Izrael: Bidenova hrozba zastavení dodávek zbraní je „velkým zklamáním"
9. 5. 2024
- Dva vrcholní izraelští představitelé ve čtvrtek kritizovali amerického prezidenta Joea Bidena za to, že pohrozil zastavením některých dodávek zbraní Izraeli, pokud ten provede invazi do Rafáhu, informuje agentura France-Presse (AFP).
„Je to těžké a velké zklamání, toto prohlášení od prezidenta, kterému jsme od začátku války vděční,“ uvedl izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan ve veřejnoprávním rozhlase v první izraelské reakci na Bidenovo varování.
Izrael se vzepřel mezinárodním námitkám tím, že vyslal tanky a provedl „cílené nálety“ ve východních oblastech Rafáhu. Tvrdí, že Rafáh je domovem posledních zbývajících praporů Hamásu, ale město na hranici s Egyptem je také přeplněno vysídlenými palestinskými civilisty.
„Pokud půjdou do Rafáhu, nebudu dodávat zbraně, které byly použity ... k vypořádání se s městy,“ řekl Biden pro CNN ve svém nejostřejším varování Izraeli od začátku války.
„V důsledku těchto bomb byli v Gaze zabiti civilisté,“ dodal Biden. „Je to prostě špatně.“
Podle agentury AFP Erdan uvedl, že Bidenovy výroky si nepřátelé Izraele Írán, Hamás a Hizballáh vyloží jako „něco, co jim dává naději na úspěch“.
„Pokud je Izraeli omezen vstup do tak důležité a centrální oblasti, jako je Rafáh, kde jsou tisíce teroristů, rukojmí a vůdci Hamásu, jak přesně máme dosáhnout našich cílů?“ řekl.
„To není obranná zbraň. Jde o určité útočné bomby. Nakonec bude muset stát Izrael udělat to, co si myslí, že je třeba udělat pro bezpečnost jeho občanů.“
Izraelský krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrich prohlásil, že jeho vláda bude v Gaze pokračovat ve svých cílech navzdory hrozbě USA.
„V této válce dosáhneme úplného vítězství navzdory blokaci od prezidenta Bidena a zbrojnímu embargu,“ uvedl v prohlášení.
„Musíme pokračovat ve válce, dokud nebude Hamás zcela zlikvidován a dokud se naši rukojmí nevrátí domů. To zahrnuje úplné dobytí Rafáhu, a čím dříve, tím lépe.“
.@WHO calls for removal of all obstacles to the delivery of urgent humanitarian assistance into and across #Gaza, at the scale that is required.
— Tedros Adhanom Ghebreyesus (@DrTedros) May 8, 2024
A ceasefire is needed urgently for the sake of humanity. pic.twitter.com/jOxMw7UZvB
WHO sděluje, že jí pro zdravotnické operace v jižní Gaze zbývají už jen tři dny pohonných hmot.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že jí zbývají pouze tři dny paliva pro její zdravotnické operace v jižní Gaze a nedostatek již donutil jednu ze tří nemocnic ve městě Rafáh uzavřít, informuje agentura Associated Press (AP).
Hraniční přechod Rafáh s Egyptem je uzavřen od úterního rána, kdy izraelská armáda převzala kontrolu nad palestinskou stranou a zablokovala tak přísun životně důležité humanitární pomoci.
Izrael uvedl, že ve středu znovu otevřel přechod Kerem Šalom, který je druhým hlavním vstupním bodem pro pomoc. Světový potravinový program (WFP) však tvrdí, že žádná pomoc nevstoupila a na palestinské straně ji nemá kdo přijmout. Podle OSN se severní Gaza již nachází ve stavu „plného hladomoru“.
- Hrozba USA, že zastaví dodávky zbraní, je „frustrující“, říká izraelský velvyslanec při OSN.
Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan v rozhovoru pro zpravodajství izraelské televize Channel 12 uvedl, že varování USA, že by mohly pozastavit některé dodávky zbraní, je „velmi zklamáním, dokonce frustrujícím rozhodnutím“. Naznačil, že tento krok byl důsledkem politického tlaku na amerického prezidenta Joea Bidena ze strany Kongresu, protestů na amerických univerzitách a nadcházejících voleb, informuje agentura Associated Press (AP).
Rozhodnutí vyvolalo také ostrou výtku ze strany předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona a vůdce republikánů v Senátu Mitche McConnella, kteří uvedli, že se o pozastavení vojenské pomoci dozvěděli až ze zpráv tisku, a to navzdory ujištění Bidenovy administrativy, že se žádné takové pozastavení nechystá. Podle agentury AP republikáni v dopise vyzvali Bidena, aby blokování urychleně ukončil s tím, že „hrozí, že to povzbudí nepřátele Izraele“, a aby zákonodárce informoval o povaze politických revizí.
„Pokud zastavíme zbraně nezbytné ke zničení nepřátel státu Izrael v době velkého nebezpečí, zaplatíme za to cenu,“ uvedl republikánský senátor Lindsey Graham. „Je to neslušné. Je to absurdní. Dejte Izraeli to, co potřebuje k vedení války, kterou si nemůže dovolit prohrát.“
Nezávislý senátor Bernie Sanders z Vermontu, Bidenův spojenec, však ve svém prohlášení uvedl, že pozastavení velkých bomb musí být „prvním krokem“.
„Naše páka je jasná,“ řekl Sanders. „V průběhu let poskytly Spojené státy Izraeli vojenskou pomoc v hodnotě desítek miliard dolarů. Nemůžeme se nadále podílet na Netanjahuově strašlivé válce proti palestinskému lidu.“
Dva zdroje RTÉ sdělily, že se toto datum zvažuje.
Irsko, Španělsko, Slovinsko a Malta vydaly v březnu společné prohlášení, v němž prohlásily, že jsou připraveny uznat palestinskou státnost, až „nastanou vhodné okolnosti“.
Zpráva přichází v době, kdy se vedoucí představitelé EU dostávají pod rostoucí tlak, aby reagovali na izraelskou operaci v Rafáhu.
Nejméně 67 poslanců Evropského parlamentu podepsalo dopis, v němž naléhají na vedoucí představitele EU, aby svolali „naléhavé zasedání ... k projednání reakce EU na události v Rafáhu“. Poslanci - zelení, socialisté, radikální levice a několik liberálů a středopravicových poslanců - vyzývají k uvalení sankcí EU na Izrael jako „jediné adekvátní odpovědi na tuto strašlivou a bezohlednou vojenskou kampaň v Rafáhu a ve zbytku pásma Gazy“.
Je velmi nepravděpodobné, že by vlády EU, které mají pravomoc uvalit sankce jednomyslně, zavedly proti Izraeli rozsáhlé sankce, ale dopis svědčí o síle pocitů na levé straně parlamentu.
EU v dubnu uvalila sankce na „extremistické“ osadníky na okupovaném Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě.
Belgie mezitím prosazuje zákaz dovozu z území okupovaných Izraelem, ale je velmi nepravděpodobné, že by takový plán podpořilo Německo, Rakousko a Maďarsko, které silně podporují právo Izraele na sebeobranu.
- Izraelské údery na Sýrii se ve čtvrtek brzy ráno zaměřily na objekty patřící iráckému ozbrojenému hnutí al-Nudžába, uvedl válečný pozorovatel a proíránská skupina, přičemž Damašek uvedl, že byla napadena neidentifikovaná budova.
Syrská observatoř pro lidská práva podle agentury AFP uvedla, že „izraelské nálety byly zaměřeny na kulturní centrum“ a „výcvikové zařízení“ iráckého hnutí al-Nudžába v oblasti Sajjida Zajnab jižně od Damašku.
Podle Observatoře se sídlem ve Spojeném království, která se opírá o síť zdrojů uvnitř Sýrie, byli tři členové skupiny zraněni.
Podle agentury AFP zdroj z irácké frakce, který požádal o zachování anonymity, neboť nebyl oprávněn hovořit se sdělovacími prostředky, potvrdil, že při „izraelském“ útoku bylo zničeno „kulturní středisko“ patřící skupině, ale neuvedl žádné oběti. Zdroj dodal, že Al-Nujaba „nemá v Sýrii deklarovanou vojenskou základnu“.
Podle agentury AFP syrské ministerstvo obrany uvedlo, že „dnes kolem 3.20 hodin zahájil izraelský nepřítel letecký útok ze směru od okupovaných syrských Golanských výšin, jehož cílem byla budova na damašském venkově“.
Útok způsobil „určité materiální škody“, uvádí se v prohlášení, které přinesly státní sdělovací prostředky, a dodává se, že systémy protivzdušné obrany některé střely sestřelily.
Izrael se k jednotlivým úderům na Sýrii vyjadřuje jen zřídka, ale opakovaně prohlásil, že nedovolí Íránu, aby tam rozšířil svou přítomnost.
- Podle libanonské civilní obrany izraelský nálet na automobil v jižním Libanonu ve čtvrtek zabil čtyři osoby, přičemž bezpečnostní zdroje uvedly, že zabití byli členy ozbrojené skupiny Hizballáh.
Podle agentury Reuters izraelská armáda na žádost o komentář ke čtvrtečním úderům bezprostředně neodpověděla.
Libanonské záchranné síly civilní obrany uvedly, že vytáhly čtyři těla z auta, které bylo spáleno izraelským úderem. Dva bezpečnostní zdroje agentuře Reuters sdělily, že čtyři mrtví byli členy Hizballáhu.
- Od 7. října bylo při izraelské vojenské ofenzivě v Gaze zabito nejméně 34 904 Palestinců a 78 514 jich bylo zraněno, uvedlo ve čtvrtek v prohlášení ministerstvo zdravotnictví Gazy.
Hamasem řízené ministerstvo zdravotnictví nerozlišuje mezi bojovníky a nebojovníky.
- Z Kypru odplouvá loď vezoucí pomoc na molo postavené USA u Gazy
Podle agentury Reuters vyplulo ve čtvrtek z Kypru plavidlo vezoucí pomoc pro molo postavené USA u Gazy, jak ukázaly internetové stránky pro sledování námořních plavidel.
Loď Sagamore plující pod americkou vlajkou opustila přístav Larnaka ve čtvrtek ráno. Američtí představitelé uvedli, že plavidlo bude použito k vyložení zásob na plovoucí molo postavené za účelem urychlení pomoci do Gazy.
Kyperské úřady, které již dříve uvedly, že loď vypluje, jakmile bude plovoucí plošina na místě, a to v závislosti na povětrnostních podmínkách, se k tomu podle agentury Reuters bezprostředně nevyjádřily.
- Lékař pracující na pohotovosti v Rafáhu a nedalekém Chán Júnisu řekl agentuře AFP, že vzhledem k ohrožení přístupu humanitární pomoci je zdravotní situace „katastrofální“.
„Všude je cítit zápach splašků,“ řekl lékař James Smith. „V posledních dnech se to stále zhoršuje.“
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus ve středu uvedl, že nemocnicím na jihu Gazy kvůli uzavření hranic zbývají „pouze tři dny pohonných hmot“.
„Bez paliva se zastaví všechny humanitární operace,“ řekl.
- Húsíové sdělují, že zaútočili na lodě v Adenském zálivu a Indickém oceánu
Jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, se v Adenském zálivu zaměřili na dvě lodě, MSC DEGO a MSC GINA, a použili k tomu řadu balistických raket a dronů, uvedl ve čtvrtek v televizním projevu vojenský mluvčí skupiny Yahya Sarea.
Podle agentury Reuters Sarea uvedl, že skupina se rovněž zaměřila na loď MSC VITTORIA v Indickém oceánu a znovu v Adenském zálivu.
- Izraelští protestující blokují nákladní automobily s humanitární pomocí směřující z Jordánska do Gazy, informuje izraelský deník Haaretz.
Stovky obyvatel nejjižnějšího izraelského města Ejlatu se připojily k protestu blokujícímu konvoj na hraničním přechodu s Jordánskem, uvedly noviny. S odvoláním na skupinu Tsav 9, která protesty organizuje, uvedl, že na cestě postavila i další silniční blokády.
Konvoje vezoucí pomoc do Gazy, kde je Izrael obviňován ze způsobení umělého hladomoru, musely v poslední době změnit trasu kvůli izraelským protestujícím, kteří zásilky blokovali, napsal Haaretz.
- Írán bude muset změnit svou jadernou doktrínu, pokud jeho existenci ohrozí Izrael, uvedl podle agentury Reuters poradce íránského nejvyššího vůdce Kamal Charrazí, což vyvolává obavy z íránské jaderné zbraně.
„Nemáme rozhodnutí vyrobit jadernou bombu, ale pokud bude ohrožena existence Íránu, nezbude nám nic jiného než změnit naši vojenskou doktrínu,“ řekl Charrazí, jak ve čtvrtek informovala íránská zpravodajská stanice Student News Network, a dodal, že Teherán již naznačil, že má potenciál takové zbraně vyrobit.
Íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zakázal vývoj jaderných zbraní ve fatvě na počátku roku 2000 a v roce 2019 svůj postoj zopakoval slovy: „Budování a hromadění jaderných bomb je špatné a jejich použití je haram (nábožensky zakázané) ...“. Přestože máme jadernou technologii, Írán se jí důrazně vyhýbá.“
Tehdejší íránský ministr zpravodajských služeb však v roce 2021 uvedl, že tlak Západu by mohl Teherán dotlačit k tomu, aby o jaderné zbraně usiloval.
„V případě útoku sionistického režimu (Izraele) na naše jaderná zařízení se naše odstrašení změní,“ dodal Charrazí.
V dubnu dosáhly Írán a Izrael nejvyšší úrovně napětí, kdy Teherán přímo vypustil proti Izraeli asi 300 raket a bezpilotních letounů jako odvetu za smrtící izraelský útok na areál svého velvyslanectví v Damašku.
- Studenti Trinity College v Dublinu ukončili pětidenní tábor poté, co se univerzita zavázala přerušit styky s izraelskými společnostmi.
Studentští vůdci prohlásili ve středu večer za vítěze kampaně ve stylu USA, která narušila chod kampusu a zablokovala přístup ke Knize z Kellsu.
Vedení univerzity uzavřelo s protestujícími dohodu, uvedla univerzita ve svém prohlášení. „Trinity dokončí odprodej investic do izraelských společností, které mají aktivity na okupovaném palestinském území a figurují na černé listině OSN,“ uvedlo. „Trinity bude usilovat o odprodej investic do dalších izraelských společností.“
Seznam dodavatelů společnosti Trinity obsahuje pouze jednu izraelskou společnost, která na něm ze smluvních důvodů zůstane až do března 2025, uvádí se v prohlášení.
Tábor začal 3. května, kdy propalestinští demonstranti postavili na Fellows' Square desítky stanů, podobně jako při akcích v USA, Evropě a Indii v reakci na izraelskou válku proti Hamásu v Gaze.
Na rozdíl od konfrontací v USA, kde policie násilně vyvedla demonstranty z několika univerzit, se zde nepodařilo protest odstranit. Eoin O'Sullivan, vyšší děkan, který vedl rozhovory se studenty, jim poděkoval za jejich „angažovanost“.
- Republikáni kritizovali Bidenovu hrozbu, že zastaví další dodávky zbraní do Izraele. Senátor Mitt Romney řekl, že prezidentovo „váhání ... je špatnou politikou a hrozným vzkazem Izraeli“.
Po dřívějším oznámení Bidenovy administrativy, že pozastavila dodávku tisíců bomb do Izraele, zpochybnili předseda senátní menšiny Mitch McConnell a předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prezidentův „železný“ závazek vůči izraelské bezpečnosti. V dopise prezidentovi napsali:
V této nebezpečné době hrozí, že denní světlo mezi Spojenými státy a Izraelem povzbudí nepřátele Izraele a podkope důvěru, kterou mají ostatní spojenci a partneři ve Spojené státy.
- Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety vypálené z Golanských výšin směrem k předměstí Damašku, jejichž cílem byla budova na venkově, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo obrany. Tisková agentura píše:
Izrael provádí údery proti cílům v Sýrii napojeným na Írán již několik let, ale od 7. října, kdy palestinská ozbrojená skupina Hamás zaútočila na izraelské území, tyto nálety zintenzivnil.
Dne 1. dubna izraelský úder zacílil na areál íránského velvyslanectví v Damašku a zabil vysokého velitele íránských Revolučních gard i další vojenské důstojníky, což vyvolalo první přímý útok Íránu na izraelské území.
Izrael si rovněž vyměňuje palbu přes svou severní hranici s libanonskou ozbrojenou skupinou Hizballáh.
- Jeden izraelský představitel řekl agentuře Reuters, že Izrael nevidí žádné známky průlomu v rozhovorech zprostředkovaných Egyptem o příměří s Hamásem, které by osvobodilo některé rukojmí v Gaze, ale prozatím ponechává v Káhiře svou delegaci, kterou označuje za vyjednavače „střední úrovně“.
Izrael nebude souhlasit s ukončením války a ponecháním Hamásu u moci, zopakoval ve středu mluvčí izraelské vlády.
Hamás ve středu prohlásil, že není ochoten učinit Izraeli další ústupky při jednáních o příměří. „Izrael to s dosažením dohody nemyslí vážně a vyjednávání využívá jako zástěrku pro invazi do Rafáhu a obsazení přechodu [v Rafáhu],“ uvedl Izzat El-Reshiq, člen politické kanceláře Hamásu v Kataru.
- Nemocnicím v jižním pásmu Gazy zbývají kvůli uzavřeným hraničním přechodům pohonné hmoty na pouhé tři dny, uvedl ve středu šéf Světové zdravotnické organizace (WHO). „Uzavření hraničního přechodu nadále brání OSN v dovozu paliva. Bez paliva se zastaví všechny humanitární operace. Uzavření hranic rovněž brání dodávkám humanitární pomoci do Gazy,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na Twitteru.
Tedros také uvedl, že al-Najjar, jedna ze tří nemocnic v Rafáhu, přestala fungovat kvůli pokračujícím bojům v okolí a vojenské operaci v Rafáhu.
- Katar ve středu vyzval mezinárodní společenství, aby zabránilo „genocidě“ v Rafáhu poté, co Izrael obsadil přechod města Gazy s Egyptem a pohrozil širším útokem. Stát z Perského zálivu ve svém prohlášení apeloval „na naléhavou mezinárodní akci, která by zabránila napadení města a spáchání zločinu genocidy“.
- Koordinátor vládních aktivit na územích (Cogat), izraelský vojenský orgán odpovědný za palestinské civilní záležitosti, uvedl, že přechod Kerem Šalom byl ve středu brzy ráno znovu otevřen. Juliette Touma, ředitelka komunikace agentury OSN pro palestinské uprchlíky (Unrwa), však uvedla, že od středečního poledne se dovnitř nedostala žádná pomoc a že agentura OSN byla nucena dávkovat palivo, které se dováží přes Rafáh.
- Ředitel CIA William Burns údajně ve středu jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a izraelskými představiteli. O tuto zprávu se s agenturou Reuters podělil zdroj obeznámený s jeho cestou, neboť Burns mířil do Izraele z Káhiry, kde probíhala jednání o příměří.
- Policie použila pepřový sprej k vyklizení propalestinského stanového tábora na Univerzitě George Washingtona a zatkla desítky demonstrantů právě v době, kdy měli představitelé města předstoupit před znepřátelené zákonodárce v Kongresu, aby se zodpovídali ze svého postupu při dva týdny trvajícím protestu. Informuje o tom agentura Associated Press:
Výbor pro dohled a odpovědnost Sněmovny reprezentantů po zásahu zrušil slyšení a jeho předseda a další republikáni policejní akci uvítali. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že „k zajištění bezpečnosti židovských studentů na Univerzitě George Washingtona by nemělo být nutné vyhrožovat předvedením starosty D.C. před Kongres“.
Demokratická starostka Muriel Bowserová uvedla, že se spolu s velitelkou metropolitní policie Pamelou Smithovou rozhodla tábor vyklidit, protože se objevily známky toho, že „protesty jsou stále výbušnější a méně stabilní“. Byly mezi nimi náznaky, že protestující „shromáždili improvizované zbraně“ a „obkličují“ univerzitní budovy s možným záměrem je obsadit, uvedla policie.
Moataz Salim, palestinský student na univerzitě George Washingtona, který má v Gaze rodinu, však řekl, že úřady pouze „zničily krásný komunitní prostor, který byl celý o lásce“.
Diskuse