Reprezentativní vzorek z průzkumu agentury CESID-IPSPS naznačil, že kandidátní listina Studentské listiny bude mít 138 poslanců, zatímco Vučićova pravicová Srbská pokroková strana (SNS) získala 104 mandátů. Zbývající mandáty si podle agentury pravděpodobně rozdělí strany etnických národnostních menšin.

Jakmile se roznesla zpráva, že Vučićovo dvanáctileté vládnutí skončilo, v ulicích Bělehradu a dalších měst propukly oslavy. „Neuvěřitelné štěstí a radost, konečně jsme se zbavili téhle mafie. Jsem tak šťastná, že nemůžu mluvit,“ řekla jedna žena agentuře Reuters.

Jiní si s policisty na ulicích podávali ruce, plácali si a objímali se, zatímco z projíždějících aut zazníval sbor troubení.

V sídle Studentské listiny skandovali příznivci „Vítězství, vítězství!“, zatímco tleskali, plakali a objímali se. „Drahé Srbsko, dnes večer je hlas lidu vyslyšen,“ řekl Radomir Saičić, profesor na Bělehradské univerzitě, který v sídle hnutí promluvil jménem studentů. „Dnes večer oslavujeme vítězství, zítra budujeme budoucnost.“

Scény radosti přišly několik hodin poté, co se v neděli k volbám dostavil rekordní počet voličů. Po celé zemi se před volebními místnostmi táhly dlouhé fronty a v některých případech se čekalo až dvě hodiny. V 19:00 místního času odhadly volební agentury CeSID a Ipsos volební účast na 67,6 %, což je nejvyšší číslo od rozpadu Jugoslávie v roce 1992.

Vysoká volební účast spolu s odhadovanými 150 000 lidmi, kteří se minulý týden v Bělehradě shromáždili na závěrečném předvolebním shromáždění studentů, podnítila počáteční spekulace, že studenti možná získali dostatečnou podporu k zahájení nové politické éry v této balkánské zemi.

V období před volbami se výsledky průzkumů veřejného mínění značně lišily a analytici poukazovali na vysokou míru nejistoty, jelikož kandidáti zastupující studentské hnutí z řad občanské společnosti nastoupili proti Vučićově SNS.

Výsledky budou sledovány po celém světě jako součást 10 klíčových volebních dnů, během nichž autoritářská pravice čelí prodemokratickým silám. Vítězství studentského hnutí v Srbsku pravděpodobně vyvolá odezvu po celé Evropě a dodá nový impuls protestům mládeže a studentů, které otřásly městy po celém kontinentu.

Zatímco lidé čekali na výsledky voleb, na internetu se začaly šířit spekulace o tom, zda se Vučić bude snažit udržet se u moci za každou cenu. Jeho rychlé přiznání porážky však připomínalo chování jeho spojence, Viktora Orbána, v sousedním Maďarsku před šesti měsíci, což podnítilo naděje na demokratický rozmach ve střední Evropě.

Tyto volby s vysokými sázkami v zemi kandidující na členství v EU mají kořeny v listopadu 2024, kdy se na nádraží v Novém Sadu zřítila betonová střecha, přičemž zahynulo 16 lidí. Tato tragédie vyvolala protesty studentů, které se rozrostly do širokého protivládního hnutí, jelikož důkazy naznačovaly, že za zřícení střechy mohla nedbalá výstavba, podvody a korupce.

Vučić, stále autoritářštější vůdce, který již více než deset let dominuje srbské politice, se potýkal s rostoucím tlakem ze strany studentů a minulý měsíc rezignoval na prezidentský úřad, aby vsadil na předčasné volby.

Studenti se chopili příležitosti proměnit hnutí v politickou sílu. Oznámili kandidátní listinu 250 kandidátů do 250místného parlamentu, mezi nimiž byli akademici, sportovci i zemědělci, a vyzvali voliče, aby podpořili jejich snahu o obnovu srbské ekonomiky a obnovení demokracie.

V rámci volební kampaně se postavili proti politickému monolitovi, jímž je Vučićova strana SNS, a čekal je tak těžký boj proti vládní straně, která ovládla téměř všechny televizní kanály a která využívala ministerstva a další státní instituce jako politické nástroje.

Vučić se opakovaně snažil studenty diskreditovat tím, že je obviňoval z toho, že jsou loutkami zahraničních mocností, což studenti odmítli. Vučić slíbil zvýšení důchodů a platů ve veřejném sektoru a snažil se tak prezentovat jako vůdce schopný udržet diplomatickou rovnováhu mezi vztahy země se Západem na jedné straně a s Ruskem a Čínou na straně druhé, aby provedl Srbsko globálními nejistotami.

Studenti se však nenechali odradit, vyšli do ulic, pořádali shromáždění, objevovali se ve venkovských oblastech, které byly dlouho Vučićovými baštami, a chodili od dveří ke dveřím ve snaze prezentovat se jako protisystémoví kandidáti a sjednotit voliče pod svým sloganem „Srbsko, nebo mafie?“

Toto poselství zopakoval v neděli Dejan Bodiroga, kandidát za Studentskou listinu a prezident Euroligy v basketbalu, když odevzdal svůj hlas v Bělehradě.

„Dnes Srbsko bojuje především za svobodu a za návrat země, která byla unesena,“ řekl Bodiroga novinářům. „Srbsko dnes hlasuje, aby rozhodlo, jakým směrem se vydá – směrem k budoucnosti, nebo k minulosti.“

V období před nedělním hlasováním vyjádřili mezinárodní i místní volební pozorovatelé obavy ohledně zadržení a zpráv o sledování a kybernetických útocích namířených proti aktivistům.

V neděli nezávislé pozorovatelské skupiny varovaly před zaznamenanými případy fotografování volebních lístků, které naznačovaly nátlak na voliče, pokusy o kupování hlasů a opakované hlasování.

Mezi nimi byl i Raša Nedeljkov z volební pozorovatelské organizace CRTA, který uvedl, že „nadále je zaznamenáván velký počet nesrovnalostí, přičemž se také stále častěji vyskytují násilné incidenty před volebními místnostmi.“

Zdroj v angličtině ZDE