O tom, jak pan Sekyra napsal předmluvu k Adamu Smithovi

15. 5. 2024 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Koupil jsem si nedávno Teorii mravních citů od Adama Smithe (Grada 2023), klasické dílo západní filozofie. Adam Smith má ale v Česku tu smůlu, že na rozdíl od jiných klasiků, které vydávají třeba Karolinum, Oikúmené, Filosofia, Smithe vydává tzv. Liberální institut, který mi připomíná svým vztahem k filozofickému myšlení marxleninskou úderku s jejím výkladem Marxe. To jsou ty paradoxy normalizační kontinuity.

Liberální institut nemá k Smithovi žádnou odbornou úctu. Obalil jej do komerčních reklam a místo nějakého aktuálního odborného komentáře v něm můžeme najít ideologický průjem v podání pana miliardáře Sekyry. Na straně XIV pan Sekyra píše, že demokracie a svoboda jsou následkem tržního prostředí. Takže v Číně už asi mají svobodu a demokracii. To jsou ti čeští tzv. liberálové.

Dlouhodobě mě uvádí v úžas v české společnosti rozšířené přesvědčení, že trh nebo tržní prostředí je něco primárního. Jako by třeba v džungli byl trh. Ale tam není ani vlastnictví. Tygr uloví antilopu a silnější tygr nebo smečka hyen nebo někdo jiný mu tu kořist může vzít. Není to jeho vlastnictví. V džungli není nic jako právo, nic jako společnost, která by garantovala vymáhání práva. A tržní prostředí může být jenom tam, kde je vlastnictví, kde platí smlouvy, tedy tam, kde fungují soudy a policie nebo něco jim podobného.

Tržní prostředí je nutné kultivovat a chránit, není zdaleka ničím samozřejmým. Tradiční po staletí fungující ekonomika je založená na cechovní a vrchnostenské struktuře. Teprve proti ní se prosazuje tržní prostředí zhruba v době, kdy Adam Smith psal své spisy. Je pravda, že někdy v té době vzniká také americká demokracie, jenže důvodem jejího vzniku nebo příčinou, ba snad ani předpokladem není tržní prostředí. Trh nezajistí zákony, zákony ale mohou zajistit trh. To, že Američané v 18. století chtěli svobodný trh, souvisí s tím, že chtěli svobodnou společnost (ne však pro Afroameričany nebo pro ženy).

A to, že chtěli svobodnou společnost, ba dokonce demokratickou společnost, která měla být protikladem té britské, souvisí s tím, jací lidé z Británie za oceán odcházeli a v jaké situaci se tam ocitli. Stejně tak charakter našeho „liberalismu“ souvisí s tím, že pochází z normalizační mentality právního nihilismu, jaký dokonale ztělesňují lidé jako Klaus a Ševčík, a s tím, v jaké situaci jsme se ocitli po pádu normalizace, jací lidé zde měli faktickou ekonomickou moc a sociální kapitál. Smith je pravý opak těchto liberálů.

Stačí se podívat do Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP). Za nejvyšší úkol státu považuje Smith spravedlnost (anglicky „justice“). Platit daně je pro něj projevem svobody. Dočteme se tam také to, že ve své době byl Smith jedním z nejvlivnějších zastánců státní pomoci chudým, čímž se lišil od tradičního uvažování, které – slovy SEP – chtělo, aby „vláda ponechala chudé v bídě, aby ti tak mohli vyjádřit správnou úctu k vyšším vrstvám a nemohli utrácet peníze za pití“. Smith se zasloužil o opuštění této mentality a byl tak předchůdcem socialistických myšlenek. To jsou věci, že? Smith také chtěl, aby stát dotoval vědu, filozofii a světskou zábavu jako protiklad vlivu církví.

Předpokládám, že podobně jako komunistický režim vydával Marxe s tím, že nepočítal, že ho někdo bude skutečně číst (Brežněv výslovně nechtěl, aby v jeho projevech byly citáty z Marxe, protože si myslel, že mu nikdo nebude věřit, že Marxe kdy četl), a pokud už ho bude číst, tak jedině marxleninsky, podobně i Liberální institut nepočítá s tím, že by někdo četl ta jeho vydání Smithe. Čeští „liberálové“ si je možná dají do knihovny a možná jako pan Sekyra poznamenají, že demokracie a svoboda jsou následkem tržního prostředí. Co vlastně ta teze v reálných českých podmínkách má znamenat? Asi tohle: nesahejte nám na klausovský, mafiánský kapitalismus ruského typu, jinak nebudete mít demokracii ani svobodu. Vždyť v Rusku a Číně demokracie a svoboda prosperují nádherně, ne?



Odkaz na heslo na SEP: https://plato.stanford.edu/entries/smith-moral-political/#SumSmiMor



3
Vytisknout
2530

Diskuse

Obsah vydání | 20. 5. 2024