Bidenovo rozhodnutí omilostnit vlastního syna je zneužití moci a výsměch demokracii
3. 12. 2024 / Fabiano Golgo
Trump vyhrál z velké části proto, že byl vnímán jako autentický, protože říkal, co si skutečně myslí, bez ohledu na to, koho to bolí. Tvrdí zastánci druhé strany se naopak snaží vzbudit představu, že jsou zastánci morálního kodexu, který je jediný přijatelný. I když ve skutečnosti levice, nebo v případě Demokratické strany, která je představitelem liberálnější a městské kultury, má pravdu, když chce společnost, kde menšiny nejsou drceny většinou, kde všichni lidé mají stejná práva, která nejsou pošlapávána a znevažována, činí tak nepřesvědčivým způsobem. Právě toto pokrytectví, které většina voličů pociťuje instinktivně, nikoliv nutně racionálně, vedlo k odmítnutí kandidatury Kamaly Harrisové, která vypadá jako ředitelka školy.
Joe Biden opakovaně prohlašoval, že by nevyužil svých pravomocí, aby zabránil odsouzení svého syna Huntera do vězení. Tím, že zahodil svůj slib a udělil synovi milost, poplival vše, co jeho strana americké politické dichotomie představuje. Spolu s omilostněním svého syna hodil do kanálu i důvěryhodnost levice, čímž zpochybnil budoucí kritiku toho, že Trump využívá svých prezidentských pravomocí a omilostňuje dokonce i sám sebe, stejně jako své přátele a příbuzné. Relativizoval spravedlnost amerického soudnictví.
Snaha přesvědčit voliče a svět, že to udělal, protože případ proti Hunterovi vznikl z politických důvodů (soudce jmenoval Trump), neobstojí, protože to je vždy verze druhé strany. Trump také tvrdí, že neměl byt žalován za to, že zaplatil pornoherečce Stormy Daniels, aby nezveřejňovala jejich poměr, zatímco jeho manželka Melania kojila jejich syna Barrona. Průměrný Američan dnes není jako ti z minulých desetiletí, kteří by se zděsili pouhého faktu, že kandidát měl sex s pornoherečkou, protože dnešní svět s širokým přístupem k pornografii prostřednictvím jakéhokoli zařízení připojeného k internetu i díky normalizací takzvaného „sextingu" (výměna textových zpráv se sexuálním obsahem) a „nudes" (pořizování a posílání nahých snímků mezi lidmi flirtujícími na internetu) zabil americké puritánství. Sex už není tabu a není skandální, když se kandidáti a politici nebo celebrity chovají stejně jako běžní občané. Takže odsuzovat bývalého prezidenta za to, že dělá něco, co odsuzuje jen málokdo, také připadalo jako politická perzekuce.
Na druhou stranu Hunter Biden zdaleka není nevinný. Počínaje tím, že nezaplatil daně ve výši milionů dolarů, je (údajně bývalým) přiznaným narkomanem. Jako uživatel tvrdých drog, jako je crack, pervitin a heroin, může nepravdivé tvrzení, že drogy neužíval, za účelem nákupu střelné zbraně vypadat banálně, ale je to velmi závažné. Ano, je absurdní, že ve Spojených státech stačí člověku ke koupi smrtící zbraně učinit pouze čestné prohlášení, aniž by musel svá tvrzení prokázat, ale jak řekl o manželce Julia Caesara, syn (tehdejšího viceprezidenta) musí nejen být čestný, ale také tak vypadat.
Aby toho nebylo málo, Hunter byl v době, kdy byl jeho otec viceprezidentem, ve správní radě jedné ukrajinské energetické a plynárenské společnosti a pobíral vysoký plat, aniž by měl jakoukoli odbornost, která by ospravedlňovala zastávanou pozici, což byla zjevná snaha vytvořit pro společnost most a sympatie u americké vlády, což ještě více zkomplikovalo jeho image a dalo najevo, že je zkorumpovaný a že mu v tom jeho otec nebránil. A to není vše: Hunter začal brzy po bratrově smrti chodit s vdovou po svém bratrovi, jeho švagrovou a matkou jeho synovců. Něco jako z mexické telenovely. Něco, co odpuzuje i liberálně smýšlející a moderní lidi. Neúcta k vlastnímu bratrovi a jeho dětem. Čistý nevkus.
Postava s takovým životopisem, jejíž notebook s informacemi a snímky, které jsou rovněž značně kompromitující, byl zapomenut v opravně během jedné z mnoha epizod nezodpovědnosti způsobené užíváním drog, nemůže být považována za oběť politického spiknutí, i kdyby jím byla.
Biden se snaží apelovat na svou image dobrého otce a oslovit srdce dalších otců, kteří by z otcovského instinktu udělali pro své děti totéž, i kdyby se provinili. Je však prezidentem nejdůležitější země na planetě. Jeho osobní a rodinné pocity nemohou být hnací silou jeho jednání. Jeho chování si vzalo za rukojmí celou důvěryhodnost Demokratické strany a globální levice. Pravice a krajní pravice už nikdy nebude moci ukázat prstem na to, že podniká personalistické a zištné kroky. Nedostatek poctivosti byl zobecněn a proměněn v praxi na obou stranách.
Je to jako s brazilským prezidentem Lulou, který mlčel, když manželka jeho nejmladšího syna Lulinha obvinila svého manžela, že ji fyzicky napadal a psychicky týral. Lula a jeho nová manželka Janja (Rosângela) mlčeli. Předtím však byli vzorovými představiteli obrany ženské politiky před domácím násilím, machismem a misogynií. Manželka Lulinha je uznávaná psychiatrička, což jí dodává větší důvěryhodnost, než kdyby byla hvězdička toužící po slávě, nějaká tiktokerka toužící po povýšení, a dokonce odmítla poskytovat rozhovory nebo obvinit prezidenta, že má něco společného s činy jejího syna.
Aby toho nebylo málo, Lula a jeho o 25 let mladší manželka si nechali pro sebe informaci o tom, že jeho ministr pro lidská práva (!!) Silvio de Almeida sexuálně obtěžoval ministryni (sestru zavražděné radní Marielle Franco) a několik podřízených, a to až do chvíle, kdy tato zpráva unikla do médií - rok poté, co se dozvěděli o prvním obvinění -, kdy, a teprve tehdy, odvolal obviněného z funkce, aby mohl být vyšetřován a souzen. Tyto dvojí standardy hodily do kanálu možnost brazilské levice protestovat proti podobným případům, které praktikuje pravice a sám bývalý prezident Jair Bolsonaro i jeho synové.
Pokrytectví postulování kvazifašistického chování ve svém vylučujícím očekávání jakýchkoli nuancí nebo opozice nakonec živí extrémní pravici.
Diskuse