Íránský prezident Ebrahím Raisí a ministr zahraničí při nehodě vrtulníku zemřeli, informovala íránská státní média

20. 5. 2024

čas čtení 15 minut
 
Ebrahim Raisi a Hossein Amir-Abdollahian zemřeli po pádu vrtulníku v horách poblíž ázerbájdžánských hranic.


Íránský prezident Ebrahim Raisi zahynul při havárii vrtulníku v mlze  v horách poblíž hranic s Ázerbájdžánem, informovala íránská státní média. Mezi oběťmi byl i ministr zahraničí Hosejn Amir-Abdollahian.

Spolu s Raisim a Amirem-Abdollahianem byli při nedělní smrtelné havárii guvernér íránské provincie Východní Ázerbájdžán a další úředníci a bodyguardi, informovala v pondělí brzy ráno státní tisková agentura IRNA.

 
Íránská tisková agentura Mehr rovněž potvrdila úmrtí a uvedla, že „všichni cestující ve vrtulníku, který vezl íránského prezidenta a ministra zahraničí, zemřeli“.

Agentura Reuters citovala nejmenovaného íránského představitele, podle něhož muži zahynuli při havárii vrtulníku v hornatém terénu a za mrazivého počasí.

Dříve v pondělí záchranné týmy lokalizovaly trosky vrtulníku v hustě zalesněném terénu, ale nezjistily žádné známky života, uvedla státní televize podle šéfa íránského Červeného půlměsíce Pir Hosejna Kolivanda.


Později se na internetu objevily záběry operátorů dronů prohledávajících zalesněné svahy a íránská média včetně tiskové agentury Fars sdílela snímky z dronů, na kterých byly patrně vidět trosky vrtulníku.

„Vrtulník byl nalezen. Nyní se přesouváme k vrtulníku,“ řekl Koolivand. „Vidíme vrtulník. Situace není dobrá.“

V pondělí v časných ranních hodinách turecký dron lokalizoval „zdroj tepla, u něhož existuje podezření, že se jedná o vrak vrtulníku s íránským prezidentem Raisim“, uvedla turecká státní tisková agentura Anadolu, což přimělo íránské záchranné týmy, aby se na tot místo vydaly.

Již dříve se nejvyšší vůdce země ajatolláh Alí Chameneí - který má v islámské republice nejvyšší moc - snažil uklidnit národ. Řekl, že Íránci by se neměli obávat ani být znepokojeni, a dodal: „V íránských státních záležitostech nedojde k žádnému narušení.“

Íránská státní média obvinila z havárie špatné počasí a uvedla, že komplikuje záchranné práce. Raisiho konvoj zahrnoval tři vrtulníky a zbylé dva „bezpečně dosáhly svého cíle“, uvedla tisková agentura Tasnim.

Incident se stal poblíž města Džolfa na hranici s Ázerbájdžánem, asi 600 km severozápadně od íránského hlavního města Teheránu. Prezident cestoval po íránské provincii Východní Ázerbájdžán.

Státní tisková agentura IRNA odvysílala záběry týmu íránského Červeného půlměsíce kráčejícího po svahu v husté mlze a také živé záběry davů věřících odříkávajících modlitby ve svatyni imáma Rezy ve městě Mašhad, Raisiho rodném městě.

Podle Červeného půlměsíce bylo na místo vysláno více než 70 záchranných týmů využívajících pátrací psy a drony a náčelník generálního štábu íránské armády nařídil nasazení všech prostředků armády a elitních Revolučních gard.

Raisi byl v neděli brzy ráno v Ázerbájdžánu, aby společně s prezidentem země Ilhamem Alijevem slavnostně otevřel přehradu. Jedná se o třetí přehradu, kterou oba státy postavily na řece Aras. Návštěva se uskutečnila navzdory chladným vztahům mezi oběma zeměmi, mimo jiné kvůli útoku střelnou zbraní na ázerbájdžánské velvyslanectví v Teheránu v roce 2023 a diplomatickým vztahům Ázerbájdžánu s Izraelem, který íránská šíitská teokracie považuje za svého hlavního nepřítele v regionu.

Írán vlastní řadu vrtulníků, ale mezinárodní sankce mu ztěžují získávání dílů pro ně. Většina jeho vojenského leteckého parku pochází z doby před islámskou revolucí v roce 1979.

Země v regionu poslaly svá přání a nabídky podpory, včetně Iráku a Kataru, ale také Saúdské Arábie, která je dlouhodobým regionálním nepřítelem. Saúdské ministerstvo zahraničí sledovalo zprávy o havárii s „velkým znepokojením“, uvedla tamní státní tisková agentura.

Americký prezident Joe Biden byl o havárii informován, uvedl jeden z amerických představitelů pod podmínkou zachování anonymity.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že je zprávou o nehodě zarmoucen. „Předávám svá nejlepší přání našemu sousedovi, příteli a bratru íránskému lidu a vládě a doufám, že od pana Raisiho a jeho delegace co nejdříve obdržím dobré zprávy,“ uvedl dříve Erdogan v příspěvku na Twitteru..

Evropská unie nabídla Íránu nouzovou technologii satelitního mapování, aby mu pomohla s pátráním, zatímco mluvčí ministerstva zahraničí USA, globálního protivníka Íránu, uvedl:  „Pozorně sledujeme zprávy o možném tvrdém přistání vrtulníku v Íránu, který převážel íránského prezidenta a ministra zahraničí.“

Třiašedesátiletý Raisi byl zastáncem tvrdé linie, a v minulosti vedl soudnictví v zemi. Byl odpovědný za popravy tisíců lidí považovaných za opozici. Byl  považován za chráněnce íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a někteří analytici naznačovali, že mohl 85letého vůdce nahradit.

Zvítězil v íránských prezidentských volbách v roce 2021, kterých se zúčastnilo nejméně lidí v historii islámské republiky. Na Raísího uvalily Spojené státy sankce částečně kvůli jeho podílu na masové popravě tisíců politických vězňů v roce 1988 na konci krvavé íránsko-irácké války.

Za Raisiho vlády Írán nyní obohacuje uran na téměř zbrojní úroveň a brání mezinárodním inspekcím. Írán dodává zbraně Rusku v jeho válce proti Ukrajině a podnikl významný útok drony a raketami na Izrael. Nadále vyzbrojuje zástupné skupiny na Blízkém východě, jako jsou jemenští povstalci Hútíové a libanonský Hizballáh.

Po  Raisiho smrti podle íránské ústavy převezme prezidentské povinnosti íránský viceprezident Mohammad Mokhber. Íránský kabinet se po incidentu sešel na mimořádném zasedání, které vedl Mokhber, informovala tisková agentura IRNA.

Prezidentské volby by měly být uspořádány do 50 dnů, uvádí ústava.

Podrobnosti v angličtině ZDE


- Agentura Reuters uvádí, že izraelský představitel sdělil tiskové agentuře, že Izrael nebyl zapojen do havárie vrtulníku, při níž zahynul íránský prezident Ebrahím Raísí.

Izrael jen zřídkakdy oficiálně komentuje své aktivity mimo své hranice, které v posledních měsících zahrnovaly údery na území Libanonu, Sýrie a Íránu.

V dubnu Írán podnikl bezprecedentní přímý útok na Izrael, který schválil Raisi a který byl podle něj odvetou za to, co považoval za izraelský útok na íránskou diplomatickou budovu v syrském hlavním městě Damašku 1. dubna, při němž zahynul vysoký představitel íránských islámských revolučních gard a osm dalších důstojníků.

- Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že íránský prezident Ebrahím Raísí byl „opravdovým, spolehlivým přítelem“ Ruska, uvedla agentura Reuters.


- Zatímco předseda Evropské rady vyjádřil Íránu „upřímnou soustrast“ v souvislosti se smrtí Ebrahíma Raisího [viz 7.39 BST], nizozemský krajně pravicový politik Geert Wilders naopak dnes ráno na sociálních sítích napsal: „Doufám, že se Írán brzy opět stane sekulárním státem se svobodou pro íránský lid a bez utlačovatelského a barbarského islámského režimu mulláhů.“


- Hamás vydal prohlášení, ve kterém děkuje íránskému prezidentovi Ebrahimu Raisimu a ministru zahraničí Hosejnu Amirovi-Abdollahjanovi za jejich podporu ve válce proti Izraeli po jejich včerejší smrti.

- Mohammed bin Zayed Al Nahyan, prezident SAE, uvedl, že jeho země je solidární s Íránem v této podle něj „těžké době“, a vyjádřil soustrast íránské vládě a íránskému lidu, informovala agentura Reuters.

- Viceprezident Mohammad Mokhber vedl mimořádné zasedání vlády v návaznosti na zprávu o smrti prezidenta Raisiho při havárii vrtulníku, informují státní média.

Vláda ve svém prohlášení vyjádřila soustrast nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu a íránskému národu a uvedla, že bude pokračovat v činnosti „bez přerušení“, uvedla Press TV.

Podle tiskové agentury Tasnim ministři rovněž vzdali hold zesnulému prezidentovi a jeho „neúnavnému úsilí“.


Kdo je Mohammad Mokhber, který se má stát novým prozatímním íránským prezidentem?

Očekává se, že Mohammad Mokhber se jako íránský viceprezident stane prozatímním prezidentem země, který pomůže zorganizovat prezidentské volby, jež by se měly uskutečnit do 50 dnů po prezidentově smrti.

    Mokhber se narodil 1. září 1955 a stejně jako Raisi má blízko k nejvyššímu vůdci Alímu Chameneímu, který má poslední slovo ve všech státních záležitostech. Mokhber se stal prvním viceprezidentem v roce 2021, kdy byl Raisi zvolen prezidentem.

    Mokhber byl součástí týmu íránských představitelů, kteří v říjnu navštívili Moskvu a dohodli se na dodávkách raket země-země a dalších bezpilotních letounů ruské armádě, uvedly tehdy zdroje agentury Reuters. Součástí týmu byli také dva vysocí představitelé íránských Revolučních gard a úředník z Nejvyšší rady národní bezpečnosti.

    Mokhber dříve vedl Setad, investiční fond spojený s nejvyšším vůdcem.

    V roce 2010 Evropská unie zařadila Mokhbera na seznam osob a subjektů, na které uvalila sankce za údajné zapojení do „jaderných nebo balistických raketových aktivit“. O dva roky později ho ze seznamu vyřadila.

    V roce 2013 americké ministerstvo financí zařadilo Setada a 37 společností, které řídil, na seznam sankcionovaných subjektů.

    Společnost Setad, jejíž celý název zní Setad Ejraiye Farmane Hazrate Emam neboli Ústředí pro vykonávání imámova příkazu, byla založena na základě příkazu vydaného zakladatelem Islámské republiky, Chameneího předchůdcem ajatolláhem Ruholláhem Chomejním. Nařídil svým pomocníkům, aby prodávali a spravovali nemovitosti údajně opuštěné v chaotických letech po islámské revoluci v roce 1979 a většinu výtěžku věnovali na charitativní účely.

- Íránská tisková agentura Tasnim přinesla několik dalších podrobností o dalších osobách, které byly na palubě vrtulníku v době jeho havárie; celkem se jednalo o devět lidí.

Podle Tasnimu mezi nimi byli guvernér Východního Ázerbájdžánu Malek Rahmati a generálmajor Seyed Mehdi Mousavi, vedoucí prezidentova bezpečnostního týmu. Na palubě byli také pilot, druhý pilot a technik.

Podle tiskové agentury Tasnim bylo na palubě letadla celkem devět osob, včetně guvernéra Východního Ázerbájdžánu Maleka Rahmatiho a ajatolláha Mohammada Aliho Ale-Hašema, zástupce vůdce islámské revoluce v provincii Východní Azarbajdžán.

Předpokládá se, že prezident cestoval vrtulníkem Bell 212. V Íránu létá celá řada vrtulníků, ale mezinárodní sankce ztěžují získávání dílů pro ně. Jeho vojenský letecký park také z velké části pochází z doby před islámskou revolucí v roce 1979.

-  Indický premiér Naréndra Módí na Twitteru uvedl, že je „šokován jeho tragickým skonem“ a že jeho „přínos k posílení dvoustranných vztahů mezi Indií a Íránem bude vždy připomínán“.


Kdo byl ministr zahraničí Hosejn Amir-Abdollahian?


Íránský ministr zahraničí Hosejn Amirabdollahian byl zastáncem tvrdé linie blízké polovojenským Revolučním gardám, který se postavil Západu a zároveň dohlížel na nepřímé rozhovory s USA o jaderném programu země.

    Amir-Abdollahian představoval tvrdou linii  po krachu jaderné dohody Teheránu se světovými mocnostmi poté, co tehdejší americký prezident Donald Trump jednostranně odstoupil od dohody. Sloužil pod prezidentem Ebrahimem Raisim, chráněncem nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, a řídil se jejich politikou.

    AmirAbdollahian se však také podílel na úsilí o dosažení sblížení s regionálním rivalem Saúdskou Arábií v roce 2023, což o několik měsíců později zastínilo napětí, které vzniklo kvůli válce mezi Izraelem a Hamásem. Zůstával však blízký polovojenským Revolučním gardám a jednou pochválil zesnulého generála Qassema Soleimaniho, který byl v roce 2020 zabit při útoku amerického dronu v Bagdádu.

    „Měli byste poděkovat Islámské republice a Qassemu Soleimanimu, protože Soleimani přispěl ke světovému míru a bezpečnosti,“ řekl jednou Amir-Abdollahian. „Kdyby nebylo Islámské republiky, vaše stanice metra a shromažďovací centra v Bruselu, Londýně a Paříži by nebyly bezpečné.“

    Amir-Abdollahian působil na ministerstvu zahraničí pod vedením Alího Akbara Sálehího v letech 2011 až 2013. Poté se na několik let vrátil pod ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa, který byl klíčovým aktérem jaderné dohody uzavřené za vlády relativně umírněného prezidenta Hasana Rúháního.

    Zarif a Amir-Abdollahian se však pohádali, pravděpodobně kvůli vnitřním rozdílům v íránské zahraniční politice. Zarif mu nabídl post velvyslance v Ománu, což je stále strategicky důležitý post vzhledem k tomu, že sultanát dlouhodobě slouží jako prostředník mezi Íránem a Západem. Amir-Abdollahian však odmítl.

    Ministrem zahraničí se stal za Raisiho zvolení v roce 2021. Podporoval postoj íránské vlády, a to i v době, kdy zemi v roce 2022 zachvátily masové protesty po smrti Mahsy Aminiové, ženy, která byla předtím zadržena kvůli tomu, že údajně nenosila hidžáb neboli šátek podle představ úřadů. Při několikaměsíčním bezpečnostním zásahu, který následoval po demonstracích, zahynulo více než 500 lidí a přes 22 000 jich bylo zadrženo.

    V březnu vyšetřovací komise OSN konstatovala, že Írán je zodpovědný za „fyzické násilí“, které vedlo k Aminiho smrti.

    Během izraelsko-hamasácké války se setkal se zahraničními představiteli a vůdcem Hamásu. Vyhrožoval také odvetou Izraeli a chválil dubnový útok na Izrael. Dohlížel také na reakci Íránu na krátkou výměnu leteckých úderů s Pákistánem, který je jaderným sousedem Íránu, a pracoval na diplomacii s Talibanem v Afghánistánu, s nímž měl Írán napjaté vztahy.

Podrobnosti v angličtině ZDE

2
Vytisknout
1823

Diskuse

Obsah vydání | 23. 5. 2024