Stephen Bryen: Pokud USA opustí Ukrajinu, Evropa je nedokáže nahradit
20. 11. 2024
čas čtení
9 minut
Pokud Trump 2.0 ukončí financování Kyjeva, Evropě chybí finance, zbraně a vůle nahradit americké dodávky a udržet válku,
tvrdí Stephen Bryen.
Robert Vivaldelli: Jake Sullivan nedávno oznámil, že prezident Biden plánuje požádat Kongres o další finanční prostředky pro Ukrajinu. Jak byste si toto rozhodnutí v tuto chvíli vyložil?
Stephen Bryen: Ve Spojených státech bychom Bidenovu žádost o větší financování Ukrajiny nazvali "Zdrávas Maria" (termín používaný v americkém fotbale). Znamená to, že tuto žádost vznáší, aby ukázal svou solidaritu s Ukrajinou a pokusil se přimět republikány, aby Ukrajinu v budoucnu nějak podpořili. Můj vlastní názor je, že Kongres se Bidenovým návrhem nebude zabývat a místo toho počká, až se Trump ujme úřadu. Nemyslím si, že Biden věří, že toto opatření má nějakou šanci.
Podmínky se od posledního, masivního doplňkového programu pro Ukrajinu změnily. Obrovské výdaje situaci Ukrajiny nezlepšily. Ve skutečnosti Rusové pokračují ve významných ziscích proti ukrajinské armádě a pokračují v devastaci ukrajinské kritické infrastruktury, zejména elektrické sítě.
Pokud bude válka pokračovat, Ukrajina by se mohla stát z hlediska infrastruktury neobnovitelnou a Ukrajinci, kteří opustili zemi, se nevrátí do pustiny.
Vivaldelli: Co bychom podle vás měli očekávat od Trumpovy administrativy ohledně Ukrajiny? Myslíte si, že existuje realistická vyhlídka na americko-ruský dialog k ukončení války?
Bryen: Hodně záleží na chování ruského vůdce. Myslím, že Trump chce vyjednávat s Putinem, ale Putin, alespoň zatím, chce vyhrát válku na Ukrajině, nebo téměř ano, než se pustí do jednání s Trumpem. Je to tedy druh kabuki.
Existují mnohem důležitější otázky než Ukrajina, jmenovitě budoucnost NATO, rozmístění jaderných sil a jak snížit hrozbu mezi Evropou (včetně Spojených států) a Ruskem. Putin chce s Trumpem mluvit o všech těchto tématech a o mnoha dalších.
Trump se také bude muset zamyslet nad budoucí rolí USA v Evropě a nebezpečím širšího konfliktu. Musíme počkat a uvidíme, kdo se s kým spojí jako první. Mám pocit, že to bude Trump, jakmile bude mít svůj tým na místě a plně prodiskutuje strategickou situaci.
Vivaldelli: Jaké by mohly být požadavky Ruska při takových jednáních?
Bryen: Rusko má dlouhý seznam toho, co chce ohledně Ukrajiny. Za prvé, Rusko usiluje o přátelskou Ukrajinu bez jakéhokoli spojení s NATO. Někteří Trumpovi spojenci, jako je America First Policy Institute, prosazují dvacetiletou pauzu, než bude Ukrajina moci vstoupit do NATO.
To je nemožné, protože Rusové chtějí NATO z Ukrajiny úplně pryč, nyní i v budoucnu. Nemyslím si, že Rusko je připraveno vyjednávat o něčem menším, pokud válku vyhrává.
Rusko také chce, aby byla Ukrajina demilitarizována. I když existuje prostor pro kompromis, zdá se, že Rusko chce zabránit jakémukoli budoucímu vojenskému konfliktu na Ukrajině. Rusko již anektovalo Krym, Luhansk, Doněck, Záporoží a Cherson.
Bude požadovat, aby Ukrajina formálně postoupila tato území. Zbývá určit hranice těchto regionů a podmínky (lidé, obchod, bezpečnost), které se na tyto hranice budou vztahovat.
Rusko chce ukončit ukrajinské pronásledování ruské pravoslavné církve, pokus o vymýcení ruské kultury a jazyka na území Ukrajiny a celkově zacházení s rusky mluvícími lidmi na Ukrajině. To bude vyžadovat zrušení ukrajinských zákonů a předpisů.
Kolik toho Rusové mohou získat, závisí na dvou faktorech: Pokroku na bojišti a politické scéně v Kyjevě. Čím více Rusko bude válcovat ukrajinskou armádu, tím silnější bude jeho pozice při vyjednávání.
Pokud jde o Kyjev a jeho vládu, budoucnost je velmi nejistá. Je důležité, kdo je ukrajinským partnerem, protože je nepravděpodobné, že to bude vláda vedená Zelenským. Může to být jen otázka týdnů nebo několika měsíců, než se Zelenského vláda kvůli situaci na bojišti zhroutí.
Americké ministerstvo zahraničí údajně pracuje na plánu voleb na Ukrajině. Zdá se mi, že je to nemožný "požadavek", protože zavedení mechanismu pro volby je ohromná výzva a bude trvat příliš dlouho.
V chaotických podmínkách se různí soupeři pokusí zmocnit klíčových pozic, včetně prezidentského úřadu, nebo by se Ukrajina mohla uchýlit k vojenskému vedení, možná tím, že přivede zpět generála Zalužného jako jakéhosi "nejvyššího velitele".
Alternativně by Rusové mohli dosadit k moci svého vlastního kandidáta, vytvořit dočasnou exilovou vládu a pak ji přesunout do Kyjeva. To vše je otázka budoucnosti, ale budoucnost se na Ukrajině rychle blíží.
Vivaldelli: Podle Telegraphu může Trumpův mírový plán zahrnovat rozmístění evropských jednotek v nárazníkové zóně podél současných frontových linií. Co si o tomto přístupu myslíte?
Bryen: Viděl jsem tuto myšlenku vznášet zde v USA. Na jedné straně správně chápe, že žádný Trumpův poradce nedovolí, aby američtí vojáci byli na Ukrajině, byť jen jako mírové jednotky. Kromě toho nebude myšlenka vyslání evropských jednotek na Ukrajinu přijatelná pro Rusko, které je proti umístění sil NATO na jakémkoliv území poblíž svých hranic nebo své armády.
Pravdou je, že představa, že by na Ukrajině působily jakékoli mírové síly, předpokládá, že výsledkem války je jakýsi pat. To platí i pro pojem "nárazníkové zóny", což se podle mého názoru neděje.
Mohlo by být, ale je to spíše nepravděpodobné, že by Ukrajina mohla být rozdělena. Hodně se mluví o tom, že Polsko obsadí západní Ukrajinu (část z ní kdysi okupovali Poláci a Maďaři), ale myslím, že v současné době jsou to jen řeči.
Proč by Rusové souhlasili s tím, že se vzdají poloviny ukrajinského území? Odměnit Polsko za to, že dodává Ukrajině zbraně a působí jako zásobovací agentura pro NATO?
Vivaldelli: Na bojišti zprávy naznačují, že Rusko zahájilo protiofenzívu kolem Kurska a v oblasti Donbasu se zdá, že Kyjev je pod značným tlakem. Mohl byste se podělit o svůj pohled na současnou situaci?
Bryen: Existují zprávy, že Rusko dalo dohromady velké "nové" síly o síle mezi 50 000 až 100 000 vojáky. Někteří říkají, že budou nasazeny v Kursku; jiní naznačují, že budou tvořit součást nové ofenzívy v oblasti Záporoží.
V Kursku Ukrajinci používají některé ze svých nejlepších jednotek a nejmodernější vybavení, ale pomalu jsou zatlačováni. Nevím, jaký je Putinův požadovaný časový plán pro dokončení operací v Kursku, ale pochybuji, že se zapojí do vyjednávání, dokud nebude znovu získáno celé ruské území.
Znamená to vyslat dalších 50 až 100 tisíc vojáků? Možná to nelze vyloučit. Z taktického hlediska, z toho, co můžeme vidět, se Rusové silně spoléhají na letectvo, aby zničili ukrajinské zásoby směřující ke Kursku a minimalizovali, v maximální možné míře, ruské ztráty.
Záporoží je jiná věc. Pokud je cílem ruské války uvěznit ukrajinskou armádu v kleštích (jak se říká kotli), pak by Záporoží bylo jižním křídlem kleští. Severnější křídlo se rozvine, jakmile budou dobyta klíčová města, jako je Chasiv Jar, a ruská armáda bude moci vytvořit severní křídlo pro rozvoj kleští.
To by představovalo tažení směrem k řece Dněpr a s tím i zničení ukrajinské armády jako bojové síly. Zda se to může stát, se můžeme jen dohadovat, ale Zelenského naléhání na to, aby se Kursk držel jako "vyjednávací trumf", připravuje Ukrajinu o adekvátní síly k udržení linie v Doněcku, zejména na jihu Doněcku.
Mimochodem, plán operace v Kursku byl uvařen Brity, ale nepočítal se zastavením operace a nedosažením klíčových cílů, zejména Kurské jaderné elektrárny. Ukrajinské ztráty v této operaci nyní dosahují více než 30 000 a to jsou ztráty mezi elitními jednotkami, které si Ukrajina nemůže dovolit.
Vivaldelli: A konečně, pokud se Trumpova administrativa rozhodne ukončit americké financování Kyjeva, jaké by podle vás měly možnosti Evropy? Byla by Evropa schopna nést finanční a vojenské náklady sama, bez podpory USA?
Bryen: Pokud USA přestanou podporovat Ukrajinu, válka je u konce. Evropa z mnoha důvodů nenahradí USA. Za prvé, Evropa nemá zbraně, které by mohly nahradit americké dodávky.
Za druhé, Evropa nemá jiné finanční prostředky než zabavené ruské fondy. Za třetí, evropská politika se mění. Kolaps německé vládní koalice je pro Evropu neblahým znamením. Britové rádi požadují další podporu pro Ukrajinu, ale Britové nemají žádné peníze a ani žádnou armádu.
Zdroj v italštině: ZDE
1457
Diskuse