Osm důvodů, proč by byl Marco Rubio katastrofálním ministrem zahraničí

21. 11. 2024

Jedinou oblastí, kde by mohla být určitá naděje na ukončení války, je Ukrajina, kde se Rubio přiblížil postoji Donalda Trumpa, když pochválil Ukrajinu za to, že se postavila Rusku, ale uznal, že USA financují smrtící „patovou válku“, kterou je třeba „dovést do konce“. 

Ale ve všech ostatních horkých místech po celém světě Rubio pravděpodobně konflikty ještě více rozhoří, nebo začne nové. 

1. Jeho posedlost změnou režimu na Kubě potopí jakoukoli šanci na zlepšení vztahů s ostrovem. 

Stejně jako ostatní kubánsko-američtí politici postavil Marco Rubio svou kariéru na očerňování kubánské revoluce a snaze ekonomicky zardousit a vyhladovět obyvatele vlasti svých rodičů. 

Je proto ironií osudu, že jeho rodiče opustili Kubu ještě před revolucí, v době diktatury Fulgencia Batisty, podporovaného Spojenými státy, jehož kati, tajná policie a eskadry smrti zabili podle odhadů CIA přibližně 20 000 lidí, což vedlo v roce 1959 k lidové revoluci. 

Když prezident Obama začal v roce 2014 obnovovat vztahy s Kubou, Rubio přísahal, že udělá „všechno možné“, aby tuto politiku zmařil a zvrátil. V květnu 2024 Rubio zopakoval svou nulovou toleranci k jakýmkoli společenským nebo ekonomickým kontaktům mezi USA a Kubou a prohlásil, že jakékoli zmírnění americké blokády pouze „posílí utlačovatelský režim a podkope opozici... Dokud na Kubě nebude svoboda, musí Spojené státy zachovat pevný postoj“. 

V roce 2024 Rubio rovněž předložil zákon, který měl zajistit, aby Kuba zůstala na americkém „seznamu státních sponzorů terorismu“, a uvalil sankce, které Kubu odříznou od západního bankovního systému ovládaného USA. 

Tato opatření ke zničení kubánské ekonomiky vedla v posledních dvou letech k masivní migrační vlně. Když se však americká pobřežní stráž pokusila koordinovat své kroky s kubánskými protějšky, Rubio předložil zákon, který takovou součinnost zakazuje. Zatímco Trump slíbil zastavit imigraci, jeho ministr zahraničí chce kubánskou ekonomiku rozdrtit a donutit lidi, aby ostrov opustili a vydali se na cestu do Spojených států. 

2. Uplatňování jeho protikubánské šablony na zbytek Latinské Ameriky z nás udělá nepřátele dalších sousedů.   

Rubiovo pohrdání domovem jeho předků na Kubě mu jako americkému politikovi posloužilo natolik dobře, že ho rozšířil i na zbytek Latinské Ameriky. Postavil se na stranu krajně pravicových politiků, jako je Jair Bolsonaro v Brazílii a Javier Milei v Argentině, a brojí proti těm progresivním, od brazilského Ignacia Luly da Silvy až po populárního mexického exprezidenta Lopeze Obradora, kterého za podporu jiných levicových vlád označil za „ apologetu tyranie“.

Ve Venezuele prosazoval brutální sankce a záměry na změnu režimu s cílem svrhnout vládu Nicoláse Madura. V roce 2019 byl jedním z architektů Trumpovy neúspěšné politiky uznání opozičníka Juana Guaidóa prezidentem. Rovněž se zasazoval o sankce a změnu režimu v Nikaragui. 

V březnu 2023 Rubio vyzval prezidenta Bidena, aby uvalil sankce na Bolívii za stíhání vůdců puče podporovaného USA v roce 2019, který vedl k masakrům, při nichž zahynulo nejméně 21 lidí. 

Rubio také odsoudil vládu Hondurasu za to, že letos v srpnu odstoupila od smlouvy o vydávání osob se Spojenými státy v reakci na desetiletí vměšování USA, které z Hondurasu udělalo narkostát zmítaný chudobou, násilím gangů a masovou emigrací, a to až do zvolení demokratické socialistické prezidentky Xiomary Castrové v roce 2022.  

Zdá se, že hlavní Rubiovu starost o Latinskou Ameriku nyní představuje vliv Číny, která se stala hlavním obchodním partnerem většiny latinskoamerických zemí. Na rozdíl od USA se Čína soustředí na ekonomické výhody, nikoli na vnitřní politiku, zatímco američtí politici jako Marco Rubio stále vnímají Latinskou Ameriku jako „zadní dvorek“ USA. 

Ačkoli Rubiovy zaryté protilevicové postoje mu dobře posloužily k tomu, aby se vyšplhal do vysokých pozic v americké vládě a nyní i do Trumpova blízkého okolí, jeho pohrdání latinskoamerickou suverenitou nevěstí pro vztahy USA s tímto regionem nic dobrého. 

3. Je přesvědčen, že USA a Izrael nemohou udělat nic špatného a že Bůh daroval Palestinu Izraeli. 

Navzdory obrovskému počtu mrtvých v Gaze a celosvětovému odsouzení izraelské genocidy Rubio stále udržuje mýtus, že „Izrael podniká mimořádné kroky, aby zabránil civilním ztrátám“, a že nevinní lidé umírají v Gaze proto, že je Hamás záměrně používá jako lidské štíty. Problémem je podle něj „nepřítel, který si neváží lidského života“. 

Na otázku organizace CODEPINK z listopadu 2024, zda by podpořil příměří, Rubio odpověděl: „Naopak. Chci, aby zničili všechny složky Hamásu, které se jim dostanou do rukou. Tito lidé jsou krutá zvířata.“ 

V uplynulém roce se Bidenova administrativa jen několikrát pokusila Izrael umravnit, ale když Biden prosil Izrael, aby neposílal vojáky do města Rafáh na jihu země, Rubio řekl, že je to stejné, jako kdyby řekl spojeneckým silám za druhé světové války, aby neútočily na Berlín a neutralizovaly Hitlera.

V dopise ministru zahraničí Blinkenovi v srpnu 2024 Rubio kritizoval rozhodnutí Bidenovy vlády sankcionovat izraelské osadníky spojené s protipalestinským násilím na okupovaném Západním břehu Jordánu. 

„Izrael důsledně usiluje o mír s Palestinci. Je nešťastné, že Palestinci, ať už Palestinská samospráva nebo zahraniční teroristické organizace, jako je Hamás, takovýto krok odmítají,“ napsal Rubio. „Izraelci oprávněně žijící ve své historické vlasti nejsou překážkou míru, tou jsou Palestinci,“ dodal. 

Žádná země kromě Izraele se nehlásí k myšlence, že by jeho hranice měly být založeny na dva tisíce let starých náboženských spisech a že má Bohem dané právo vysídlit nebo vyhladit lidi, kteří tam od té doby žijí, aby znovu získal svou starobylou vlast. Spojené státy se ocitnou v mimořádné izolaci od zbytku světa, pokud se Rubio pokusí toto prosazovat jako záležitost americké politiky. 

4. Jeho hluboce zakořeněné nepřátelství vůči Íránu bude podněcovat válku Izraele s jeho sousedy a může vést k válce USA s Íránem. 

Rubio je Íránem posedlý. Tvrdí, že hlavní příčinou násilí a utrpení na Blízkém východě není izraelská politika, ale „ambice Íránu stát se regionální hegemonickou mocností“. Tvrdí, že cílem Íránu na Blízkém východě je „snaha vytlačit Ameriku z regionu a poté zničit Izrael“.  

Je zastáncem maximálního tlaku na Írán, včetně výzvy k dalším a dalším sankcím. Domnívá se, že USA by neměly znovu přistoupit k dohodě o íránském jaderném programu, a říká: ,„Nesmíme vyměnit bezpečnost USA a Izraele za vágní závazky režimu, který podporuje terorismus, zabíjí Američany a hrozí zničením Izraele.“   

Rubio označuje libanonský Hizballáh za „plnohodnotného agenta Íránu přímo na hranicích Izraele“ a že vyhlazení vedení Hizballáhu spolu s civilními čtvrtěmi je „službou lidstvu“ . Tvrdí, že Írán ovládá Irák, Sýrii, Húsije v Jemenu a je hrozbou pro Jordánsko. Tvrdí, že „Írán nasadil Izraeli smyčku“, a říká, že cílem politiky USA by měla být změna režimu v Íránu, která by připravila půdu pro válku.   

Ačkoli v Pentagonu se snad najdou vedoucí představitelé, kteří budou Donalda Trumpa varovat před nebezpečím války s Íránem, Rubio nebude hlasem rozumu. 

5. Je zavázán velkým penězům, od zbrojního průmyslu až po izraelskou lobby.  

Server Open Secrets uvádí, že Rubio během své kariéry obdržel od proizraelských skupin příspěvky na volební kampaň v hodnotě více než milion dolarů. AIPAC byl za posledních 5 let jeho největším přispěvatelem na kampaň. Když se naposledy ucházel o znovuzvolení v roce 2022, byl třetím největším příjemcem finančních prostředků od proizraelských skupin v Senátu, když od nich na tuto kampaň získal 367 000 dolarů. 

Rubio byl také čtvrtým největším příjemcem finančních prostředků od „obranného“ průmyslu v Senátu pro volební cyklus 2022, když obdržel 196 000 dolarů. Celkově zbrojní průmysl do jeho kongresové kariéry investoval 663 000 dolarů. 

Rubio je zjevně zavázán americkému zbrojnímu průmyslu a ještě více izraelské lobby, která byla jedním z největších zdrojů financování jeho kampaně. Tím se dostal do čela slepé a bezpodmínečné podpory Izraele ze strany Kongresu a podřízení se izraelským narativům a propagandě, takže je nepravděpodobné, že by někdy zpochybnil pokračující vyhlazování palestinského lidu nebo jeho vyhánění z vlasti. 

6. Vůči Číně je tak nepřátelský, že na něj Čína uvalila sankce - a to hned dvakrát! 

V projevu v Heritage Foundation v roce 2022 Rubio prohlásil: „Nejvážnější hrozbou, které dnes Amerika čelí, výzvou, která bude definovat toto století a každou zde zastoupenou generaci, není změna klimatu, pandemie ani levicová verze sociální spravedlnosti. Hrozbou, která bude definovat toto století, je Čína.“   

Pro „nejvyššího diplomata“ naší země bude těžké zmírnit napětí se zemí, kterou tak očerňuje. Čínu si znepřátelil tím, že se stal jedním ze sponzorů zákona o prevenci nucené práce Ujgurů, který umožňuje USA zakázat čínský dovoz kvůli porušování práv Ujgurů, které Čína popírá. Rubio dokonce zašel tak daleko, že Čínu obvinil z „groteskní kampaně genocidy“ proti Ujgurům.   

Pokud jde o Tchaj-wan, Rubio nejenže předložil zákon o zvýšení vojenské pomoci pro Taipei, ale ve skutečnosti podporuje nezávislost Tchaj-wanu, což je nebezpečný odklon od dlouhodobého přístupu americké vlády k jedné Číně.   

Číňané na Rubia reagovali tím, že na něj uvalili sankce, a to ne jednou, ale hned dvakrát - jednou v souvislosti s Ujgury a jednou za jeho podporu hongkongských protestů. Pokud Čína sankce nezruší, bude prvním americkým ministrem zahraničí, kterému bude zakázána i návštěva Číny.  

Analytici očekávají, že se Čína pokusí Rubia obejít a navázat přímý kontakt s Trumpem a dalšími vysokými představiteli. Steve Tsang, ředitel Čínského institutu na britské Škole orientálních a afrických studií, řekl agentuře Reuters, „Pokud to nezabere, pak si myslím, že se dostaneme do mnohem regulérnější eskalace špatných vztahů.“

7. Rubio ví, že sankce jsou pastí, ale neví, jak z ní uniknout.    

Rubio je předním zastáncem jednostranných ekonomických sankcí, které jsou podle mezinárodního práva nezákonné a které OSN a další země označují jako „jednostranná ekonomická donucovací opatření“.    

Spojené státy tato opatření používají tak široce, že nyní mají dopad na třetinu světové populace. Američtí představitelé, od ministryně financí Yellenové až po samotného Rubia, varovali, že používání amerického finančního systému a statusu rezervní měny dolaru jako zbraně proti jiným zemím vede zbytek světa k tomu, aby obchodoval v jiných měnách a rozvíjel alternativní finanční systémy.   

V březnu 2023 si Rubio v televizi Fox News postěžoval: „Za pět let nebudeme muset mluvit o sankcích, protože bude tolik zemí, které budou obchodovat v jiných měnách než v dolaru, že nebudeme mít možnost je sankcionovat.“ 

A přesto Rubio nadále zůstává hlavním sponzorem návrhů sankčních zákonů v Senátu, včetně nových sankcí vůči Íránu v lednu 2024 a červencového návrhu zákona o sankcích vůči zahraničním bankám, které se účastní alternativních finančních systémů.   

Zatímco tedy jiné země vyvíjejí nové finanční a obchodní systémy, aby obešly zneužívání nezákonných amerických sankcí, kandidát na ministra zahraničí zůstává chycen ve stejné sankční pasti, na kterou si stěžoval v televizi Fox.

8. Chce potlačit svobodu slova v USA.    

Rubio chce omezit právo na svobodu projevu zakotvené v prvním dodatku americké ústavy. V květnu označil protesty na univerzitních kampusech proti Izraeli za „naprostý rozklad práva a pořádku“.    

Rubio tvrdil, že se zastává ostatních studentů na amerických univerzitách. „Zaplatili spoustu peněz, aby mohli na tyto školy chodit, ale jsou rušeni několika tisíci antisemitských zombie, kterým dvě desetiletí indoktrinace vymývala mozky v přesvědčení, že svět je rozdělen na oběti a viktimizátory, a že v tomto konkrétním případě jsou viktimizátory, tedy těmi, kdo utlačují lidi, židé v Izraeli,“ řekl Rubio.    

Floridský senátor uvedl, že podporuje Trumpův plán deportovat zahraniční studenty, kteří se zapojí do propalestinských protestů na univerzitních kampusech. V dubnu vyzval k potrestání příznivců hnutí za bojkot Izraele v rámci úsilí o potírání antisemitismu, přičemž jakoukoli snahu reagovat na mezinárodní zločiny Izraele falešně ztotožnil s antisemitismem.  

A co ty zločiny, proti kterým studenti protestují? Po květnové návštěvě Izraele napsal Rubio článek pro National Review, v němž se vůbec nezmínil o tisících civilistů, které Izrael zabil, a místo toho z krize obvinil Írán, Bidena a „morálně zkorumpované mezinárodní instituce“.   

Marco Rubio očekává, že Američané uvěří, že nikoliv samotná genocida, ale protesty proti ní jsou naprostým rozkladem práva a pořádku.   

Studenti nejsou jediným Rubiovým cílem. V srpnu 2023 tvrdil, že některé „krajně levicové a antisemitské subjekty“ mohly svými vazbami na Čínu porušit zákon o registraci zahraniční pomoci. Vyzval ministerstvo spravedlnosti k vyšetřování 18 skupin, počínaje CODEPINK. Tato nepodložená tvrzení o vazbách na Čínu mají pouze zastrašit legitimní skupiny, které uplatňují svá práva na svobodu projevu.   

Závěr:   

V každé z těchto otázek Rubio neprokázal žádné známky toho, že by chápal rozdíl mezi domácí politikou a diplomacií. Ať už mluví o Kubě, Palestině, Íránu nebo Číně, nebo dokonce o organizaci CODEPINK, všechny jeho údajně tvrdé postoje jsou založeny na cynickém překrucování jednání a motivací jeho nepřátel a následném útoku na „slaměného panáka“, kterého si vytvořil.   

Bezskrupulózním politikům to často prochází a Rubio si z toho udělal svou charakteristickou taktiku. Ale nebude to fungovat, až usedne k jednání s ostatními světovými lídry jako ministr zahraničí USA.   

Jeho základní postoj k zahraničním vztahům je, stejně jako Trumpův, že Spojené státy musí dosáhnout svého, a pokud se ostatní země nepodřídí, musí být donuceny, zastrašeny, bombardovány nebo napadeny. Díky tomu je Rubio pro vedení diplomacie stejně špatně vybaven jako Antony Blinken - pro zlepšování vztahů USA s jinými zeměmi nebo mírové řešení sporů a konfliktů, jak to vyžaduje Charta OSN.  

 

Celý text v anglickém originále ZDE