Politické násilí v Německu je alarmující
13. 5. 2024
Měsíc před volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat 9. června, dominuje politickému zpravodajství v Německu alarmující trend: Rostoucí počet útoků na volené zástupce. V uplynulém týdnu se tyto útoky staly téměř každodenním jevem.
Ve čtvrtek 2. května byl místostarosta Essenu Rolf Fliss (Zelení) zasažen do krku a čela třemi neznámými útočníky, když odcházel ze setkání s některými členy strany. Sociálnědemokratický europoslanec Matthias Ecke (SPD) byl v pátek 3. května hospitalizován poté, co utrpěl zranění v obličeji, když vyvěšoval volební plakáty pro volby do Evropského parlamentu. Jeho čtyři údajní útočníci ve věku 17 až 18 let mají vazby na neonacistickou scénu.
V úterý 7. května byla ministryně hospodářství spolkové země Berlín Franziska Giffey (SPD), bývalá starostka hlavního města, udeřena do hlavy čtyřiasedmdesátiletým mužem, který měl záznam v policejním rejstříku, při návštěvě knihovny. Ve čtvrtek byli dva regionální poslanci krajně pravicové strany AfD, Miguel Klauss a Hans-Jürgen Gossner, lehce zraněni pěti mladíky před zemským parlamentem Bádenska-Württemberska ve Stuttgartu.
Tyto útoky jsou mimořádně znepokojivé ze dvou důvodů. Za prvé proto, že jejich počet se za pět let téměř zdvojnásobil: Podle Spolkového kriminálního úřadu (BKA) bylo v roce 2023 spácháno 2 790 trestných činů proti voleným zástupcům nebo aktivním členům sedmi stran zastoupených ve Spolkovém sněmu, z nichž téměř polovina byla namířena proti členům Strany zelených. V roce 2019 BKA zaznamenala 1 420 takových trestných činů. Za druhé proto, že přicházejí jako součást obecnějšího trendu podkopávání německé demokracie.
Měnící se časy
Symptomatické jsou pro to čtyři současné procesy: Proces s Björnem Höckem, vůdcem radikálního křídla AfD, obviněným z veřejného pronášení hesla nacistické skupiny Sturmabteilung ("útočné oddíly"), polovojenské milice národně socialistické strany Adolfa Hitlera; stejně jako 26 "občanů Říše" (Reichsbürger), kteří byli zatčeni v roce 2022 při přípravě ozbrojeného útoku na Spolkový sněm v naději na obnovení Německého císařství z roku 1871.
2. června 2019 se Německo probudilo do šoku ze zprávy, že Walter Lübcke, regionální guvernér Kasselu, byl nalezen mrtev s kulkou v hlavě na své terase. O dva týdny později byl zatčen neonacista. Poprvé od 2. světové války byl v Německu krajně pravicovým militantem zavražděn představitel státu.
V té době se mnoho politických vůdců obávalo, že by to mohlo vést k eskalaci připomínající Výmarskou republiku (1919-1933), kde bylo politické násilí natolik normalizováno, že poskytlo živnou půdu pro nacismus. O pět let později rostoucí počet útoků na volené zástupce znovu probudil "strašidlo" Výmarské republiky ve veřejné debatě.
Srovnání má samozřejmě své limity. Přesto by mělo mít alespoň tu výhodu, že je to budíček. "Odpověď, kterou může dát každý z nás, je docela jednoduchá: Hlasujte!" 9. června, řekl kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek ve videoposelství. To samozřejmě nikdo nemůže popírat. Odpověď však musí přijít i od státu. Stejně jako Německo začalo brát vážně svou obrannou politiku, musí se vymanit z jiné formy naivity a uvědomit si, že i politicky zažívá Zeitenwende ("změnu éry"). Musí proto konečně aktivně bojovat proti těm v zemi, kteří ohrožují demokracii.
Podrobnosti ve francouzštině: ZDE
Diskuse