Norsko se brání poté, co ho Trump kritizoval kvůli rozhodnutí o Nobelově ceně
27. 10. 2026
Norské úřady zdůraznily, že jejich vláda nemá žádný vliv na to, komu bude mírová cena udělena, poté, co prezident Trump vyjádřil svou frustraci hrubými slovy.
Prezident Trump se během svého prvního funkčního období choval k Norsku zdvořile a popisoval ho jako zemi, z níž by Spojené státy měly přijímat více imigrantů. V neděli však, dva týdny poté, co norský Nobelův výbor udělil Nobelovu cenu míru za rok 2026, tuto zemi znevážil použitím vulgárního výrazu pro latrínu.
„Upřímně řečeno, Norsko je na hovno,“ řekl Trump v neděli na předvolebním shromáždění v Port Huronu v Michiganu. „Norsko se vlastně stalo zemí, která je jako latrína.“
Naznačil, že Spojené státy by měly přijímat méně norských imigrantů, a dodal: „Já jsem Nobelovu cenu nedostal.“
„Takže nechci nikoho z Norska,“ pokračoval prezident. „S Norskem nechci mít nic společného.“
Nobelova cena míru — o kterou prezident otevřeně usiloval — byla v Oslu udělena Navi Pillayové, jihoafrické právničce zabývající se lidskými právy.
Trumpovy výroky vyvolaly v Norsku zmatení a rozhořčení, kde nejvyšší vládní představitelé opakovaně zdůrazňovali, že nemají žádný vliv na to, komu bude cena míru udělena.
„Velmi dobře ví, že Nobelova komise je nezávislá,“ řekl v pondělí norskému veřejnoprávnímu vysílateli NRK norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. „Připomněli jsme mu to, pro případ, že by to někoho zajímalo, a stále to platí.“
Norové na sociálních sítích vyjádřili nad Trumpovými výroky zděšení, i když málokdo se zdál být překvapen. Někteří poukázali na to, že Trump v roce 2018 popsal Norsko v nadšených superlativech, které měly rasistický podtón, když tuto zemi porovnával s Haiti.
Podle norského úřadu pro vládní statistiku se v roce 2025 do Norska přistěhovalo více Američanů než Norů do Spojených států. V loňském roce se do Norska přestěhovalo 1 529 amerických občanů, zatímco do Spojených států se přestěhovalo 1 005 Norů.
Norové obecně vnímají veřejné výroky pana Trumpa s jistou skepsí, uvedl Eirik Lokke, analytik z Civita, centristického think tanku v Oslu.
„Prostě jsme si zvykli na jeho nevyzpytatelné chování a nesnažíme se brát každý jeho výbuch příliš vážně,“ řekl.
„Nobelova komise je zcela nezávislá na norské vládě,“ uvedl v prohlášení Erik Aasheim, mluvčí norského Nobelova institutu.
Norský parlament jmenuje pět členů komise na šestileté funkční období. Aby byla zachována nezávislost organizace, nesmějí v komisi od roku 1936 zasedat členové vlády a od roku 1977 ani současní poslanci.
Trump se již asi deset let otevřeně uchází o Mírovou cenu, zmiňoval to v desítkách rozhovorů a projevů a také si na to soukromě stěžoval. Označil rozhodnutí výboru z tohoto měsíce udělit paní Pillayové cenu za rok 2026 za „nesmazatelnou skvrnu na jménu Norska“.
Ve svém oznámení z 9. října Nobelova komise uvedla, že oceňuje 85letou Pillayovou za její úsilí o prosazování mezinárodního práva. V průběhu let působila jako vysoká úřednice OSN a soudkyně Mezinárodního trestního soudu. V loňském roce vedla komisi OSN pro Izrael, která prohlásila, že Izrael páchá genocidu na Palestincích v Gaze, což Izrael odmítl.
Na nedělním shromáždění v Michiganu, kde Trumpův spojenec Mike Rogers svádí těsný souboj o křeslo v Senátu s demokratem Dr. Abdulem El-Sayedem, se prezident opět vrátil k tématu Nobelovy ceny, přičemž naznačil, že očekával, že mu bude udělena, a zároveň dal najevo, že byl příliš zaneprázdněn, než aby této záležitosti věnoval větší pozornost.
Zopakoval své tvrzení, že urovnal osm válek, za což by podle jeho dřívějších slov měl být odměněn osmi Nobelovými cenami míru. Několik z válek, které dříve zmínil, včetně těch mezi Izraelem a Hamásem a mezi Izraelem a Íránem, zůstává nevyřešeno.
Zdroj v angličtině ZDE
Bílý dům v pondělí na žádost o komentář okamžitě nereagoval.
Diskuse