Budoucí Trumpův ministr obrany útočí na OSN a NATO a vyzývá USA, aby ignorovaly Ženevské konvence

26. 11. 2024

 
Hegsethovy politické preference mohou vyvolat obavy o budoucnost NATO, eskalaci napětí s úhlavním nepřítelem Izraele Íránem a beztrestnost amerických válečných zločinců, jako jsou ti, o nichž Hegseth přesvědčil  Trumpa, aby jeve svém prvním funkčním období omilostnil.

Tom Hill, výkonný ředitel Centra pro mír a diplomacii (CPD), řekl, že Hegsethova nominace odráží skutečnost, že pro Donalda Trumpa je „jednou ze základen podpory, za kterou vděčí křesťanskému nacionalistickému evangelikálnímu hnutí“.

„Evropa se již nechala napadnout"

Zatímco ve vzdálenější minulosti byl Hegseth zahraničněpolitickým jestřábem spřízněným s neokonzervatismem, od doby, kterou nazval svou „trumpovskou konverzí“, píše s despektem o multilaterálních institucích.

V knize American Crusade, která vyšla v roce 2020, se Hegseth bez obalu ptá: „Proč financujeme protiamerickou OSN? Proč je islamistické Turecko členem NATO?“

Na jiném místě této knihy Hegseth znevažuje Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly, mírové síly Rady bezpečnosti OSN vyslané do Afghánistánu v roce 2006, tvrzeními založenými na jeho vlastní službě v Afghánistánu.

Stejně jako Trump i Hegseth charakterizuje spojence NATO jako ty, kteří neplatí: „NATO není aliance; je to obranné uspořádání pro Evropu, které platí a za které ručí Spojené státy.“

Kritiku NATO také zasazuje do apokalyptického vyprávění o evropské imigraci ve stylu „Velké výměny“. Hegseth na jednom místě AC píše: „Evropa se již nechala napadnout. Rozhodla se neobnovit své armády a spokojeně jen sála z prsu americké ochoty skutečně bojovat a vyhrávat války“.

Hegseth je obzvláště rozhořčen začleněním Turecka do NATO. Tvrdí, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan „otevřeně sní o obnovení Osmanské říše“ a je „islamistou s islamistickými vizemi pro Blízký východ“.

„Obrana Evropy není naším problémem; to už tu bylo, to už tu bylo dvakrát,“ píše Hegseth a dodává: „NATO je přežitek a mělo by být zrušeno a přetvořeno, aby byla svoboda skutečně bráněna. Za to Trump bojuje,“ uzavírá.

OSN Hegseth označuje za „plně globalistickou organizaci, která agresivně prosazuje protiamerickou, protiizraelskou a proti svobodě zaměřenou agendu. Zde je jeden soubor pravidel pro Spojené státy a Izrael, jiný pro všechny ostatní“.

'Pokud milujete Ameriku, měli byste milovat Izrael'

Hegsethovo přesvědčení o zaujatosti OSN proti  Izraeli odráží jeho nejhlubší zjevné závazky: jakákoli vize mezinárodní spolupráce je zakořeněna v jeho podpoře Izraele, kterou někdy formuluje náboženskými pojmy.

V pozoruhodné pasáži v knize American Crusade představuje svou podporu Izraeli jako obnovu středověkých křížových výprav.

„Naše současnost je podobná 11. století,“ píše v American Crusade a dodává: „Nechceme bojovat, ale stejně jako naši křesťané před tisíci lety musíme. Potřebujeme americkou křížovou výpravu.“

A dodává:  „My křesťané - spolu s našimi židovskými přáteli a jejich pozoruhodnou armádou v Izraeli - musíme pozvednout meč neokázalého amerikanismu a bránit se.“

Hegseth pokračuje: „Pro nás jako americké křižáky Izrael ztělesňuje duši našeho amerického křížového tažení - „proč“ k našemu „co“.“

Hegseth uzavírá: „Víra, rodina, svoboda a svobodné podnikání; pokud je milujete, naučte se milovat stát Izrael. A pak si najděte arénu, ve které za něj budete bojovat.“

Hill uvedl, že Hegsethův křesťanský nacionalismus, který má kořeny ve fundamentalistickém křesťanství, je klíčem k pochopení jeho pohledu na Izrael.

„Kvůli teologii ve všem soustřeďuje Izrael,“ řekl. „Existuje eschatologie a prorocký výklad knihy Zjevení - druhý příchod, Armagedon, Ježíšův návrat, který je opravdu důležitý, a Izrael je pro tuto eschatologii ústřední.“

Hegseth, který má na těle vytetované křižácké heslo „Deus vult“, podobně prezentoval boj proti „vnitřním“ či „domácím nepřátelům“ jako „křížovou výpravu“ či „svatou válku“.

V American Crusade tuto domácí křížovou výpravu výslovně spojuje s podporou Izraele, když píše, že „máme domácí nepřátele a máme mezinárodní spojence ... je čas oslovit lidi, kteří si cení stejných zásad, znovu se od nich poučit a vytvořit pevnější vazby“.

Hegseth v American Crusade píše, že Izrael spolu s evropskou krajní pravicí a brexitem patří k zámořským rezervoárům amerických hodnot.

„Amerikanismus je živý v Izraeli, kde Benjamin Netanjahu odvážně vystupuje proti mezinárodnímu antisemitismu a islamismu,“ píše.

Hegseth pokračuje: „Amerikanismus je živý v srdcích brexitérů ve Spojeném království, kteří touží po národní suverenitě. Amerikanismus je živý v místech, jako je Polsko, která odmítají globalistické vize levicových byrokratů ve staré Evropě.“

Izrael mezitím „nadále poráží své islamistické nepřátele - díky velké, krásné zdi a velké, krásné armádě, kterou vybudoval,“ píše.

'Utrhneme vám ruce a nakrmíme jimi prasata'

V knize The War on Warriors z roku 2024 Hegseth obsáhle argumentuje, že americké síly by měly ignorovat Ženevské konvence a další prvky mezinárodního práva upravující vedení války.

Hegseth se v knize ptá:  „Klíčová otázka naší generace - války v Iráku a Afghánistánu - je mnohem složitější: co dělat, když váš nepřítel nectí Ženevské konvence?

„Nikdy jsme nedostali odpověď. Jen další válku. Více obětí. A žádné vítězství.“

Hegsethova odpověď zní, že úmluvy by se měly ignorovat.

„Co kdybychom se k nepříteli chovali stejně jako on k nám?“ ptá se. „Nebylo by to pro druhou stranu pobídkou, aby přehodnotila své barbarství? Hej, Al-Kájdo: když se vzdáš, možná ušetříme tvůj život. Pokud ne, utrhneme vám ruce a nakrmíme jimi prasata.“

Dále píše: „Bojujeme jen s jednou rukou za zády - a nepřítel to ví ... Pokud jsou naši bojovníci nuceni svévolně dodržovat pravidla a žádá se po nich, aby obětovali další životy, aby se mezinárodní tribunály cítily lépe, není lepší, když své války vyhráváme podle svých vlastních pravidel?“.

Pokračuje: „Koho zajímá, co si myslí ostatní země?“

Hill uvedl, že Hegsethova rétorika obviňuje z vojenských porážek „liberální myšlenky“ způsobem, který připomíná narativy, jež krajně pravicová hnutí v minulosti používala k obviňování svých politických oponentů z vojenských porážek.