Spíše se dočkáme tunelu na rozpočet než německých mezd

24. 11. 2024 / Boris Cvek

Jak by vláda vlastně chtěla zvyšovat platy, naznačil ministr financí Stanjura dnes v Otázkách V. Moravce, když byl konfrontován s tvrzením, že platy policistů jsou relativně nejnižší za celou existenci ČR. Prostě by zrušil nebo omezil výsluhy a dal by ty peníze těm, kdo aktuálně slouží.

Jistě ho za to hasiči a policisté ocení. Je vlastně strašné, že to musel být poslanec SPD Fiala, kdo upozornil na to, že výsluhy jsou velká motivace pro nové lidi (sám Stanjura připustil, že by se to muselo udělat tak, aby všichni policisté a hasiči najednou neodešli) a že je třeba splnit sliby, které jim byly dány. Pokud jde o sliby, Stanjura řekl, že nešlo o slib vlády. O to více pochopitelné je, že demonstranti pískali na ministra vnitra, když sliboval nárůst platů v letech 2026-2027. Kde to vlastně žijeme?

Nakonec ale debata, které byl účasten za průmysl i pan Špicar, dospěla k tomu, že potřebujeme lepší ekonomiku. Ministr dospěl až k tomu, že veřejnost ujišťoval, že pokud firmy budou mít peníze, podělí se se zaměstnanci. K čemu mají v té západní Evropě a USA ty odbory, že? Přece k ničemu. Firmy se nemohou dočkat, až se podělí. Co ale potřebujeme k tomu, abychom měli výkonnou ekonomiku? Aby se firmy mohly volit? Pořád dokola to samé. Chybí pracovníci, máme nízkou robotizaci a digitalizaci, složité schvalovací procesy (Špicar zmínil hlavně schvalování zelených zdrojů elektřiny, ale můžeme se radovat, že stavební řízení budeme mít digitalizované už v roce 2028). Za pět deset let se budeme nejspíše bavit o tom samém, stejně jako jsme se bavili před pět deseti lety.

Fiala vytáhl vyčpělé téma dotační ekonomiky, které bývalo v módě. Splývá mu to s green dealem. Špicar upozornil, že pokud bychom, jak naléhá Fiala, udělali v tomto ohledu jednostranné kroky bez synchronizace v Unii, zničí nás to. Další problém je cena energií. Ministr nás ujistil, že ruský plyn, který k nám proudí, není objednán vládou, ale byznysem, a prý už nejsme na ruském plynu závislí, protože byznys si může vybrat. Vybírá si podle ceny. Špicar tvrdil, že naděje je v tom, že Ukrajina zavře kohoutky. Ministr jej upozornil, že by to mohlo zvýšit ceny plynu. Není to celé šílené?

Ale to nebyl vrchol dnešních Otázek V. Moravce. Vrcholem byla debata o kapitálovém trhu, což Špicar považuje za nezbytnou podmínku pro dohánění USA, a o kryptoměnách. Jakkoli byl Špicar vstřícný vůči vládě a chválil si novelu zákoníku práce, kterou vláda podporuje, zde bylo vidět zcela jasně, že je zklamán. Problém připustil i Stanjura. Prý došlo v novém zákoně, pro který hlasovali všichni přítomní ve Sněmovně, ke smíchání dvou problematik, což byla chyba. Snad bude opravena. Špicar na rozdíl od Stanjury zjevně vnímá kapitálový trh jako akutní a zásadní potřebu.

Na závěr zmiňme kryptoměny. Prý je konečně třeba regulovat byznys s nimi. Na tom asi není nic kontroverzního. Moderátor ale vytáhl informace o tom, že hrozí dramatický propad příjmů státního rozpočtu a že před zákonem varuje i policejní protimafiánský útvar. To ministr připustil, dokonce sám zmínil námitky tajných služeb. Zmínil také to, že v důsledku může dojít ke zhoršení hodnocení Česka, pokud jde o boj s organizovaným zločinem, což by bylo fatální pro bankovní sektor a v důsledku celou ekonomiku. Přesto ministr nedokázal jasně říci, co si o novém zákonu myslí. Má prý svá pro i proti.

Znamená to, že pro vypuštění rozpočtu a zničení české ekonomiky není dost pro jasné NE? Bohužel na základě minulých zkušeností, třeba s tím, jak se prosadily dotace na solární byznys na úkor českého rozpočtu a české ekonomiky, si myslím, že to je mnohem reálnější scénář, a velmi brzy, než německé mzdy byť i za dvacet let. Mimochodem ekonom Štěpán Jurajda zveřejnil pře pár dny data, že za dvacet let se české mzdy nekvalifikovaných pracovníků v McDonalds nepřiblížily těm německým, ba jsou jedny z nejnižších i ve východní Evropě. Zajímavé je, že výrazné přiblížení bylo někdy v letech 2000-2004. Zajímá to někoho?