Česká debata a povědomí o dění v Izraeli a Palestině ustrnuly v době kamenné

9. 5. 2024 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Stačí se v českých médiích zaposlouchat do kterékoliv z debat na téma Izrael a Palestina a lehce nabudete dojmu, že Česká republika je nejen v tomto ohledu (dez)informační skanzen. Jak jinak si alespoň částečně vysvětlit tak zuřivě rasistické a dehumanizační postoje značné části české společnosti vůči Palestincům, a naopak až dětinskou nekritičnost vůči ve světě úplně zdiskreditovanému izraelskému establishmentu? Na tomto neblahém stavu mají nepochybně zásluhu také ti, kdo jsou v české realitě považováni za odborníky, kteří řadu let kontaminují veřejnou debatu o Izraeli a Palestině zcela zaujatými i lživými postoji.

A některé z těchto doposud nedotknutelných ikon se nyní otřásají ve svých základech, tak příkladně “přední expertka na Blízký východ v ČR Irena Kalhousová”, která je zároveň ředitelkou Herzlova centra izraelských studií. Uskupení Akademici proti apartheidu podle mého soudu zcela právem obvinilo Kalhousovou z “papouškování sionistické rétoriky". Tato skupina zároveň požaduje, aby Karlova univerzita přehodnotila zaměstnávání osob, jako je právě zmíněná Irena Kalhousová, což zvedlo ze židle nejen média, vedení Fakulty sociálních věd, ale i liberálně levicové novináře. Pravda, požadavky Akademiků proti apartheidu jsou neohrabaně až agresivně formulované, a kdo ví, kdo je vůbec sumarizoval; nicméně postoje “akademičky” Kalhousové jsou s ohledem na děsivý horor v Gaze vskutku šokující a nadto ve veřejném prostoru nemají žádnou oponenturu. Já vůbec třeba nerozumím tomu, proč na Univerzitě Karlově funguje jakési sionistické centrum? Existuje snad na nejstarší české univerzitě něco jako Arafatovo centrum arabských studií nebo Maův ústav pro čínská studia? Proč Herzlovo centrum, v jehož čele Kalhousová stojí, nefunguje jako samostatný think-tank? Sponzory by si jistě našlo.

Kalhousová cynicky bagatelizuje dětské oběti izraelských vyhlazovacích náletů, nechápe, co obnáší etnická čistka a požadavky studentů protestujících na západních univerzitních kampusech považuje do velké míry za totalitní, aniž by uvedla alespoň jeden příklad, neřkuli zdůraznila skutečnost, že naprosto legitimní protesty čelí intenzivní policejní represi a cenzuře. Zvlášť ilustrující je její nedávný rozhovor s hudebníkem a aktivistou Tomášem Klusem, v němž vražedné izraelské tažení v Gaze líčí podobně jako generálové Wehrmachtu likvidační vpád nacistických vojsk na východní frontu, tedy ze strategického a operačního hlediska: ano, izraelská armáda sice dělá přehmaty a chyby, bohužel dochází ke ztrátám na lidských životech, ale oproti ostatním armádám se snaží vzhledem k okolnostem postupovat s obezřetností, přičemž poměr mezi zabitými teroristy a civilisty není tak špatný, fabuluje Kalhousová. A Hamás jako strůjce gazanské tragédie by měl být pro dobro tamních Palestinců zlikvidován. Poté by měla být Gaza rekonstruována.

Kalhousová se za asistence neinformované a zaujaté moderátorky snaží Kluse zdiskreditovat osobními útoky, přestože hudebník na rozdíl od jejích podpásovek předkládá rozumné argumenty podložené fakty, která jsou však podle ředitelky Herzlova centra pouhým “cherrypickingem”.  

Pokud je Kalhousová skutečně odbornice na dění v Izraeli a Palestině, dozajista zná expertní názory, podle nichž je tempo izraelského zabíjení v Gaze nevídané, možná od genocidy ve Rwandě. Izraelská vražedná mašinérie v Pásmu má na svědomí několik otřesných rekordů - izraelští agresoři usmrtili rekordní počty novinářů, humanitárních pracovníků a zdravotníků. V Pásmu bylo během čtyř měsíců zabito více dětí než ve všech válečných zónách v letech 2019 až 2022 (Ženy a děti tvoří zhruba 70 procent izraelských obětí, paní Kalhousová).

Izraelské bombardování a ostřelování za sebou nechalo víc rozvalin a sutin než ruská invaze na Ukrajině: 37 milionů tun trosek a sutin, včetně nevybuchlé munice, se bude odklízet 14 let. Podle OSN od druhé světové války svět nezažil nic takového, jako je bezprecedentní ničení obydlí v Gaze. V Pásmu se odkrývají masové hroby se stovkami zavražděných Gazanů, včetně žen, dětí a seniorů; některé z mrtvol měly ruce svázané za zády jako při popravě, další nesly znaky mučení a zohavení, jiné osoby měly být pohřbeny zaživa. Objevily se i neoficiální zprávy o odňatých orgánech. Podle epidemiologických studií v Gaze v tichosti hromadně umírají lidé zranění během náletů a ostřelování a zabíjejí i infekční choroby a podvýživa, a to po desítkách tisíc. Nikdo ve skutečnosti netuší, kolik tisíc mrtvol hnije pod troskami domů, takže oficiální počet necelých 35 tisíc Izraelem zabitých Gazanů je drasticky podhodnocený. Navíc kapacity gazanských zdravotníků a úřadů zaznamenávat všechny oběti izraelského tažení zkolabovaly už loni v listopadu, jak se dočteme v prosincové studii Lancetu.  .

Kdyby Irena Kalhousová bagatelizovala zločiny a postup ruských okupačních vojsk na Ukrajině podobným gaslightingem jako izraelské středověké obléhání Gazy a vyhlazovací operace s masovými hroby, nikdy by v hlavních veřejnoprávních médiích nedostala slovo. Byla by osočena z paktování se s Kremlem a ze zlehčování a omlouvání válečných zločinů na Ukrajině.  

Hrozivou úroveň české debaty o dění v Izraeli a Palestině výstižně charakterizuje aktuální diskuse s názvem Jaká je česká debata o Gaze? na Českém rozhlase Plus mezi filozofy Petrem Fischerem - který má v české realitě zastávat střízlivý postoj k tématu - a Danielem Kroupou, který pro změnu neví zhola nic a je na svou omezenost ještě hrdý. Ačkoliv Fischer poprávu rozcupuje naprosto zdiskreditovaného kvazizpravodaje České televize Davida Borka a má i další soudné postřehy, jedním dechem nazve sedm měsíců trvající vražednou izraelskou mašinérii “obrannou akcí” (sic). Týden po událostech ze 7. října zveřejnil web Jewish Currents analýzu izraelského odborníka na holocaust a genocidní studia Raze Segala popisujícího izraelskou “obrannou akci” v Gaze jako “učebnicový případ genocidy”. Rovněž další experti na holocaust a genocidu přicházejí s prakticky totožným hodnocením. Ale ne tak český diskurs, neustále memorující mytologické právo Izraele na obranu, což v reálu, jak sami vidíme, znamená právo na páchání etnické čistky a genocidy.  

 

2
Vytisknout
4093

Diskuse

Obsah vydání | 10. 5. 2024