OSN, Červený kříž: Vlny veder způsobí, že se některé regiony stanou během několika desetiletí neobyvatelnými

13. 10. 2022

čas čtení 3 minuty

Vlny veder budou v některých oblastech světa během několika desetiletí tak extrémní, že lidský život v nich bude neudržitelný, uvedla v pondělí Organizace spojených národů a Červený kříž.

Předpokládá se, že vlny veder "překročí lidské fyziologické a sociální limity" v Sahelu, Africkém rohu a jižní a jihozápadní Asii, přičemž extrémní události vyvolají "rozsáhlé utrpení a ztráty na životech", uvedly tyto organizace.

 

Ve společné zprávě varují, že letošní katastrofy způsobené vlnami veder v zemích, jako je Somálsko a Pákistán, předznamenávají budoucnost, v níž budou humanitární katastrofy spojené s vedry smrtelnější, častější a intenzivnější.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) a Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) zprávu zveřejnily před summitem o změně klimatu COP27, který se uskuteční příští měsíc v Egyptě.

"Nechceme to dramatizovat, ale údaje jasně ukazují, že to skutečně vede k velmi chmurné budoucnosti," prohlásil generální tajemník IFRC Jagan Chapagain.

"Existují jasné hranice, za nimiž lidé vystavení extrémnímu horku a vlhkosti nemohou přežít," uvádí se ve zprávě.

"Při současných trajektoriích by vlny veder mohly v příštích desetiletích dosáhnout a překročit tyto fyziologické a sociální limity v regionech, jako je Sahel a jižní a jihozápadní Asie."

Zpráva varuje, že to bude mít za následek "rozsáhlé utrpení a ztráty na životech, přesuny obyvatelstva a další prohlubování nerovností".

Zpráva uvádí, že extrémní horka jsou "tichým zabijákem", který si každoročně vyžádá tisíce obětí jako nejsmrtelnější nebezpečí související s počasím - a toto nebezpečí bude v důsledku změny klimatu narůstat "alarmujícím tempem".

Podle studie citované ve zprávě se počet chudých lidí žijících v extrémních vedrech v městských oblastech do roku 2050 zvýší o 700 %, zejména v západní Africe a jihovýchodní Asii.

"Předpokládaná budoucí úmrtnost na extrémní horko je ohromně vysoká, srovnatelná do konce století se všemi druhy rakoviny nebo všemi infekčními nemocemi, a zároveň je ohromně nerovnoměrná," uvádí se ve zprávě.

Zpráva tvrdí, že vyššímu riziku onemocnění a úmrtí jsou vystaveni zemědělští pracovníci, děti, starší lidé a těhotné a kojící ženy.

"Vzhledem k tomu, že klimatická krize zůstává nekontrolovaná, extrémní projevy počasí, jako jsou vlny veder a záplavy, nejvíce postihují nejzranitelnější lidi," konstatuje šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths.

Organizace spojených národů varovala, že země v Africkém rohu jsou podruhé za něco málo přes deset let na pokraji hladomoru.

OCHA a IFRC navrhly pět hlavních kroků, které by měly pomoci v boji proti dopadům extrémních vln veder, včetně poskytování informací, které pomohou lidem a úřadům včas reagovat, a hledání nových způsobů financování opatření na místní úrovni.

Patří mezi ně také to, že humanitární organizace budou testovat "tepelně vhodnější" nouzové přístřešky a "chladicí centra" a zároveň přimějí komunity, aby změnily své rozvojové plánování a zohlednily pravděpodobné dopady extrémních veder.

OCHA a IFRC uvedly, že opatření pro přizpůsobení se extrémním vedrům mají své limity.

Některá z nich, jako například zvýšení energetické náročnosti klimatizace, jsou nákladná, ekologicky neudržitelná a sama přispívají ke změně klimatu.

Pokud se nepodaří agresivně snížit emise skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu, bude svět čelit "dříve nepředstavitelným úrovním extrémních veder".

 

Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5345

Diskuse

Obsah vydání | 18. 10. 2022