Bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu svědčí, že čelila výhrůžkám a „zločineckému nátlaku"
28. 11. 2024
Fatou Bensouda říká, že ona a její rodina byli při práci na nejcitlivějších případech vystaveni „přímým výhrůžkám“.
Bývalá hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensouda uvedla, že během výkonu své funkce byla vystavena „taktice zločinců“, výhrůžkám a zastrašování.
Bensouda, která tuto funkci zastávala v letech 2012-2021, uvedla, že když pracovala na některých politicky nejcitlivějších případech soudu, zažila „přímé výhrůžky vůči mé osobě a rodině“.
Bývalá prokurátorka vystoupila v úterý večer na akci v Londýně, kde se vzácně veřejně vyjádřila k nepřátelským akcím proti ní a soudu během jejího působení.
Ačkoli Bensouda tuto souvislost neuvedla, vyšetřování deníku Guardian v květnu odhalilo, jak jí vyhrožoval šéf izraelské špionáže ve snaze zabránit vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na okupovaných palestinských územích.
Podle vyšetřování vedl šéf izraelské zpravodajské agentury Mossad tajnou operaci proti Bensoudové jako součást širší kampaně sledování a špionáže Izraele proti Mezinárodnímu trestnímu soudu.
Mluvčí úřadu izraelského premiéra tehdy v reakci na obvinění uvedl: „Otázky, které nám byly předány, jsou plné mnoha nepravdivých a nepodložených tvrzení, která mají poškodit stát Izrael.“ Mluvčí armády dodal: „IDF [Izraelské obranné síly] neprováděly a neprovádějí sledování ani jiné zpravodajské operace proti ICC.“
O Bensoudovou se izraelské zpravodajské služby intenzivně zajímaly poté, co v roce 2015 zahájila předběžné vyšetřování obvinění ze zločinů spáchaných izraelskými ozbrojenými silami a palestinskými ozbrojenci.
Uvedla, že právě v souvislosti s palestinským případem, jakož i se samostatným vyšetřováním válečných zločinů v Afghánistánu, včetně těch, které spáchal vojenský personál USA, čelil ICC „bezprecedentnímu tlaku“.
Bývalá prokurátorka trvala na tom, že výhrůžky vůči ní a některým jejím nejbližším poradcům nebrání jejich práci. „Nepřijatelné taktiky ve stylu hrdlořezů, výhrůžky, zastrašování a dokonce ani sankce nevedly k tomu, že bych já nebo můj úřad neplnili své povinnosti,“ uvedla.
Bensouda, která je nyní vysokou komisařkou Gambie ve Spojeném království, se takto vyjádřila na přednášce o mezinárodním právním státě, kterou uspořádala advokátní rada Anglie a Walesu a během níž se rovněž vyjádřila k nedávnému vývoji v kauze Palestina, kterou ICC vede.
Krátce před svým odchodem z funkce v roce 2021 Bensoudaová povýšila tento případ na formální trestní vyšetřování. Její nástupce Karim Khan vyšetřování zdědil a později ho urychlil po útocích vedených Hamásem 7. října a následném izraelském bombardování Gazy.
Bensouda však ve své přednášce poznamenala, že zatykače „neobsahují linie vyšetřování, které tvořily základ pro zahájení vyšetřování“, včetně nelegálních osad na Západním břehu Jordánu a „přesunu obyvatelstva na okupované území nebo z něj“.
Dodala: „Bude důležité zajistit, aby byl plně vyšetřen celý rozsah trestné činnosti v souvislosti s tímto ničivým konfliktem.“
Od čtvrtečního vydání zatykačů se Mezinárodní trestní soud dostal pod palbu kritiky politických představitelů z celého světa. Představitelé soudu jsou srozuměni s tím, že se připravují na druhou americkou administrativu v čele s Donaldem Trumpem, který jako prezident v roce 2020 na Bensoudu uvalil sankce v souvislosti s případy ICC v Afghánistánu a v Palestině.
Bensouda ve své přednášce energicky obhajovala soud a jeho poslání a trvala na tom, že „musí pokračovat ve své práci bez politických zásahů“.
Diskuse