18934

Británie: Liz Trussová rezignovala na funkci britské premiérky

20. 10. 2022

čas čtení 2 minuty

Liz Trussová v 14.35 českého času vystoupila před premiérský úřad v Downing Street a oznámila svou rezignaci. Tvrdila, že chtěla realizovat politiku oživení britské ekonomiky, pro kterou ji do funkce premiérky zvolili členové Konzervativní strany, ale je zjevné, že ji v nynější situaci realizovat nemůže. Proto ve čtvrtek dopoledne informovala anglického krále, že odstupuje. Neomluvila se, že vyvolala svou zbrklou politiku zvýšení úrokových měr, takže držitelé hypoték je nyní neuplatí.


Během příštího týdne se bude konat volba nového britského premiéra, řekla. Nespecifikovala, kdo ho bude volit. Zřejmě jen konzervativní poslanci.  Do té doby zůstane Trussová ve funkci.

Britští občané požadují předčasné volby a na chováním Konzervativní strany zuří.  

Rekordně, Liz Trussová byla premiérkou pouze šest týdnů. Před třemi a půl měsíci rezignoval na premiérskou funkci Boris Johnson. 

Británie bude mít od posledních voleb už druhého nezvoleného konzervativního premiéra.

Britská média jsou zahlcena vlnou reakcí od občanů, kteří požadují předčasné volby. Ty by byly pro konzervativce katastrofou a znamenaly by možná i likvidaci té strany, protože by se do Dolní sněmovny dostalo po tomto fiasku jen několik málo konzervativních poslanců. Konzervativci v médiích argumentují, že mají právo najmenovat si nového premiéra, pokud má ve sněmovně podporu poslanců své strany. Vzhledem k  tomu, že veřejnost proti tomu zuří, je zajímavé, zda si to bude pamatovat, pokud konzervativci odloží volby až na regulérní termín za dva roky, a zda se splní předpověď odborníka na volební preference profesora Johna Curtice, který poukazuje na to, že ty volby pro konzervativce i za dva roky jsou nyní beznadějně prohrány. (JČ)



19379

Rozklad toryů a jeho kořeny

20. 10. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty

30750
Myslím, že konec paní Trussové v čele Konzervativní strany nelze chápat jinak než jako další pokračování stejného příběhu, příběhu rozkladu toryů. Nevidíme žádné selhání voleb nebo systému dvou stranu. Vidíme, a to od roku 2016, svévolný rozklad Konzervativní strany vnitřním bojem o moc.

Začalo to tím, že si Boris Johnson a spol. řekli, že rozpoutají šílenou kampaň pro brexit, aby referendum v roce 2016 dopadlo jen těsně ve prospěch setrvání, což by oslabilo pozici šéfa strany Davida Camerona. Když se ukázalo, že brexitářská kampaň u lidí uspěla až moc, Johnson a spol. byli bezradní.

Rozhovor Britských listů 538. Kdy Ukrajina vyhraje tuto válku?

20. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta




Co se děje v současnosti s ruskou agresí na Ukrajině? O tom hovoří Jan Čulík se zbrojním odborníkem, redaktorem Britských listů Karlem Dolejším. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi od pátku 21. října 2022.

Ruská agrese na Ukrajině: Ukrajina zápolí s nedostatkem elektrické energie

20. 10. 2022

čas čtení 17 minut

-  Ruský expert z ministerstva obrany žádá propagandisty ve studiu,  aby neříkali, že Rusko bombarduje Ukrajinu íránskými drony: "Je to jako prdel. Taky ji máte, ale nemluvíte o ní."

- Rusko zvažuje stažení sil z oblasti na západ od řeky Dněpr

Nedávné přiznání Ruska, že v Chersonské oblasti "vznikla obtížná situace", je velmi neobvyklé a pravděpodobně naznačuje, že úřady zvažují velké stažení svých sil z oblasti západně od řeky Dněpr, uvedla britská rozvědka.

Nedávno jmenovaný velitel ruských sil na Ukrajině, generál Sergej Surovikin, učinil toto prohlášení počátkem tohoto týdne.

Vyplývá to z nejnovější zprávy britského ministerstva obrany:

    Pravděpodobně naznačuje, že ruské úřady vážně uvažují o rozsáhlém stažení svých sil z oblasti západně od řeky Dněpr.

- Je naprosto jasné, že  Rusko používá íránské bezpilotní letouny, konstatují USA

Ukrajinci se připravují na několikahodinové výpadky elektřiny; USA, Velká Británie a Francie konstatují, že Íránem dodané bezpilotní letouny jsou používány  k útoku na civilisty

- Spojenci NATO budou jednat, pokud se Švédsko nebo Finsko dostanou pod tlak Ruska nebo jiného protivníka dříve, než se stanou plnoprávnými členy aliance, uvedl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

"Je nepředstavitelné, že by spojenci nejednali, pokud by se Švédsko a Finsko dostaly pod jakoukoli formu tlaku," řekl Stoltenberg podle agentury Reuters na tiskové konferenci se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem.

- Ruský letecký útok, který ve středu zasáhl velkou tepelnou elektrárnu ve městě Burštýn na západě Ukrajiny, způsobil "poměrně vážné" škody, uvedla ve čtvrtek  ráno gubernátorka regionu.

"Bohužel došlo k destrukci, a to dost vážné," uvedla podle agentury Reuters v ukrajinské televizi Svitlana Onyščuková, gubernátorka Ivano-Frankivské oblasti.

- Scholz: "Taktika spálené země nepomůže Rusku vyhrát válku

Německý kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin používá energii a hlad jako zbraně, ale nedokázal zlomit jednotu Západu a nedosáhne svých válečných cílů taktikou spálené země.

V projevu před německým parlamentem  také uvedl, že Německo se zbavilo závislosti na ruském plynu, ale pracuje na snížení cen energií, mimo jiné zajištěním nových kontraktů na dodávky plynu z jiných zemí.

"Poslední eskalaci ze strany Moskvy nenecháme bez odezvy. Taktika spálené země Rusku nepomůže vyhrát válku. Pouze posílí jednotu a odhodlání Ukrajiny a jejích partnerů," řekl Scholz v německém parlamentu.

"Všechny ty lži a propaganda, řeči o 'speciálních operacích' a rychlých vítězstvích - to vše byla jen fasáda - jako Potěmkinova vesnice."

19248

Konkurz na ministra, který by neměl problémy s orgány trestního řízení

20. 10. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 6 minut

Nejméně trojnásobný, spíše čtyřnásobný bypass pro celou českou společnost

Proč se v ČR musí pořád CHODIT NA ÚŘADY? On neexistuje internet?

Hlášení rozhlasu: „Znovu opakuji, kdo ještě nebol ministrom, něch sa prihlásí u súdruha Žinčicu…“ (Milan Lasica a Juraj Satinský v televizním pořadu „Hovory H“ u Miroslava Horníčka“, 1967)

Tak už zase jeden ministr byl nachystán, ustrojen, vyčištěn, upraven, vyžehlen… Nevyšel post primátora Brna, a tak holt nějaký flíček se musel najít. Jenže, problém. Představte si tu hrůzu:

Již vycházíte z kanceláře do služebního vozu směr Lány (celou noc jste se učil, co je to biomasa apod., jelikož Vás čeká zkoušení a test u pana prezidenta), celá rodina pláče, mává, pěstičky a ejhle:

31185

Izolace českého diskurzu a odraz v "normalitě" české reality

Co všechno zřejmě nechápou lidé, jako je Ondřej Neff

20. 10. 2022 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty

30762

Společenská atmosféra odráží normu. Jestliže normou je veřejně démonizovat a zároveň izolovat určitou skupinu lidí, ať už jsou to židé, homosexuálové, tělesně či mentálně postižení, nebo kdokoliv, koho je možné označit za menšinu, zvyšuje se tím pravděpodobnost přímých útoků proti zástupcům takto stigmatizovaných menšin.

Pochopitelně, většinová společnost přijímá normativ, že útoky proti těmto lidem nejsou proviněním, ale naopak podporou společenského zájmu. Shodit žida z chodníku po Norimberských zákonech nepochybně splňovalo normativní požadavky na "slušný" způsob občanského života.

Jestliže kdekoli, na Slovensku, v Norsku nebo v Česku dojde k otevřené agresi vůči nějaké stigmatizované menšině, nepochybně k tomu dochází proto, že alespoň část společnosti přijala jako normu, že tato minorita je odsouzena k trestu. 

A když se nad takovouto tragédií zamýšlíme, připadá mi jako neskonale idiotské, pokud se někdo začne strachovat o to, jak moc se (ne)budeme moct bavit o problematičnosti menšiny, vůči které se samozvaný "nápravce morálky" dopustil nejtěžšího zločinu. Nicméně jsou lidé, kteří mají na srdci i na jazyku právě toto. Jedním z nich je Ondřej Neff.

19378

Na psychice středoškoláků se podepisuje zhoršující se ekonomika, změna sexuální orientace i hledání genderové identity

20. 10. 2022

čas čtení 5 minut

 tisková zpráva Odborné školy Jarov

PRAHA, 20. ŘÍJNA 2022 – S psychickými problémy se potýkají statisíce českých středoškoláků. Vyrovnat se s jejich obtížemi pomáhají školní psychologové. Jejich působení na půdě středních škol je ale v Česku spíš rarita.

Hlavním spouštěčem psychických obtíží je zejména u teenagerů stres. Toho si čeští středoškoláci „užili“ během protikoronavirových opatření v minulých dvou letech víc než dost. Není proto divu, že počet dětí, které trpí depresemi nebo úzkostmi, vzrostl podle psychologů a terapeutů během pandemie desetinásobně. „Distanční výuka se na žácích rozhodně podepsala, podobně jako na mnoha rodinách. Někteří žáci byli v kontaktu s vrstevníky jen přes sociální sítě, někteří velmi omezili jakýkoliv kontakt s okolím. Tak jako ve společnosti se i v populaci středoškoláků zvýšilo množství žáků s úzkostnými obtížemi. Online výuka přilákala více dětí i mladistvých do kyberprostoru, ze kterého se jim již nechce vystoupit. Výrazně se zvýšil čas, který děti tráví na mobilu, počítači, ať už ve hře, nebo na sociálních sítích, a tím také riziko ohrožení takzvanou ‚modrou digitální demencí',“ sdělil Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).

18934

V Británii ve středu pokračovala neuvěřitelná fraška nevolené vlády Liz Trussové

20. 10. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 13 minut

30751
První věta hlavních zpráv BBC ve středu ve 22 hodin večer:

Je tohle vláda uprostřed své spirály smrti?

Poté, co nedávno nevolená premiérka Liz Trussová byla nucena vyhodit z funkce svého ministra financí Kwasiho Kwartenga, s nímž zpunktovala zbrklý státní rozpočet rozsáhlých nefinancovaných daňových škrtů především pro bohaté, což vedlo k destabilizaci britské ekonomiky a zatížilo miliony držitelů hypoték zvýšenými měsíčními platbami v důsledku nárůstu úrokových měr, přišla ve středu večer Trussová i o svou ministryni vnitra, neuvěřitelnou fašistku jménem Suella Braverman. Tato osoba se před několika dny vyjádřila, že "jejím snem" je vidět uprchlíky, žádající v Británi o azyl před válkou a pronásledováním, deportované letecky do africké Rwandy.

Britská komerční televize ITV:

Dobrý večer. Co se to proboha děje v Konzervativní straně, se velmi pravděpodobně ptáte.  I při tom nejvelkomyslnějším hodnocení vypadá dnes večer britská vláda jako naprostý chaos. Události dnešního dopoledne i odpoledne už připadají, jako by se odehrály před desetiletími. Premiérka udělala během parlamentních interpelací další obrat o 180 stupňů, když potvrdila, že důchody budou zvýšeny podle inflace. Pak byl suspendován její poradce za to, že něco prozradil, a pak byla donucena odstoupit ministryně vnitra Suella Braverman za to, co se mnoha lidem jevilo jako minimální porušení bezpečnostních procedur. Ale jak se začalo dnes večer stmívat, poslanci byli donuceni hlasovat, jak nám bylo všem řečeno, o důvěře vládě, v otázce frakování. Proč byla otázka frakování náhle hlasováním o důvěře vládě? Nikdo nevěděl. A všechno zkolabovalo v naprostý chaos. Přicházely zprávy, že konzervativní poslanci jsou fyzicky nuceni vstoupit do hlasovací lobby, náměstek činitele pro stranickou disciplínu i jeho šéf rezignovali. Toho prvního bylo vidět, jak odchází a vykřikuje, že na to už s.re. Těsně před začátkem našich zpráv jsme se dověděli, že oba oficielně zrušili své odstoupení. Ale to, co je jisté, je, že nikdo z nás tady v redakci jsme nikdy v životě nic takového nezažili.




17038

Vzbouřené Haiti aneb Další „humanitární intervence“ na obzoru?

20. 10. 2022 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

30756

Jednou z nejchudších zemí na západní polokouli – Haiti – v současnosti otřásá stále intenzivnější humanitární krize, řádění gangů, epidemie cholery a neutuchající protesty proti proamerickému prezidentovi Arielovi Henrymu a možné mezinárodní intervenci. Generální tajemník OSN Antonio Guterres se vyslovil pro „ozbrojenou akci“ proti násilným gangům blokujícím import paliva, potravin a pitné vody v hlavním přístavu Port-au-Prince, zatímco Spojené státy v Radě bezpečnosti OSN lobbují za autorizaci „mezinárodní bezpečnostní mise“ v Haiti. USA a Kanada poslaly represivní haitské policii obrněná vozidla a další vojenský materiál, což někteří pozorovatelé chápou jako předzvěst vojenské intervence. Nicméně každý, kdo je alespoň trochu obeznámen s historií vztahů mezi USA a Haiti, snadno pochopí, proč desítky tisíc Haiťanů odmítají jakoukoli další intervenci pod vedením Bílého domu.

19377

Jsou hluší, slepí, trpaslíci, postižení, duševně nemocní a staří lidé také kastou nedotknutelných?

19. 10. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 9 minut

30753
 
Dovedete si představit článek, který by tvrdil, že Česká televize by neměla utrácet tolik peněz za překladatele do znakového jazyka, protože neslyšících je v rámci celé populace příliš málo? Jak by asi někdo slušný reagoval na komentářovou rubriku, která by se ptala, zda máme utrácet tolik peněz za ty speciální pruhy na chodníky pro nevidomé, když je potřebuje jen malá část společnosti? Jak bychom reagovali, kdyby školy odmítaly pořizovat židle pro leváky nebo nabízet speciální péči pro duševně nemocné? Kdyby trpaslíci nesměli adoptovat děti, protože by se jim spolužáci posmívali (nebot’ drtivá většina dětí má netrpasličí rodiče)? Stěžuje si někdo na privilegovaná místa ve veřejné dopravě pro starší lidi?

31183

Základ přesvědčení lidí důvěřujících populistům

Systém je špatný

20. 10. 2022 / Jiří Hlavenka

čas čtení 7 minut

Tohle je mimochodem úplně kolosální graf (i když získaný nikoli průzkumem, ale anketou, takže opatrně.) Myslím si ale, že jeho interpretace - pokud jdeme do hloubky a po příčinách - je úplně jiná než ta prvoplánová, tedy že "voliči KSČM a SPD jsou proputinovská svoloč". Vysvětlím a budu rád za diskusi. Když dáme stranou současné události, jaký je dlouhodobý, autentický, přirozený postoj českých voličů (a voličů těchto dvou stran zvláště) k Ukrajině a Rusku? Domnívám se, že spíš "nijaký". Ani s jednou zemí nepřicházejí extra do styku, ani osobně, ani přes zaměstnavatele, ani jinak. Jsou to pro ně spíše vzdálené země, se kterými nás pojí spíše minulost než přítomnost, a nemyslím že tito voliči nějak dramaticky žijí geopolitikou.

30858

O vědeckém konsensu

20. 10. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

30750

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Vědecký konsensus se jistě může měnit a mění. To ovšem není žádný argument, že neplatí, nota bene pokud jde o praktické důsledky. Továrny založené na fyzice 19. století nepřestaly s jejím vyvrácením ve 20. století fungovat. Samozřejmě v medicíně to může být jinak: když se ukázalo, že tzv. radikální mastektomie při léčení rakoviny prsu nemá lepší výsledky než mnohem konzervativnější zásah, mohlo se přestat se zbytečným znetvořováním žen.

30898

Rusko bude muset ukázat, co pro něj znamená kompromis

20. 10. 2022 / Karl Seeley

čas čtení 4 minuty

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Článek Daniela Veselého, “Schyluje se skutečně k porážce Ruska na Ukrajině?” může sloužit příkladem důležitosti nejen mluvit o kompromisu, ale taky mít ponětí obsahu možného kompromisu. Jako snad každý, nefandím jadernou válku, a souhlasím, že nemůžeme vyloučit ruský jaderný útok buď na Ukrajině nebo méně pravděpodobně někdy na západě. A připustím, že případný nástupce Putina může klidně být horší protivník než Putin, zatvrzelejší zastánce ruské výjimečnosti a shnilosti západu. Nechápu ale, co si pan Veselý představuje pod pojmem “průlom v diplomatických jednáních.”

30898

Russia must declare its own understanding of compromise

20. 10. 2022 / Karl Seeley

čas čtení 4 minuty

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Daniel Veselý’s article, “Is Russia truly headed for defeat in Ukraine?” can serve as an example of how important it is to not merely speak about compromise, but also to have a notion of the contents of a possible compromise. Like everyone, presumably, I’m not a fan of nuclear war, and I agree that we can’t rule out the possibility of a nuclear attack by Russia, whether in Ukraine or, less likely, somewhere in the West. And I admit that a potential successor to Putin could easily be a worse opponent than Putin, a more hardened proponent of Russian exceptionalism and the decay of the West. But it’s not clear to me what Mr. Veselý has in mind under the term “a breakthrough in diplomatic negotiations.”

Ušetřeme energii tím, že nepřejdeme koncem října na zimní čas, říká britský odborník

20. 10. 2022

čas čtení 2 minuty

 

Profesorka Aoife Foleyová říká, že by zůstalo světlo po část energetické špičky mezi 17. a 19. hodinou, což by snížilo účty domácností.

(Otázka je, zda by to fungovalo v ČR, protože tam kvůli nespavosti Franze Josepha na rozdíl od všech ostatních zemí chodí lidé stále do práce neuvěřitelně brzo a jezdili by ráno za tmy.)

 

Britské domácnosti by mohly ušetřit více než 400 liber ročně na účtech za energie, pokud by se koncem října nepřešlo na zimní čas, tvrdí odbornice podle které by to lidem pomohlo s krizí životních nákladů a snížilo  v zimě tlak na  celostátní energetickou síť.

Večerní poptávka po energii v zimě vrcholí mezi 17. a 19. hodinou, kdy už slunce po letním čase zapadá. Pokud by se nepřešlo na zimní čas, zůstalo by alespoň po část této doby světlo, což by snížilo emise uhlíku a poptávku po energii.

Hospodaření OSBL za září 2022

4. 10. 2022

čas čtení 2 minuty

V srpnu 2022 se poprvé v historii Britských listů zatím vybralo tak málo finančních příspěvků na provoz, že nebude možné uhradit skromný honorář našim třem redaktorům. Prosíme, přispějte, pokud máte zájem zachovat existenci Britských listů.

Dalším problémem je, že pražské firmě Dempsey and Clark Jana Panocha, která Britským listů léta ZADARMO poskytuje technickou podporu a provozuje jejich server, zdražili - jak se dalo čekat - elektřinu a budeme bohužel potřebovat finanční příspěvky od sponzorů i na to. 

V září 2022 nás čtenáři Britských listů zachránili, celá řada přispěvatelů poskytla podstatnější finanční částku, za což jim velmi děkujeme. Prosíme ale, udržte tuto míru finančních příspěvků, z níže uvedeného vidíte, že je to pro pokračující existenci Britských listů existenční minimum. Děkujeme

V září 2022 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 68 425,13 Kč,  výdaje byly 61 731,50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže rychle směřujeme k nule. Zůstatek ke konci září byl 13 076,64  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci srpnu 2022.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Opravdu nám záleží více na Van Goghových slunečnicích než na skutečných?

19. 10. 2022

čas čtení 7 minut


Aktivisté hnutí Just Stop Oil jsou obviňováni z používání taktiky, která je prý "kontraproduktivní". "Slušné" protesty jsou však tvrdě ignorovány

Návrh nového britského zákona o veřejném pořádku je legislativou, jakou byste očekávali v Rusku, Íránu nebo Egyptě

Co je třeba udělat? Jak daleko musíme zajít, abychom ostatní lidi upozornili na rozsah krize, které čelíme? Jasná je jen jedna odpověď: dál, než jsme zatím zašli. Řítíme se k planetárním bodům zvratu: kritickým prahům, za nimiž se pozemské systémy zhroutí. Důsledky jsou nepředstavitelné. Žádná z hrůz, které lidstvo zažilo, ať už byly jakkoli velké, ani zdaleka nedosahuje rozsahu toho, čemu nyní čelím, varuje George Monbiot.


Ruská agrese na Ukrajině: Rusko evakuuje občany z Chersonu

19. 10. 2022

čas čtení 7 minut

-  Putin zavádí na anektovaných územích na Ukrajině stanné právo

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že podepsal dekret o zavedení stanného práva ve čtyřech ukrajinských regionech "anektovaných" Ruskem, informuje ruská státní tisková agentura Tass.
Putin rovněž oznámil, že Ruskem dosazeným představitelům okupovaných regionů budou uděleny mimořádné bezpečnostní pravomoci.

Max Seddon z Financial Times píše, že Putinovo oznámení je jasnou reakcí na nedávné vojenské neúspěchy Ruska, které postupuje v ukrajinské protiofenzívě.  Prezident Vladimir Putin ve svém projevu před ruskou bezpečnostní radou vydal dekret omezující pohyb do osmi regionů sousedících s Ukrajinou a z nich.

Opatření se vztahují na jižní oblasti Krasnodar, Belgorod, Brjansk, Voroněž, Kursk a Rostov, které se nacházejí v blízkosti Ukrajiny, a na území Krymu a Sevastopolu, které Rusko v roce 2014 Ukrajině odebralo.

Nařídil také zřídit novou koordinační radu při premiérovi Michailu Mišustinovi, která má zvýšit součinnost mezi různými vládními agenturami při řešení bojů na Ukrajině.

- Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou válečnými zločiny, konstatuje šéfka EU

Ruské údery na kritickou energetickou infrastrukturu na Ukrajině jsou "čirým terorem", který se rovná válečným zločinům, uvedla šéfka Evropské komise.

V projevu k zákonodárcům v Evropském parlamentu to ve středu  ráno řekla Ursula von der Leyenová:

Včera jsme byli opět svědky cílených útoků Ruska na civilní infrastrukturu. Znamená to další kapitolu v již tak velmi kruté válce. Mezinárodní řád je zcela jasný. Jedná se o válečné zločiny.

Cílené útoky na civilní infrastrukturu s jasným cílem odříznout muže, ženy, děti od vody, elektřiny a topení s přicházející zimou, to jsou činy čistého teroru a musíme to tak nazvat.

 

 

Rozhovor Britských listů 537. Budou se teď na Slovensku a v Čechách vraždit homosexuálové?

15. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta

 

Jak se asi můžete cítit, když jste lesbička a dovíte se, že v Bratislavě maniak zastřelil v klubu dva chlapce jen proto, že to byli homosexuálové? O tom a o dalších aspektech tohoto šokujícího případu hovoří Jan Čulík s Georgií Hejdukovou, studentkou práv a spolupracovnicíc serveru Studentské listy. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na kabelovce Regionalnitelevize.cz od úterý 18. října 2022.

K tomu:

19370

Íránské zbraně v Evropě, aneb Jak jsem se mýlil s radarem

19. 10. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

30752
Technická kritika schopností protiraketového systému GMD, jehož prvky bývalý americký prezident George W. Bush plánoval rozmístit v Evropě, přes veškerý další vývoj stále platí. Proto také Barack Obama rozhodl projekt v této podobě již nerozšiřovat. Kritici "brdského" radaru, včetně mě, se však výrazně zmýlili, pokud jde o charakter možných bezpečnostních hrozeb na našem kontinentu.

19376

"Lidský život tam nemá žádnou hodnotu": Důstojníci pobaltské kontrarozvědky otevřeně hovoří o ruské krutosti

19. 10. 2022

čas čtení 36 minut


Estonský týdeník Eesti Ekspress vyzpovídal šéfy a několik zaměstnanců estonských, lotyšských a litevských státních bezpečnostních agentur. Toto je jejich vyjádření k Rusku

Fotografie na mírně potrhaném starém služebním průkazu Alexandra Tootse je vybledlá a opotřebovaná. Vypadá mnohem mladší než teď: Je na ní krátkovlasý a má ostře řezaný obličej. Příští léto bude třicet let u estonské vnitřní bezpečnostní služby (estonsky zkráceně KAPO). Jak hodlá tuto událost oslavit, nevím. Většinu volného času tráví v přírodě a prací rukama, i když nechce říct kde. "Nesnažme se mě profilovat," odpovídá s chladným úsměvem, když se ho zeptám, jaká je jeho oblíbená kniha. "Neusnadňujme protivníkovi situaci," napsal estonský novinář Eero Epner.

19375

Zopakuje se kvůli Ukrajině karibská krize? Sotva

19. 10. 2022

čas čtení 9 minut

Moskva zoufale potřebuje zastavit ukrajinskou protiofenzívu. Ruské jednotky ztrácejí svou bojovou efektivitu, stěží drží území, které ovládají, a jsou stále více nuceny "ustupovat do výhodnějších pozic". Pro Kreml je zásadní, aby se vyhnul zjevným vojenským porážkám: Další významné selhání by mohlo vést k rozsáhlé destabilizaci, napsal Vladimir Frolov.

Británie: Mark Drakeford, velšský premiér, se rozčílil ve velšském parlamentě na konzervativce, který ho kritizoval za stav zdravotnictví

18. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta

...které ovšem zničili konzervativci svými škrty.

Mark Drakeford je normálně velmi tichý a jemný člověk, konstatuje novinářka Pipa Crerar:


"Je pro mě absolutně šokující, že si myslíte, že se sem dnes odpoledne můžete vydat poté, co vaše strana udělala takovou kůlničku na dříví ze státního rozpočtu této země, z pověsti této země po celém světě, že tvrdíte, že budete dělat ještě víc... a vy si myslíte, že si sem můžete přijít dnes odpoledne a nárokovat si jakýsi morální piedestal. Do jakého světa proboha to patříte?"



18934

Neuvěřitelné. Toto dnes píše konzervativní (!!) Daily Telegraph

18. 10. 2022

čas čtení 5 minut

Tento chaos nikdo nevolil - Liz Trussová musí vyhlásit všeobecné volby

Nemůžeme tolerovat další koalici, která si říká Konzervativní strana a v jejímž čele stojí další nezvolený premiér

(Pozn. JČ: Britští konzervativci jsou podle průzkumů veřejného mínění nyní 36 procentních bodů za labouristy. Labouristy podporuje 56 procent Britů, konzervativce 20 procent. Pokud by vyhlásili konzervativci nyní předčasné volby, ve více než šestisetčlenné Dolní sněmovně budou mít jen asi čtyři poslance. Přesto píše Daily Telegraph v úterý toto):

"Minulost je cizí země, tam se věci dělají jinak." Ve skutečnosti je cizí země současnost a zdá se, že jsme v ní ztroskotali. Zapomeňte na stabilní, emocionálně potlačenou, rozumnou starou dobrou Británii, skutečně jsme se stali jižní Evropou. Ale ne v dobrém slova smyslu.

Nikdo tu nevládne, kromě lidí, kteří pracují s penězi - nebo trhu, jak tomu prý musíme říkat. Až budete číst tyto řádky, premiérka už možná zemřela na trapnost její pozice. Doufejme, že její kolegyně, ministryně zdravotnictví Thérèse Coffeyová, má nějaké zbytky prášků, které pomohou Liz Trussové zachovat klid.


18934

Británie: Pozoruhodné. I pravicový tisk se nyní obrací proti brexitu

17. 10. 2022

čas čtení 8 minut

V důsledku absolutně katastrofální politické strategie premiérky Liz Trussové, která z britské ekonomiky za pouhý měsíc dokázala udělat kůlničku na dříví, nyní četní komentátoři - a už i v pravicovém tisku - poukazují na to, že katastrofu způsobil brexit.

Mnozí nevěřícně sledují, že dlouholetý hysterický stoupenec brexitu, ultrakonzervativní propagandistický deník Daily Telegraph, se nyní obrátil a publikoval toto:

Vaše oči vám nelžou. Tohle skutečně otiskl Daily Telegraph:

"Pesimistické předpovědi britského ministerstva financí a jiných expertů ohledně ekonomických důsledků odchodu z Evropské unie, s pohrdáním odmítnuté v té době stoupenci brexitu jako údajný "Projekt Strach" měly dlouhou dobu, než explodovaly, ale ukázalo se, že jsou drtivou většinou správné a vlastně ještě podcenily katastrofální ztrátu mezinárodní dobré pověsti a rozsah škod, které Británii způsobilo šest let zmatené politické strategie a nekompentence."


A pozoruhodně píše o sektě brexitérských šílenců, která dočasně ovládla Británii, i nedělní Sunday Times:

Šest let trvající kult drží torye v hrsti. Osvobodit je může jen volební porážka

19365

Británie: "Ne, paní premiérka se neschovává pod stolem"

18. 10. 2022

čas čtení 7 minut

Britská konzervativní "premiérka" Liz Trussová se odmítla účastnit v pondělí odpoledne parlamentních interpelací - místo ní odpovídala na otázky opozice konzervativní předsedkyně parlamentu Penny Mordaunt. "Ne, paní premiérka se neschovává pod stolem," byla její odpověď,

Trussovou nově jmenovaný ministr financí Jeremy Hunt zrušil všechna její finanční a ekonomická opatření. Natolik, že si z toho dělá legraci i konzervativní Daily Telegraph:

"Liz Truss mi dala recept na tenhle dort. Když změníš všechny ingredience, je vynikající."



18795

Válka na Ukrajině: Zlom pro tajné služby

19. 10. 2022

čas čtení 4 minuty

Ruská invaze na Ukrajinu udržuje Úřad pro ochranu ústavy, BND a další německé bezpečnostní agentury v nejistotě. Také vidíte Německo jako cíl špionáže a výhrůžek, upozorňuje Marcel Fürstenau.

18033

Studie: V zemích s vysokou proočkovaností proti COVIDu střední délka života opět roste

19. 10. 2022

čas čtení 1 minuta

Pandemie COVID-19 spustila bezprecedentní nárůst úmrtnosti, který se až na pár výjimek promítl do ztrát střední délky života po celém světě. Odhadujeme změny střední délky života ve 29 zemích od roku 2020 (včetně většiny Evropy, Spojených států a Chile), připisujeme je změnám úmrtnosti podle věkových skupin a porovnáváme je s historickými šoky střední délky života, uvádějí autoři výzkumu, jehož výsledky byly publikovány v časopise Nature Human Behaviour.

18984

Příští pandemie může přijít z tání ledovců, ukazují nová data

19. 10. 2022

čas čtení 4 minuty

 

Analýza arktického jezera naznačuje, že viry a bakterie zmrazené  v ledu by se mohly znovu probudit a infikovat volně žijící zvířata.
 

Podle nových údajů příští pandemie možná nepřijde od netopýrů nebo ptáků, ale od hmoty v tajícím ledu.

Genetická analýza půdy a jezerních sedimentů z jezera Hazen, největšího sladkovodního jezera v Arktidě,, naznačuje, že riziko virové nákazy - kdy virus poprvé infikuje nového hostitele - může být vyšší v blízkosti tání ledovců.

Zjištění naznačují, že s růstem globálních teplot v důsledku klimatických změn se zvyšuje pravděpodobnost, že se viry a bakterie uzavřené v ledovcích a věčně zmrzlé půdě mohou znovu probudit a infikovat místní volně žijící živočichy, zejména s tím, jak se jejich výskyt posouvá blíže k pólům.

"Praha a Varšava, Budapešť, a Bukurešť. To všechno je Rusko"

19. 10. 2022

čas čtení 1 minuta

Takzvaný "šéf" Chersonského regionu Kirill Stremusov čte báseň:
"Vidím Prahu a Varšavu, Budapešť a Bukurešť, Je to ruský stát. Kamkoliv jedu svým tankem, vidím svou oblíbenou zem. Je to Rusko, má vlast."

"Vidím hory i doliny.
Vidím řeky a pole
To je Rusko ve své obrovské rozloze
To je země, kterou nazývám svým domovem.
Vidím Prahu, vidím Varšavu,
Budapešť a Bukurešť.
Je to ruské území,
krásná města - to přiznávám!
Vidím pagody na Srí Lance,
Čínu a také Koreu.
Zábava - to znamená jet tam tankem
všechno je to má milovaná země.
Vidím řeku Amazonku, vidím krokodýla.
To je Rusko - to je můj domov.
Blízko jsou tu pyramidy
Teče Nil - široký a plný.
Nil oživuje ruskou půdu
Rusko - jsem na tebe hrdý!
V dálce vidím Washintgon,
Dallas, Texas - jsem tu doma.
Jak příjemné je tu popíjet kvas -
přímo tady - na ruském území!
Slunce vychází nad Sydney,
ptakopysk tu nahlas chrápe.
Rádio tu hraje hymnu -
ruskou hymnu, není pochyb.
Indové kouří tabák
sdílí svou dýmku i se mnou.
Všechny národy nás Rusy milují
v mé rodné zemi!"

Rozhovor Britských listů 536. Jan Čulík: Nejsem emigrant

13. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta



Historička Muriel Blaive pokračuje v interviewování Jana Čulíka o jeho životních zkušenostech od roku 1968 přes sedmdesátá a osmdesátá léta. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi od pátku 14. října 2022.

17919

Jak se spřízněné duše Maďarsko a Polsko rozešly kvůli válce na Ukrajině

19. 10. 2022

čas čtení 5 minut

Vzhledem k tomu, že Polsko požaduje přísnější sankce a Maďarsko obviňuje EU z prudce rostoucích cen energií, vztahy zůstávají napjaté.
 
V prosinci 2021 hostila polská ultrakonzervativní nacionalistická vláda největší jména evropské krajně pravicové politiky, včetně francouzské Marine Le Penové a maďarského Viktora Orbána. Na závěr varšavského setkání vydala skupina prohlášení proti "sociálnímu inženýrství", jehož cílem je prý vytvořit "nový evropský národ", a dala sliby, z velké části nesplněné, že bude proti tomu spolupracovat v Evropském parlamentu, píše Jennifer Rankin z Bruselu.

Rozhovor Britských listů 535. Jak psychoterapeuti pomáhají lidem v iráckém Kurdistánu

10. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta



S psychiatryní Kateřinou Duchoňovou hovoří Jan Čulík o její nedávné cesté do iráckého Kurdistánu, kde tam jednala s tamějšími psychiatry o tom, co dělají a jakou potřebují pomoc. Měli bychom se o to zajímat. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi od úterý 11. října 2022.

19372

Írán odsouhlasil dodávky raket a dalších zbraní Rusku

19. 10. 2022

čas čtení 6 minut

Írán slíbil Rusku poskytnout kromě dalších dronů také střely s plochou dráhou letu, řekli agentuře Reuters dva vysocí íránští představitelé a dva íránští diplomaté. Je to krok, který pravděpodobně rozzuří Spojené státy a další západní mocnosti.

19373

Íránské drony a balistické střely, které by mohly skončit v ruském arzenálu

19. 10. 2022

čas čtení 10 minut

Rusko chce od Íránu více dronů a raket. Dojde k tomu? Ráno 17. října bzučely desítky kamikadze dronů na ukrajinské hlavní město Kyjiv a přístavní město Mykolajiv. Zatímco Ukrajina tvrdí, že sestřelila většinu dronů – 37 z nich, tedy 85 % – ty, které se dostaly k cíli, zapálily nádrže se slunečnicovým olejem v Mykolajivě a zabily nejméně čtyři lidi v obytném domě v Kyjivě, upozorňuje Sébastien Roblin.

Rozhovor Britských listů 534. Je nová italská vláda otevřeně fašistická?

7. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta



Co znamená vítězství ultrapravicové italské političky Meloniové pro Itálii i pro Evropu? O tom hovoří Bohumil Kartous s Vítem Kučíkem, publicistou trvale žijícím v Itálii. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi od pátku 7. října 2022.

19361

(Ne)etická novinářská práce Barbory Tachecí

17. 10. 2022 / Muriel Blaive

čas čtení 4 minuty

„Nechci na vás tlačit, to bude vaše rozhodnutí,“ smála se Barbora Tachecí, když ukončovala pasáž, v níž se snažila přesvědčit Ladislava Kudrnu, že šířím lži a zasloužím si vyhazov z ÚSTR. 

Ještě předtím, než dospěla k tomuto nesobeckému závěru, paní Tachecí od 10‘15’’ také naznačila, že takzvaní „akademičtí revizionisté“ jako „Michal Pullmann a Muriel Blaive“ jsou podporovateli Vladimíra Putina v současné válce proti Ukrajině a „pomáhají Putinovi přesvědčit spoustu lidí, že dělá správnou věc“. Nevím, zda Michal Pullmann zaujal veřejné stanovisko k válce na Ukrajině, ale já určitě ano. Rozhodně jsem odsoudila zločin agrese a válečné zločiny spáchané ruskými vojsky na Ukrajině. Několikrát jsem volala po zřízení mezinárodního tribunálu, vzdávám hold prvnímu úsilí Philippa Sandse v tomto směru a velmi doufám, že k vytvoření tribunálu dojde, přestože Francie zatím tento postup ostudně blokuje.

19361

The (Non-)Ethics of Barbora Tachecí’s Journalism

17. 10. 2022 / Muriel Blaive

čas čtení 3 minuty

“I don’t want to press on you, it will be your decision”, laughed Barbora Tachecí as she brought to a close the passage in which she did her best to convince Ladislav Kudrna that I was propagating lies and deserved to be fired from ÚSTR.

Before she came to this selfless conclusion, Ms Tacheci had also suggested, starting at 10’15’’, that so-called “academic revisionists” such as “Michal Pullmann and Muriel Blaive” were supporters of Vladimir Putin in the current war against Ukraine, “helping Putin to convince lots of people he is doing the right thing.” I do not know if Michal Pullmann took a public stance over the war in Ukraine, but I certainly did, firmly condemning the crime of aggression and war crimes committed by the Russian troops in Ukraine. I called several times for an international tribunal, I saluted Philippe Sands‘ first efforts in this direction, and I very much hope this creation will happen despite France shamefully blocking the procedure so far.

19306

Tucet ruských zbrojařských firem letos zbankrotoval

19. 10. 2022

čas čtení 1 minuta

Ve většině zemí ve válce společnosti, které vyrábějí vybavení pro armádu, nezkrachují. Místo toho často dosahují rekordních zisků. V Putinově Rusku však letos zkrachovalo 12 obranných firem, což přinutilo vládu, aby přijala zvláštní opatření s cílem zabránit tomu, aby výprodej jejich aktiv ovlivnil postavení země ve válce, zjistilo vyšetřování Anastasije Stěpanové.

Rozhovor Britských listů 533. Část ODS podporuje ultrapravicové populisty

4. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta



Na demonstraci, která se konala v Praze na Václavském náměstí dne 28. září, na svátek sv. Václava, požadovali účastníci dohodu s Vladimírem Putinem a demisi vlády. Šlo už o vyloženě protidemokratickou a protistátní akci, proti nimž by měla mít česká demokracie nástroje, jak se ubránit. Jenže to asi nebude možné, protože část vládoucí ODS tyto protidemokratické ultrapravičáky a populisty podporuje. Jan Čulík o tom hovoří s Karlem Dolejším. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi od úterý 4. října 2022.

19113

Ruští experti: Mobilizace vzdělaných dorazí ruskou vědu a školství

19. 10. 2022

čas čtení 1 minuta

Na znamení toho, že jen málo Rusů věří, že se Putinův mobilizační rozkaz zastaví na čísle 300 000, mnozí učenci vyjadřují obavy, že pokud se proces rozšíří, mohla by být povolána až polovina všech držitelů pokročilých titulů v této zemi. To by znamenalo, že zničí ruská vzdělávací a výzkumná zařízení.

Rozhovor Britských listů 532. Pro Ukrajinu tato válka skončí, až v Kremlu nebude ten člověk, co tam sedí teď

29. 9. 2022

čas čtení < 1 minuta



Bohumil Kartous hovoří s Romanem Mácou z Institutu pro politiku a společnost, znalcem Ukrajiny, o podvodných "referendech", které vnutilo v minulých dnech východní Ukrajině Rusko, o tom, co válka způsobila jeho ukrajinským přátelům a o tom, jak to všechno dopadne. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionálnítelevizi.cz od pátku 30. září 2022.

16495

Rusko: K rozkolu v elitách nedojde

19. 10. 2022

čas čtení 2 minuty

Někteří členové ruské opozice a mnozí analytici na Západě se snažili objevit rozkol mezi ruskými elitami kvůli Ukrajině, který by se mohl stát základem pro zpochybnění politiky Vladimira Putina nebo dokonce jeho vládnutí, zdůrazňuje Vladimir Gelman.

19208

Putin zuří. Vždy viní druhé z toho, co chystá sám

19. 10. 2022

čas čtení 1 minuta

V chování Vladimira Putina existuje přinejmenším jedna konstanta: Neustále obviňuje ostatní z toho, že dělají nebo plánují udělat to, co udělal, dělá nebo plánuje udělat sám. To je účinná propagandistická taktika, ale nebezpečná praxe, která umožňuje ostatním vidět nebo předvídat přesně, jaké jsou nebo budou jeho činy, říká Ivan Preobraženskij.

Ruská agrese na Ukrajině: Ruské údery opět zasáhly kritickou infrastrukturu ve městech na Ukrajině

18. 10. 2022

čas čtení 5 minut

- Zelenskij: Od 10. října bylo zničeno 30 % ukrajinských elektráren

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij na Twitteru uvedl, že "od 10. října bylo zničeno 30 % ukrajinských elektráren, což způsobilo masivní výpadky elektřiny v celé zemi".Zelenskij označil ruské údery na dodávky elektřiny za "další druh ruských teroristických útoků" a uvedl, že "nezbývá žádný prostor pro jednání s Putinovým režimem".


- Vladimir Putin neplánuje ukončit vojenskou mobilizaci v Rusku, protože cíl 300 000 vojáků zatím nebyl dosažen

Zatímco některé regiony proces ukončily - včetně hlavního města Moskvy, kde byly uzavřeny odvodní kanceláře -, jiné mají před sebou ještě dlouhou cestu.

"Prozatím neexistuje žádný prezidentský dekret [o ukončení mobilizace]," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Proces částečné mobilizace končí a v některých regionech byl ukončen."

- Ruské síly v úterý provedly nové nálety na ukrajinská energetická zařízení, které způsobily několik výbuchů v oblasti severního Kyjeva, kde se nachází tepelná elektrárna.

Kyrylo Tymošenko, zástupce vedoucího prezidentské kanceláře, uvedl, že došlo ke třem ruským úderům na blíže nespecifikované energetické zařízení. Starosta města Vitalij Kličko uvedl, že šlo o útok na "kritickou infrastrukturu" v severním Kyjevě, kde svědci  viděli k nebi stoupat hustý dým.

Tymošenko uvedl, že dva letecké údery zasáhly energetické zařízení ve městě Dnipro na jihovýchodě země a způsobily "vážné škody"..

"Zuří požár a dochází k vážným škodám," uvedl k úderu na Dnipr regionální gubernátor Valentyn Rezničenko.

Nálet zanechal město Žytomyr bez dodávek vody a elektřiny, uvedl jeho starosta, a svědek agentury Reuters uvedl, že ruská raketa zasáhla obytný dům v ukrajinském přístavním městě Mykolajiv.

Střela zcela zničila jedno křídlo budovy v centru města a zanechala po sobě velký kráter.

- Státní ruská tisková agentura RIA Novosti uvádí, že mezi 13 lidmi, kteří zahynuli po pádu vojenského letadla v Jeysku, byly i tři děti. Stíhací bombardér Su-34 spadl na obytnou budovu.

RIA rovněž uvádí, že vyšetřovatelé v současné době považují za hlavní faktor havárie "technickou závadu letadla".
 

Češi si skutečně myslí, že jsou stále ještě v Evropě?

18. 10. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 1 minuta

30751
Toto vychází v novinách, které se honosí tím, že pro jejich předchůdce téhož jména psal Karel Čapek.
Co je tak atraktivního na ultrapravici, že je do ní nezadržitelně tažena celá střední Evropa?
Proč je tak nepřijatelné přijmout princip, že i menšiny mají stejná práva jako všichni ostatní?

A je skutečně problém, jak se definuje pohlaví, tím nejdůležitějším problémem v dnešní České republice? Žádné jiné problémy ta země nemá?

Co se to děje v České republice? Tohle vydají kdysi slušné noviny poté, co na Slovensku byli zavražděni "za homosexualitu" dva úplně nevinní lidé:

K tomu:





Ondřej Neff:


Viz níže:

Výbuch, záblesk plamenů a pak výkřiky: na Kyjev útočí bezpilotní letouny kamikadze

18. 10. 2022

čas čtení 7 minut

 
Nerozlišující útoky Ruska na hlavní město Ukrajiny zasévají hrůzu mezi civilní obyvatelstvo


Letělo to jako drak poháněný zádumčivým větrem. Pro nezkušené oko neškodné. Svižný, malý trojúhelník na obloze. Pak se ozval hluk. Zpočátku podobný mopedu, ale čím dál víc připomínal hluk  motorky, jak se dron kamikadze přibližoval na dohled, píše z Kyjeva Daniel Boffey.

Byl to jeden z přibližně 28 dronů, které byly v pondělí ráno vypuštěny na cíle v okolí kyjevského hlavního nádraží a na dalších místech ukrajinského hlavního města; někteří lidé při pohledu na něj utíkali a rozprchli se hledat úkryt, když se tmavě šedý trojúhelník vznášel nad výškovými domy na bleděmodré obloze bez mráčku.

Kvůli Rusku spí moje dcera znovu v podzemním parkovišti během raketových útoků a útoků bezpilotních letadel



18985

Fauci o nebezpečí dlouhého covidu

18. 10. 2022

čas čtení 9 minut

Dr. Anthony Fauci, přední americký odborník na infekční nemoci, varoval před předčasným vyhlášením vítězství nad covidem, a to nejen kvůli krátkodobým potřebám, ale také proto, že covid dlouhodobě představuje "zákeřnou" hrozbu pro veřejné zdraví milionů lidí.

Fauci vyzval americký Kongres, aby se vyhnul sebeuspokojení a obnovil financování boje proti viru i dlouhému covidu, chronickému a dlouhodobému onemocnění, které stále uniká vědcům i zdravotníkům.

 
"Je to velmi zákeřná podprahová situace v oblasti veřejného zdraví," řekl Fauci. "Nejde o to, že byste měli lidi, kteří jsou hospitalizováni nebo umírají, ale jejich funkce jsou výrazně narušeny. Z důvodů, které jsou zřejmé, to nepřitahuje takovou pozornost jako úmrtnost."

Chladný fakt, že covid-19 stále zabíjí v USA 400 lidí denně, přitahuje pozornost veřejnosti více než miliony  lidí trpících dlouhým covidem, dodal Fauci. "Lidé si říkají, no, co to znamená? Není to příliš konkrétní. A přitom pro jednotlivého pacienta to může být vysilující."

Individualismus a emancipace

18. 10. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

30750
Nedávno jsem znovu narazil na představu, že v asijských zemích je více smyslu pro kolektiv, pro sounáležitost, zatímco Evropa je posedlá zhoubným individualismem. Zapomíná se na to, že kdysi jsme tu taky měli „více smyslu pro kolektiv“, a tím nemyslím vládu KSČ, nýbrž prostě tradiční společnost, kdy ženy nesměly studovat, nebyly rozvody, kdy lidé nemohli žít podle svého svědomí, své volby, ale museli se pokrytecky podřizovat kolektivu.

19364

Tichý svědek

18. 10. 2022 / Soňa Svobodová

čas čtení 9 minut

 

O Českém Krumlově se často hovoří jako o turistickém a kulturním centru jižních Čech. A není divu, neboť v minulosti byl známým sídelním městem mnoha českých rodů, Vítkovců, pánu z Krumlova, Rožmberků, Eggenbergů a Schwarzenbergů, kteří díky cílené péči o jeho výstavbu a reprezentativní charakter zachovaly zdejšího genia loci, jenž do tohoto města každoročně přitahuje řady tuzemských i zahraničních návštěvníků. Také se zde koná i řada festivalů, z nichž tím nejznámějším je i Mezinárodní hudební festival, jehož jednatřicátý ročník proběhl o letošním červenci. Mezi účinkujícími byl i známý ženský vokální soubor Tiburtina Ensemble, o němž se odborná kritika vyjadřuje pouze v superlativech. Koncert tohoto souboru proběhl v kostele sv. Mikuláše v Boleticích, jenž se tímto stal tichým svědkem provedení Jistebnického kancionálu v jeho sedmičlenném podání. Jeho uměleckou vedoucí je Barbora Kabátková, o níž je známo, že hudbou žije již od svého dětství. Přes hodiny klavíru pod vedením Marie Štajnochové a dlouholeté působení v Kühnově dětském sboru pod vedením Jiřího Chvály, ji jeji láska k hudbě po absolvování gymnázia přivedla až ke studiu Sbormistrovství chrámové hudby na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a studiu Hudební vědy na Filosofické fakultě téže univerzity, kde nyní pokračuje jako doktorand se specializací na gregoriánský chorál.

Paní Kabátková, jak hodně hlasově náročné je takové studium gregoriánského chorálu?

19363

Pan Matovič a veřejně stvrzovaná heterosexualita

18. 10. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

30750
Není pan Matovič gay? Už to tak bývá, že nejvíce pohne veřejné tematizování homosexuality homosexuály samotnými, zejména těmi skrývajícími se. Odmítání i nenávist mohou být často jen vnějším projevem vnitřní frustrace a závisti vůči těm, kdo přijali sami sebe a hledají svobodně své štěstí. Na Slovensku však zažíváme něco pozoruhodného.

Na veřejný coming out pana Rastislava Ilieva, moderátora televizní stanice, coming out provedený velmi ušlechtilým způsobem, reagoval bývalý premiér a současný ministr financí veřejně tím, že se ujistil o své heterosexualitě a své věrnosti své partnerce. Cituji podle článku na Seznamu.

19371

Íránští protestující potřebují stejnou podporu Západu jako Ukrajina, upozorňují exulanti

18. 10. 2022

čas čtení 2 minuty

 
Významná skupina Íránců v exilu, aktivistů za lidská práva a rodin politických vězňů s dvojím občanstvím vyzvala Západ, aby více pomáhal Íráncům, kteří požadují svobodu

EU, USA a Spojené království uložily převážně symbolické zákazy cestování a zmrazení majetku desítce bezpečnostních činitelů, kteří jsou spojováni se zásahy proti lidem protestujícím v Íránu po smrti Mahsy Aminiové ve vazbě v polovině září. Západ nepřerušil rozhovory s íránským režimem o jaderné dohodě z roku 2015 ani nezhoršil diplomatické vztahy.

 
Otevřený dopis, který podepsalo 77 lidí, obviňuje režim z útoků na své občany zevnitř, stejně jako Rusko útočí zvenčí na Ukrajinu. Mezi jeho signatáři jsou Kylie Moore-Gilbertová, australská akademička a bývalá politická vězeňkyně, Elika Ashooriová, dcera propuštěného britského politického vězně Anoosheha Ashooriho, a Kazem Moussavi, mluvčí německé strany Zelených pro Írán.
Reklama

Líp to v tom Brně dopadnout nemohlo!

18. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta




Toto byla Viktoria Zamčenko

17. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta

Viktoria Zamčenko byla usmrcena 17. října při útoku ruského bezpilotního letounu na Kyjev. Byla v šestém měsíci těhotenství. Pracovala jako sommelierka pro ukrajinskou společnost Goodwine, která se zabývá prodejem vína. Společnost o ní napsala, že to byla "neuvěřitelně milá a citlivá osoba".

 Ruský dron zasáhl její obytný dům v centru Kyjeva v časných ranních hodinách 17. října a zničil jej.

Zamčenková byla zabita spolu se svým manželem a jejich kočkou. Jejich těla byla vyzdvižena zpod trosek několik hodin po útoku.



19362

V ruském městě Jejsk spadlo vojenské letadlo na obytné činžáky

17. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta

Pilot katapultoval, jak je vidět na fotografii výše. Jenže požár zachvátil obytný dům od 1. až do 9. patra. Hoří tam 15 bytů:

.




Ruská agrese na Ukrajině: Počet mrtvých při náletech dronů v Kyjevě stoupl na tři

17. 10. 2022

čas čtení 7 minut


Počet obětí ranního útoku bezpilotního letounu na Kyjev se podle prezidentova asistenta zvýšil na tři.


Kyrylo Tymošenko, zástupce vedoucího kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského, podle agentury Reuters napsal, že kromě tří lidí, kteří zahynuli při tomto útoku ruského dronu na obytný dům v hlavním městě země, bylo z budovy zachráněno 19 osob a záchranné práce pokračují.

Ukrajinský ministr vnitra informoval o několika mrtvých po celé zemi v důsledku ruských útoků, ale přesnější počet obětí neuvedl.

Objevily se také záběry kyjevských policistů, kteří sestřelili dron, které zveřejnil Anton Geraščenko, vysoký poradce ukrajinského prezidenta. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat prohlásil, že dnes ráno bylo sestřeleno 13 nebo více dronů, všechny při letu z jihu.

Široce se uvádí, že mezi bezpilotními letouny použitými při útocích byly zřejmě modely íránské výroby. Írán popřel, že by Rusům poskytl zbraně.

V projevu krátce po ranním útoku na Kyjev šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell uvedl, že "budeme hledat konkrétní důkazy" o účasti Íránu na ruské válce proti Ukrajině.


Na sociálních sítích kolují záběry z průmyslových kamer, které pocházejí z vnitřku obytného domu, jenž byl dnes ráno zasažen v centru Kyjeva, a které zveřejnil ukrajinský portál Censor.NET.

Text doprovázející výše uvedené video zní: "Bezpečnostní kamera ve vchodu zaznamenala okamžik, kdy dron kamikadze zasáhl obytnou budovu".



Ach jo… povzdech nad celkovou nedovzdělaností a ignoranstvím českého národa

17. 10. 2022

čas čtení 6 minut

Ve vztahu k rušení “nepotřebného” českého egyptologického ústavu.

Jen ten zápas je ztracen, který je ztracen v naší mysli. Ota Pavel (1930 – 1973) 

Jedním ze základních stavebních kamenů definice národa je jeho kultura. Jinak řečeno, národ bez kultury se nemůže nijak vymezovat v kontrastu k jiným kulturám - sebe definovat, komunikovat, být na co hrdý etc. takže se jako nepotřebný, nepovšimnutý, nedůležitý… rozloží, nebo zrovna rozkládá. A silnější kultury, které na sobě pracují, ho prostě asimilují - pohltí, a hle - národ zaniká, píše Filip Mahďák.

19359

Královecká satira na bázi českého komplexu

17. 10. 2022 / David Unger

čas čtení 6 minut

Tvořivá satirická odpověď na ruská referenda na východě Ukrajiny v podobě snahy o přičlenění části dnešní Kaliningradské oblasti k České republice našla nebývalý zájem na domácích sociálních sítích. Ohlas přišel i ze zahraničí, kde hned napoprvé nepochopili klasickou švejkovinu – tudíž formu satiry, kde není zas tak čitelná hranice mezi humorem a skutečnou realitou. Proč vzhledem průměrné k rychlosti stárnutí podobných nápadů v dnešní rychlé elektronické době trvala tak dlouho?

19360

Nikdy neplatí buď, anebo

17. 10. 2022 / Karel Červený

čas čtení 5 minut

Známý myslitel Edward deBono ve své knize „Pravdu mám já, určitě ne ty“ uvádí, že lidé jsou od malička vedeni k polarizaci všeho. Může za to jazyk, který používáme. V angličtině, v češtině a v dalších jazycích málo využíváme bohatou škálu výrazů a uchylujeme se ke krajním polohám vyjádření - k extrémům či superlativům.

Tento nešvar nezpůsobili obrozenci, ti nakládali s jazykem moudře. Kdo začal jazyk oplošťovat až prznit?

Domnívám se, že s tím po druhé světové válce začali novináři, kteří pracovali ve vysoce konkurenčním prostředí. Superlativy – například úžasný či naopak příšerný, měly kdysi naznačit nejkrajnější možnost popisu nějakého jevu či situace.

Dnes používáme superlativy běžně: všechno je super, bomba. Špatné počasí je masakr, dlouhá fronta na poště je katastrofa. Unavený manažer není vyčerpaný, ale mrtvý. Když máme popsat opravdové neštěstí s mnoha mrtvými, chybí nám slova. Jaké polarizující výrazy používáme?

Bezdomovectví | Rakousko | Automobilismus | Drogy | Zakázaný film ČT o Andreji Babišovi Selský rozum | Přímá demokracie | Norsko | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Katolická církev | Brexit | Islamofobie | Slovensko | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Očkování a racionalita | Srbsko | Japonsko | Státní správa v České republice | Budoucnost médií | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Film | Donald Trump | Popkultura a společnost | Vědecký výzkum, Akademie věd a společnost | Povodně a změna klimatu | Demokratický proces se zasekl | Mučení | Český film | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Český památník z velkého roku | Írán | Genderová nerovnost ve společnosti | Řádění exekutorů v České republice | Druhá světová válka | Školství | Venezuela | Kuba | Václav Havel - dramatik a politik | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Wikileaks | Korupce | 21. srpen 1968 | Čína | Německo dnes | Chudoba | Jemen | Nobelova cena míru | Turecko | Technologie | Globalizace | Životní prostředí | Občanská společnost | Ekonomika | Lidská práva | Kulturník | Extremismus | Sýrie | Spam a šíření dezinformací na internetu | Sociální poměry | Joe Biden | PPF | ISIS, Islámský stát | Česká literatura | Babiš | Léková politika, zdravotnictví | Rozhovory Britských listů | Doprava | Energetické úspory | Imigrace do Evropy | Česká republika | Velká Británie - politika a společnost | Polsko | Francie | Ekologie | Lidské zdraví | Zdravotnictví a reformy | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Evropská unie | USA | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Linefall | Petr Fiala | Sdělovací prostředky | Koronavirus | Česká politická scéna | Identita | Budoucnost NATO a OSN | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Globální oteplování | Rusko za Vladimíra Putina | Ukrajina
20823