Biden zrušil zákaz pro Ukrajinu používat americké zbraně k úderům hlouběji do Ruska
17. 11. 2024
čas čtení
6 minut
Úředníci naznačili, že povolení k širšímu použití by mohlo být odpovědí na připojení Severní Koreje k válce na straně Putina
Joe Biden zrušil zákaz Ukrajině používat rakety dlouhého doletu k palbě na ruské území tím, že povolil jejich použití proti ruským a severokorejským silám v Kurské oblasti.
Prezident povolil Ukrajině používat rakety Atacms americké výroby, které mají dolet 300 km - je to poprvé, co odstupující prezident dal Kyjevu povolení k jakémukoli použití zbraní dlouhého doletu na území Ruska.
O takovýto krok s americkými zbraněmi - o němž informovaly tiskové agentury Reuters a Associated Press a deník New York Times s odvoláním na několik zdrojů - Ukrajina dlouho žádala, což by Rusko prý považovalo za významnou eskalaci.
Přišlo to v době, kdy Kyjev vyhlásil od pondělí celostátní příděly energie poté, co Moskva o víkendu provedla největší útok drony a raketami na ukrajinskou energetickou síť za poslední měsíce.
Úředníci naznačili, že zbraně budou použity proti ruským a severokorejským jednotkám nasazeným proti ukrajinským silám v ruské Kurské oblasti - a měly být vzkazem Severní Koreji - ačkoli Biden může povolit jejich použití i jinde.
První údery s použitím raket Atacms dodaných USA by mohly přijít během několika dní. Rozhodnutí se nemusí týkat raket Storm Shadow dodávaných Spojeným královstvím, jejichž použití na cíle na ruském území USA již dříve zablokovaly.
Kyjev uvedl, že chce střely Storm Shadows použít proti leteckým základnám používaným k útokům na Ukrajinu.
Bílý dům i Downing Street se k tomu odmítly vyjádřit.
Není jasné, zda se Donald Trump, který již dříve kritizoval rozsah americké vojenské pomoci Ukrajině, bude snažit toto rozhodnutí zvrátit. Biden již dříve povolil Ukrajině použít proti ruským silám útočícím na Charkov zpoza hranic americká letadla Himar kratšího dosahu, ale odmítl povolení útočit hlouběji do Ruska.
Rusko - spolu se Severní Koreou - se připravuje na protiútok ukrajinských sil v Kursku a rovněž dosahuje úspěchů proti Ukrajině na východě země a před chladným zimním počasím zahájilo nové útoky na její civilní energetickou infrastrukturu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v neděli v časných ranních hodinách bylo na Ukrajinu vypáleno asi 120 raket a 90 bezpilotních letounů v rámci celostátního útoku, který označil za dílo „ruských teroristů“.
Jednalo se o největší raketový a dronový útok na Ukrajinu od srpna a první velký ruský útok od amerických voleb, který ukazuje, že Kreml nemá po Trumpově vítězství příliš náladu na kompromisy.
Polsko a spojenci z NATO v neděli brzy ráno vypustili stíhačky k ochraně svého vzdušného prostoru v příhraničních oblastech, uvedlo operační vojenské velení země, které se zhruba o tři hodiny později vrátilo na své základny bez incidentů. Moldavsko uvedlo, že ruské drony a rakety narušily jeho vzdušný prostor.
Společnost Ukrenergo, hlavní ukrajinský dodavatel energie, uvedla, že „ve všech regionech“ budou zavedeny výpadky proudu a omezení spotřeby, neboť technici se v neděli v časných ranních hodinách snažili co nejvíce opravit škody na energetických zařízeních způsobené údery.
Andrij Sybiha, ukrajinský ministr zahraničí, ruský útok za „pravdivou odpověď“ Moskvy vedoucím představitelům, kteří komunikovali s Vladimirem Putinem, což byl zjevný výpad vůči německému kancléři Olafu Scholzovi, který v pátek poprvé od prosince 2022 telefonoval ruskému vůdci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že nedělní útok ukázal, že Putin „nechce mír a není připraven jednat“. Uvedl, že prioritou Francie je „vybavit, podpořit a pomoci Ukrajině k odporu“.
Donald Tusk, polský premiér, ve svém odsouzení ruského útoku zopakoval Sybihovy výroky na adresu lídrů, kteří mluví s Putinem. „Včerejší útok, jeden z největších v této válce, ukázal, že telefonická diplomacie nemůže nahradit skutečnou podporu Ukrajiny ze strany celého Západu,“ řekl.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že nemá v plánu s Putinem hovořit. Starmer hovořil v době, kdy odlétal do Brazílie na summit skupiny G20, kde podle něj bude Ukrajina v nepřítomnosti ruského vůdce hlavním bodem jednání.
Starmer vyzdvihl přítomnost přibližně 10 000 severokorejských vojáků jako ruské posily a uvedl, že to ukazuje „zoufalství Ruska“ a znamená, že konflikt má nyní další prvek, zahrnující bezpečnost v Indopacifiku.
„Proto si myslím, že musíme zdvojnásobit naši podporu Ukrajině, a to je na prvním místě mého programu pro G20,“ řekl.
V pátek večer po telefonátu Kreml zveřejnil svou zprávu o diskusi se Scholzem, v níž Putin nedal příliš najevo, že by se vzdal svých maximalistických válečných požadavků.
Jakákoli mírová jednání by se měla zabývat ruskými bezpečnostními obavami, dodal Kreml, a „opírat se o novou územní realitu“ - narážka na ruskou okupaci východu a jihu Ukrajiny - a „odstranit původní příčiny konfliktu“, za něž označil snahu NATO využít Ukrajinu jako „nástupiště“.
V rozhovoru pro ukrajinské rádio Suspilne, který byl zveřejněn v sobotu, Zelenskyj uvedl, že doufá, že válka skončí v roce 2025. Vítězství by se podle něj rovnalo „silné Ukrajině“, která by vznikla buď na bojišti, nebo prostřednictvím diplomacie.
Zelenskyj rovněž zdůraznil, že USA pod Trumpovým vedením nemohou Ukrajinu nutit k ponižujícímu nebo neatraktivnímu mírovému urovnání. „Jsme nezávislá země,“ řekl Zelenskyj a dodal: „Rétorika 'sedněte si a poslouchejte' u nás nefunguje.“
V reakci na to se Elon Musk, Trumpův miliardářský poradce, snažil ukrajinského prezidenta podrazit. „Jeho smysl pro humor je úžasný,“ napsal Musk na X. Muskova společnost Space X poskytuje Ukrajině satelitní internetové služby Starlink, které mají zásadní význam pro komunikaci na bojišti.
Zdroj v angličtině ZDE
1944
Diskuse