Proč se Západ tak zdráhá vybavit Ukrajinu lepší protileteckou obranou

14. 10. 2022

Masivní nálety ruských válečných zločinců na Ukrajinu v posledních dnech opět postavily na vrchol agendy téma, které zaměstnávalo ukrajinské vedení od začátku války: Ochranu vlastního obyvatelstva před nálety.

Pomocí dronů, řízených střel, balistických střel krátkého doletu a raket odpalovaných z bombardérů Rusové zničili četné civilní cíle po celé Ukrajině, zabili desítky nevinných lidí a mimo jiné ochromili zásobování elektřinou v několika městech. Pro Ukrajinu je to vážný problém, zejména s ohledem na blížící se zimu.

Ukrajina na začátku války požadovala, aby Západ nad zemí zřídil bezletovou zónu, především proto, aby zabránila útokům ruských stíhaček. To Západ odmítl s poukazem na snahu vyhnout se přímé konfrontaci mezi zeměmi NATO a Ruskem.

Ruské nálety jsou dnes menší hrozbou, protože Ukrajinci sestřelili tolik ruských letadel a vrtulníků, že si Rusové troufají létat jen poblíž hranic a v Ruskem ovládaných regionech. Ale ruské kamikadze drony, rakety a řízené střely dodávané z Íránu jsou stále velkým problémem.

"První priorita" pro Ukrajinu

"Protivzdušná obrana je v současnosti hlavní prioritou naší obranné spolupráce," napsal na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij po pondělním telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Nejlepší ukrajinský seznam přání pro Západ zahrnuje protiletadlové systémy, jako jsou Patriot, rakety MIM-23 Hawk, bojové drony a americký (norský, s americkými komponenty - pozn. KD) systém NASAMS, stejně jako izraelský Iron Dome, který Jeruzalém zatím odmítl dodat Ukrajině.

Problém Ukrajiny se skládá z několika faktorů. Jednak jsou její vlastní systémy zastaralé a Ukrajina se snaží získat dostatek střel, které by nahradily odpálenou munici. "Musíme odrazit tyto útoky zbraněmi ze sovětské éry, kterých nemáme dostatečné množství," napsal v pondělí náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnij.

Kromě toho, že Ukrajina je velká země, potenciální cíle pro Rusy jsou četné. Vzhledem k tomu je vlastně překvapivé, že se Ukrajině se současnými zdroji ještě v pondělí podařilo zachytit více než 50 % ruských raket a dronů. Ale to co prošlo způsobilo zničující škody, například na energetické infrastruktuře. Jak se tedy může Ukrajina v této oblasti zlepšit?

"Není možné jen tak umístit několik protiletadlových pozic podél ukrajinské hranice dlouhé 4 000 kilometrů a očekávat, že budou schopny zachytit střely vypuštěné z ponorek v Azovském moři nebo z ruských bombardérů vypouštějících je 2 400 kilometrů daleko, nebo z pozemních raketových stanovišť v Rusku," říká Mark Hertling, bývalý vrchní velitel americké armády v Evropě. "Moderní systémy protivzdušné obrany mají omezený dosah, jsou extrémně složité, velmi drahé a primárně brání prioritní a statické cíle."

Kromě toho existují různé útočné systémy Rusů. Existují velmi rychle létající balistické střely krátkého doletu typu Iskander nebo Točka-U, které míří na své cíle ze strmého úhlu. "Je nejtěžší je zachytit," píše Gustav Gressel, vojenský expert z Evropské rady pro zahraniční vztahy. Obranná stanice tedy může normálně pokrýt pouze malý poloměr několika kilometrů. Na druhé straně řízené střely, jako je Kalibr, které Rusko vystřelilo z lodí v Černém a Kaspickém moři, přilétají mnohem pomaleji, ale létají velmi nízko nad zemí.

"Je snazší je zachytit, ale jejich malý radarový profil a nízká infračervená signatura často znamenají, že jsou detekovány pozdě," říká Gressel. Totéž platí pro normální drony a kamikadze drony, které se dokážou ještě více přizpůsobit profilu země, a proto jsou obtížně detekovatelné pomocí radaru.

Kvůli mnoha různým ruským útočným systémům by bylo podle Gressela ve skutečnosti nutné chránit města a strategicky důležité objekty, jako jsou elektrárny, systémem různých obranných systémů za sebou. A jak poznamenává Hertling: "Spousta lidí si neuvědomuje, že moderní protiletadlové systémy se skládají z mnoha prvků, je extrémně obtížné je provozovat, stále obtížněji se opravují a udržují v provozu."

Vysoké náklady, dlouhé dodací lhůty

Navíc mnoho systémů prostě není snadno dostupných. "Protivzdušná obrana byla na Západě posledních 30 let zanedbávána, protože Taliban a další neměli působivé letectvo," řekl Gressel. "Většina západních protiletadlových systémů je mimo provoz."

Byly vyvinuty pro exportní trh z ekonomických důvodů, a ne proto, že by o něj měly zájem vlastní armády nebo byrokracie. V důsledku toho jsou výrobní kapacity nízké, náklady vysoké a systémy nejsou okamžitě dostupné.

Dobrým příkladem tohoto nedostatku je německý Iris-T. Podle "Spiegelu" byl první systém předán do Kyjeva v úterý, tři další musejí být ještě vyrobeny a mohou být dodány až příští rok. Podobná situace je se systémem NASAMS, z něhož mohou USA dodat pouze dva letos a dalších šest v příštích letech. Baterie Patriot, možná nejznámější systém protiraketové obrany Západu, se také tak snadno vzdát nelze. "V NATO je jich příliš málo, nevidím, že by některý národ byl ochoten je poskytnout," řekl Gressel pro WELT. "Je to také velmi složité, přetechnizované, drahé a statické."

Po šokujících raketových salvách od Rusů na Ukrajině budou západní státy pravděpodobně znovu procházet inventurou, zda existují nějaké systémy, které by bylo možné předat Ukrajině. Za vhodný považuje Gressel například francouzsko-italský systém Samp/T a francouzský Mica-VR. Španělsko také zvažuje prodej použitých jednotek staršího systému Aspide. (Francie ve středu oznámila záměr předat starší systémy Crotale - KD.)

Celkově ale jen stěží bude možné pokrýt celé území Ukrajiny. "Je příliš mnoho míst, která je třeba chránit, a příliš málo obranných baterií," říká Gressel. Ale každý další systém, který Ukrajina dostane, by přinesl alespoň malý rozdíl. Rusové navíc budou nuceni používat své rakety mnohem střídměji než v minulých dnech, jinak jim hrozí vyčerpání zásob. "Víme a ruští frontoví velitelé vědí, že jim docházejí zásoby a munice," řekl šéf britské rozvědky Jeremy Fleming.

Zdroj v němčině: ZDE