovatel také uvedl, že byl svědkem amputace provedené muži, který utrpěl zranění způsobené neustálým svazováním zápěstí zipem. Tato výpověď se shodovala s podrobnostmi dopisu, jehož autorem byl lékař pracující v Sde Teiman a který v dubnu zveřejnil deník Ha'aretz.

„Od prvních dnů provozu zdravotnického zařízení až do dnešního dne jsem čelil vážným etickým dilematům,“ stálo podle Ha'aretzu v dopise adresovaném izraelskému generálnímu prokurátorovi a ministerstvům zdravotnictví a obrany. „Ba co víc, píšu (tento dopis), abych vás upozornil, že provoz zařízení není v souladu s jediným paragrafem mezi těmi, které se zabývají zdravím v zákoně o věznění nezákonných bojovníků.“

Mluvčí IDF v písemném prohlášení pro CNN tehdy popřel obvinění, o nichž informoval Ha'aretz, a uvedl, že lékařské zákroky byly prováděny s „mimořádnou péčí“ a v souladu s izraelským a mezinárodním právem.

Mluvčí dodal, že spoutání zadržených bylo provedeno „v souladu s postupy, jejich zdravotním stavem a mírou nebezpečí, které představují“, a že jakékoli obvinění z násilí bude prověřeno.

Zbavili je všeho, co připomínalo lidské bytosti.


Izraelský whistleblower vzpomíná na své zkušenosti ze Sde Teimanu.

Whistlebloweři také uvedli, že lékařskému týmu bylo řečeno, aby se zdržel podepisování lékařských dokumentů, což potvrzuje předchozí zprávy skupiny pro lidská práva Lékaři za lidská práva v Izraeli (PHRI).

Zpráva PHRI zveřejněná v dubnu varovala před „vážnou obavou, že se anonymita používá k zabránění možnosti vyšetřování nebo stížností týkajících se porušení lékařské etiky a profesionality“.

„Nic nepodepisujete a neexistuje žádné ověření oprávnění,“ řekl tentýž oznamovatel, který uvedl, že pro léčbu, o kterou byl požádán, neměl odpovídající vzdělání. „Pro stážisty je to ráj, protože si jakoby děláte, co chcete.“

CNN požádala o vyjádření k tvrzením uvedeným v této zprávě také izraelské ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo odkázalo CNN zpět na IDF.

Skryté před okolním světem

Sde Teiman a další vojenské detenční tábory jsou od svého vzniku zahaleny tajemstvím. Izrael opakovaně odmítl žádosti o zveřejnění počtu zadržovaných osob v těchto zařízeních nebo o prozrazení místa pobytu vězňů z Gazy.

Minulou středu se u izraelského Nejvyššího soudu konalo slyšení v reakci na žádost izraelské skupiny na ochranu práv HaMoked, aby bylo zveřejněno místo pobytu palestinského rentgenologa, který byl v únoru zadržen v Násirově nemocnici na jihu Gazy. Jednalo se o první soudní jednání tohoto druhu od 7. října.

Izraelský nejvyšší soud již dříve zamítl žaloby habeas corpus podané jménem desítek Palestinců z Gazy zadržovaných na neznámých místech.

Zmizení „umožňuje, aby docházelo ke zvěrstvům, o kterých jsme slyšeli,“ řekl Tal Steiner, izraelský právník v oblasti lidských práv a výkonný ředitel Veřejného výboru proti mučení v Izraeli.

Satelitní snímky poskytují další vhled do aktivit v Sde Teimanu a odhalují, že během měsíců od začátku izraelsko-hamasácké války 7. října bylo v pouštním táboře postaveno více než 100 nových staveb, včetně velkých stanů a hangárů. Porovnání leteckých snímků z 10. září 2023 a 1. března letošního roku rovněž ukázalo výrazný nárůst počtu vozidel v tomto zařízení, což svědčí o nárůstu aktivity. Satelitní snímky ze dvou dat ze začátku prosince ukázaly probíhající stavební práce.

Televize CNN také geolokačně zaměřila dvě uniklé fotografie, na nichž je vidět ohrada, v níž se nachází skupina mužů v šedých teplákových soupravách se zavázanýma očima. Vzor panelů viditelný na střeše se shodoval se vzorem velkého hangáru viditelného na satelitních snímcích. Stavba, která připomíná ohradu pro zvířata, se nachází v centrální oblasti areálu Sde Teiman. Jedná se o starší stavbu viditelnou mezi novými budovami, které se objevily od začátku války.

CNN prověřila satelitní snímky ze dvou dalších vojenských zajateckých táborů - základen Ofer a Anatot na okupovaném Západním břehu Jordánu - a tam nezjistila rozšíření areálu od 7. října. Několik skupin na ochranu práv a právních expertů se domnívá, že v Sde Teimanu, který je nejblíže Gaze, se pravděpodobně nachází největší počet zadržených ze všech tří vojenských vazebních táborů.

„Byl jsem tam 23 dní. Třiadvacet dní, které mi připadaly jako sto let,“ řekl 27letý Ibrahim Yassine v den svého propuštění z vojenského zadržovacího tábora.

Ležel v přeplněné místnosti s více než tuctem nově propuštěných mužů - stále měli na sobě šedé teplákové vězeňské uniformy. Někteří měli hluboké povrchové rány od míst, kde jim byla sundána pouta.

„Měli jsme pouta a zavázané oči,“ řekl další muž, 43letý Sufjan Abú Saláh. „Dnes je to první den, kdy vidím.“

Několik z nich mělo skelný pohled a vypadali vyhuble. Jeden starší muž dýchal přes kyslíkový přístroj, když ležel na nosítkách. Před nemocnicí dva osvobození muži z Palestinské společnosti Červeného půlměsíce objímali své kolegy.

Pro doktora Al-Rana bylo shledání s přáteli všechno, jen ne radostné. Řekl, že kvůli tomuto zážitku na měsíc oněměl, protože bojoval s „citovou mrtvolností“.

„Bylo to velmi bolestivé. Když jsem byl propuštěn, lidé očekávali, že se mi po nich bude stýskat, že je obejmu. Ale byla tam propast,“ řekl al-Ran. „Lidé, kteří se mnou byli ve vazební věznici, se stali mou rodinou. Ta přátelství byla to jediné, co k nám patřilo.“

Těsně před propuštěním na něj zavolal spoluvězeň, jeho hlas se sotva zvedl nad šepot, řekl al-Ran. Požádal lékaře, aby našel jeho ženu a děti v Gaze. „Požádal mě, abych jim vyřídil, že je pro ně lepší zemřít,“ řekl al-Ran. „Je pro ně lepší zemřít, než být zajati a drženi zde.“

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2037

Diskuse

Obsah vydání | 14. 5. 2024