Nikdy neplatí buď, anebo

17. 10. 2022 / Karel Červený

čas čtení 5 minut
Známý myslitel Edward deBono ve své knize „Pravdu mám já, určitě ne ty“ uvádí, že lidé jsou od malička vedeni k polarizaci všeho. Může za to jazyk, který používáme. V angličtině, v češtině a v dalších jazycích málo využíváme bohatou škálu výrazů a uchylujeme se ke krajním polohám vyjádření - k extrémům či superlativům.

Tento nešvar nezpůsobili obrozenci, ti nakládali s jazykem moudře. Kdo začal jazyk oplošťovat až prznit?

Domnívám se, že s tím po druhé světové válce začali novináři, kteří pracovali ve vysoce konkurenčním prostředí. Superlativy – například úžasný či naopak příšerný, měly kdysi naznačit nejkrajnější možnost popisu nějakého jevu či situace.

Dnes používáme superlativy běžně: všechno je super, bomba. Špatné počasí je masakr, dlouhá fronta na poště je katastrofa. Unavený manažer není vyčerpaný, ale mrtvý. Když máme popsat opravdové neštěstí s mnoha mrtvými, chybí nám slova. Jaké polarizující výrazy používáme?

 

Dobro - zlo

Přítel – nepřítel

Láska – nenávist

Chytrý – hloupý

Dobrý – špatný

Černá – bílá

Vždycky – nikdy

Hodný – zlý

Krásný – ošklivý

Zábavný – nudný

Zajímavý – nezajímavý

Milý - protivný.

Taková mluva v praxi zraňuje a většinou druhého rozladí až naštve: Muži či děti často slyší: „Nikdy nic neuděláš pořádně! Vždycky to necháš neuklizené. Pokaždé po tobě musím všechno uklízet!“ Taková mluva se přenáší do všech oblastí života.

Nová renesance

De Bono vyvozuje, že k tomu, aby lidstvo mohlo zažít další renesanci a vzchopit se k tvořivému řešení nashromážděných i nových problémů lidstva, je nutné změnit jazyk. Poukazuje na to, že jazyk kanadských Inuitů má mezi slovy přítel a nepřítel asi dvacet odstínů. Existuje v něm i slovo, které znamená: „Mám tě moc rád, ale s tebou bych na lov tuleňů nešel“ (nebezpečná a zodpovědná práce).

Kreativita potřebuje více odstínů slov, protože často pracuje s paradoxy, které je třeba řešit. A v paradoxech jdou jednotlivé aspekty proti sobě: požadavek na vyšší kvalitu a nižší cenu, na vyšší životnost a nižší hmotnost či vyšší otáčky a nižší hlučnost. A také všechno najednou. Většina problémů tohoto světa není černobílých, ale mnohovrstevnatých a komplexních. Kontrastující a polarizující výrazy nám brání hledat řešení či spolupracovat s jinými lidmi na úkolech, které jsou tak potřebné. Chcete-li být vnímáni jako moudří, měli bychom používat nepolarizovaný jazyk.

Polarizace v managementu

Náš formální vzdělávací systém je nastaven tak, aby naučil žáky a studenty hledat jedinou správnou odpověď. Většina lidí od dětství do dospělosti automaticky používá tento konfrontační až dogmatický způsob myšlení. Je jedna pravda nebo několik? Jak je to možné, aby bylo více pravd? Mohou existovat vedle sebe?

Od manažerů často slýchávám výroky, které jsou stejně kategorické a protikladné. Buď je zajímá budoucnost firmy nebo jen současnost; buď jsou výsledky nepříliš dobré, i když se podařila úžasná inovace, nebo budoucnost je buď zářivá nebo cesta do pekel.

Jaké jsou nejčastěji používané protiklady – paradoxy?

  • Snížení nákladů nebo růst příjmů

  • Zvyšování produktivity nebo zvyšování přidané hodnoty

  • Vychovávat stávající zaměstnance nebo nabírat hotové lidi?

  • Globální růst nebo lokální růst

  • Dodržovat pravidla a řád nebo improvizace

  • Myšlení tady a teď nebo strategické myšlení

  • Učení „od sebe“ nebo „učení se od druhých“

  • Spokojenost zaměstnanců nebo spokojenost akcionářů nebo spokojenost zákazníků

  • Zaměření na poslání nebo zaměření na marži

  • Konkurence nebo kooperace

  • Logika nebo kreativita

  • Stabilita nebo změna

  • Standardizované nebo individualizované

  • Řízení nástupnictví nebo výkonnosti

  • Kvantita nebo kvalita…

Pro úspěch firmy je důležité vyloučit myšlení buď anebo a zavést myšlení v paradoxech – myšlení podle pravidla 80/20, tedy i – i. Podle Dominica Dodda a Kena Favara (The three Tensions: Winning the Struggle to Perform without Compromise) trvalý úspěch v podnikání vyžaduje vylaďování a dosažení obou cílů pěti tenzí:

1. ziskovost – růst

2. výsledky dnes – výsledky zítra

3. výkon společnosti jako celku – výsledky jednotlivých částí

4. nabírat ty nejlepší lidi na trhu – vychovávat a rozvíjet stávající

5. naučit se myslet v paradoxech – uplatňovat Paretovo pravidlo 20/80.


Aby firma prosperovala, musí se neustále ptát, co jsou skutečné a zdánlivé rozpory a co paradoxy. Musí hledat malé příčiny a velké následky podle Paretova pravidla, jak jej popsal Richard Koch v knize Pravidlo 80/20. Myšlení buď anebo musíme nahradit myšlením i – i (to a také to) a hledat mezi nimi rovnováhu.

Autor je lektor strategického a kreativního myšlení

1
Vytisknout
5333

Diskuse

Obsah vydání | 20. 10. 2022