Francie v politické krizi po hlasování o nedůvěře vládě

5. 12. 2024

 
Macron pak ve čtvrtek večer promluví k národu v televizním projevu, uvedl po hlasování jeho úřad.

Po svržení vlády čelí prezident Emmanuel Macron nejhorší politické krizi za celé své dvě prezidentské období. Panuje nejistota ohledně toho, jak bude možné rozhodnout o rozpočtu na rok 2025, protože Francie čelí rostoucímu deficitu veřejných financí, a ohledně toho, koho by Macron mohl jmenovat premiérem.

Macron, jehož druhé prezidentské období trvá do jara 2027, není povinen sám odstoupit. Vyloučil, že by odstoupil, a takový scénář označil za „politickou fikci“. Část levice a krajní pravice však vyzvala k jeho odchodu.

Středeční hlasování bylo prvním úspěšným hlasováním o nedůvěře v zemi od porážky vlády Georgese Pompidoua v roce 1962, kdy byl prezidentem Charles de Gaulle. Životnost Barnierovy vlády se stala nejkratší ze všech vlád Páté francouzské republiky, která začala v roce 1958.

Nové parlamentní volby nemohou být vypsány dříve než v červenci 2025, což zužuje Macronovy možnosti tváří v tvář hluboce rozdělenému národnímu shromáždění.

Od června, kdy Macron vyhlásil náhlé předčasné volby, je francouzský parlament rozdělen mezi tři skupiny bez absolutní většiny. Levicová aliance získala největší počet hlasů, ale nedosáhla na absolutní většinu; Macronovo centristické uskupení utrpělo ztráty, ale stále kandiduje, a Le Penovo krajně pravicové Národní shromáždění získalo křesla, ale od moci ho zdrželo taktické hlasování zleva a ze středu.

Barnier, bývalý vyjednavač EU pro brexit, byl jmenován Macronem v září po dvou měsících politické paralýzy letos v létě.

Barnierovým klíčovým úkolem, který se ukázal jako jeho zkáza, bylo odhlasovat rozpočet na rok 2025, v němž uvedl, že začne řešit francouzský deficit zvýšením daní a snížením výdajů o 60 miliard eur. Po týdnech patové situace ohledně rozpočtu však Barnier v pondělí prosadil návrh zákona o financování sociálního zabezpečení s využitím článku 49.3 ústavy, který umožňuje vládě prosadit legislativu bez hlasování v parlamentu. To vyvolalo návrh na vyslovení nedůvěry, který podala Levicová aliance, a další návrh, který podala krajní pravice. 

Barnierovu menšinovou koalici v podstatě podržela Le Penová, která, ač mimo vládu, měla nebývale silnou pozici, a Barnier se ji snažil uklidnit, aby se její strana nepřipojila k hlasování o nedůvěře. Barnier s ní přímo vyjednával a zúžil rozpočet podle jejích požadavků.

Le Penová se však stáhla do pozadí a prohlásila, že Barnierův rozpočet představuje nebezpečí pro zemi. Řekla, že Francouzi očekávali, že Barnierovo jmenování uklidní vládní instituce a poskytne „vizi pro zemi“. Místo toho podle ní rozpočet představuje katastrofu.

Le Penová na sociálních sítích napsala, že následováním „katastrofální kontinuity Emmanuela Macrona“ může Barnier, který vedl koalici ovládanou pravicí a středem, „pouze selhat“. Uvedla, že „chrání a brání“ 11 milionů voličů své strany, kteří jsou podle ní hluboce znepokojeni životními náklady. Jean-Philippe Tanguy, poslanec Národního shromáždění, řekl: „Nemít žádný rozpočet je lepší než skutečný rozpočet, což hodně vypovídá o tom, jak je špatný.“

Pokud parlament neschválí rozpočet do 20. prosince, může vláda navrhnout mimořádnou legislativu, která by převedla výdajové limity a daňová ustanovení z roku 2024 do doby, než přijde nová vláda a nový zákon o rozpočtu na rok 2025.

Úspory prostřednictvím výdajových škrtů a zvýšení daní, které plánovala Barnierova vláda, by byly odloženy.

Strana Le Penové uvedla, že domácnosti by na tom byly v tomto scénáři lépe. Barnier se proti tomu ostře ohradil s tím, že pád vlády by přinesl „mimořádně vážné a turbulentní podmínky na finančních trzích“. Barnierovi ministři uvedli, že více lidí by nakonec platilo daně nebo dodatečné daně, pokud by nebylo možné upravit prahové hodnoty o inflaci. Ministryně práce Astrid Panosyan-Bouvetová uvedla, že po pádu vlády by nastal „smutek a obavy“.

Šéf parlamentní finanční komise Éric Coquerel, člen levicové strany La France Insoumise Jeana-Luca Mélenchona, řekl, že hlasování o nedůvěře je znamením „naděje“ a že ho podle něj podporuje „velká většina Francouzů“. Řekl, že Barnier byl „alarmující“, když řekl, že v případě pádu vlády by nastal „finanční a hospodářský chaos“. Mélenchon, který v současné době není poslancem, byl v parlamentu, aby byl svědkem toho, co označil za „historický den“.

Návrh levicové aliance na vyslovení nedůvěry obsahoval formulace, které útočily na krajní pravici. Upozorňovalo se v něm, že přestože se velký počet francouzských občanů rozhodl v červnových předčasných parlamentních volbách zablokovat krajní pravici, Barnier přesto „ustoupil jejich nejodpornějším obsesím“ - narážka na jejich protiimigrační postoj. Strana Le Penové však uvedla, že i tak bude hlasovat pro text o vyslovení nedůvěry, neboť klíčovou otázkou je svržení vlády.