Jihokorejskému prezidentovi Yoon Suk Yeolovi hrozí po šokujícím vyhlášení mimořádného stavu odvolání z funkce

4. 12. 2024

 
 
Již dříve ve středu čelil Yoon výzvám, aby okamžitě odstoupil, nebo čelil impeachmentu poté, co pokus o zavedení stanného práva vyvolal protesty a politické odsouzení. Liberální opoziční Demokratická strana, která má v 300členném parlamentu většinu, uvedla, že její zákonodárci se rozhodli vyzvat Yoona, aby okamžitě odstoupil, jinak podniknou kroky k jeho obžalobě.

„Vyhlášení stanného práva prezidentem Yoon Suk Yeolem bylo jasným porušením ústavy. Při jeho vyhlášení nedodržel žádné požadavky,“ uvedla Demokratická strana ve svém prohlášení. „Jeho vyhlášení stanného práva bylo neplatné a představovalo závažné porušení ústavy. Byl to závažný akt vzpoury a poskytuje dokonalý důvod pro jeho impeachment.“

Yoonova šokující snaha zavést v Jižní Koreji první stanné právo za více než čtyřicet let uvrhla zemi do nejhlubšího zmatku v její moderní demokratické historii a zaskočila její blízké spojence po celém světě.

Spojené státy, které v Jižní Koreji mají rozmístěno téměř 30 000 vojáků, aby ji chránily před jadernými zbraněmi Severu, vyjádřily v souvislosti s vyhlášením hluboké znepokojení a poté úlevu, že stanné právo skončilo. Mluvčí Pentagonu generálmajor Patrick Ryder na tiskovém brífinku uvedl, že se nedomnívá, že by vyhlášení stanného práva mělo zatím nějaký významný dopad na americké vojáky, z nichž někteří pracují ve smíšených velitelstvích s jihokorejskou armádou.

Vyhlášení válečného stavu rovněž zpochybnilo možnou návštěvu amerického ministra obrany Lloyda Austina, která se má uskutečnit příští týden.

Dramatický vývoj vážně ohrozil budoucnost Yoona - konzervativního politika a bývalého hvězdného státního zástupce, který byl zvolen prezidentem v roce 2022.

Hlavní jihokorejská opoziční strana - jejíž zákonodárci přeskakovali ploty a přetahovali se s bezpečnostními složkami, aby mohli hlasovat pro zrušení zákona - již dříve označila Yoonův krok za pokus o „vzpouru“.

Největší zastřešující odborová organizace v zemi také vyzvala k „časově neomezené generální stávce“, dokud Yoon neodstoupí. Vůdce Yoonovy vlastní vládnoucí strany Lidová síla Han Dong-hoon mezitím označil tento pokus za „tragický“ a zároveň vyzval k pohnání zúčastněných k odpovědnosti.

Opoziční strany dohromady kontrolují 192 křesel v 300členném parlamentu, takže by se k nim museli připojit zákonodárci z Yoonovy vlastní strany, aby dosáhli dvoutřetinové většiny v zákonodárném sboru potřebné k impeachmentu.

Pokud Národní shromáždění odhlasuje obžalobu Yoona, musí toto rozhodnutí potvrdit alespoň šest z devíti soudců ústavního soudu. Pokud bude Yoon odvolán z funkce, stane se teprve druhým jihokorejským prezidentem od doby, kdy se Jižní Korea stala demokratickou zemí, kterého potkal tento osud.

Druhým byla Park Geun-hye, která byla odvolána v roce 2017. Ironií osudu je, že Yoon, tehdejší generální prokurátor, vedl korupční kauzu, která urychlila pád Park.

Yoon ve středu brzy ráno ustoupil od vyhlášení stanného práva poté, co zákonodárci hlasovali proti jeho vyhlášení, které učinil v úterý večer s odkazem na hrozbu ze strany Severní Koreje a „protistátních sil“.

„Před chvílí zazněl požadavek národního shromáždění na zrušení výjimečného stavu a my jsme stáhli armádu, která byla nasazena na operace stanného práva,“ řekl Yoon v televizním projevu kolem půl páté ráno.

„Požadavek národního shromáždění přijmeme a stanné právo zrušíme prostřednictvím zasedání vlády.“

Tisková agentura Yonhap poté informovala, že Yoonův kabinet návrh na zrušení příkazu schválil.

Tento obrat vyvolal radost mezi protestujícími před parlamentem, kteří se vzepřeli mrazivým teplotám a bděli celou noc, aby se vzepřeli Yoonovu nařízení o stanném právu. Demonstranti, kteří před národním shromážděním mávali jihokorejskými vlajkami a skandovali „Zatkněte Yoon Suk Yeola“, propukli v jásot.

Pětapadesátiletý Lim Mjong-pan řekl agentuře France-Presse, že Yoonovo rozhodnutí zrušit stanné právo ho nezbavuje odpovědnosti za případná pochybení. „Tím si sám vydláždil cestu k impeachmentu,“ řekl.

V ulicích Soulu zavládlo zmatení, zatímco noviny napříč politickým spektrem zveřejňovaly jízlivé úvodníky o Yoonových krocích.

Konzervativní a vlivný deník Chosun Ilbo zveřejnil ostrý úvodník, v němž uvedl, že Yoonovo vyhlášení stanného práva „vážně překročilo hranici“ přijatelných politických mezí, a požadoval vyvození odpovědnosti. Úvodník uvedl, že nebyly splněny zákonné požadavky, a označil to za „národní ostudu“ pro demokracii v první desítce.

Levicový list Hankyoreh mezitím v úvodníku označil Yoonovo vyhlášení stanného práva za „zradu lidu“ a vyjádřil nedůvěru, že by zvolený prezident v 21. století mohl použít stejné odůvodnění („protistátní síly chystající povstání“) jako vojenská junta před 45 lety. Uvedl, že Yoon „ztratil minimální soudnost a racionalitu, která se od hlavy státu vyžaduje“.

Yoon uvedl řadu důvodů pro vyhlášení stanného práva - prvního v Jižní Koreji po více než 40 letech.

„Abych ochránil liberální Jižní Koreu před hrozbami, které představují severokorejské komunistické síly, a abych eliminoval protistátní živly, které drancují svobodu a štěstí lidí, vyhlašuji tímto výjimečné stanné právo,“ řekl Yoon v televizním projevu.

Yoon neuvedl podrobnosti o hrozbách ze strany Severu, ale Jih zůstává technicky ve válečném stavu s jaderným Pchjongjangem.

„Naše národní shromáždění se stalo útočištěm zločinců, doupětem zákonodárné diktatury, která se snaží paralyzovat soudní a správní systém a zvrátit náš liberální demokratický řád,“ řekl Yoon.

Prezident označil hlavní opoziční Demokratickou stranu, která má v parlamentu většinu, za „protistátní síly usilující o svržení režimu“.

Yoon a jeho strana People Power jsou také v ostrém sporu s opozicí ohledně rozpočtu na příští rok. Opoziční poslanci minulý týden schválili v parlamentním výboru výrazně redukovaný rozpočtový plán.

Zavedení výjimečného stanného práva přišlo poté, co Yoonův rating v posledním průzkumu Gallupova ústavu minulý týden klesl na 19 %, přičemž mnozí vyjadřovali nespokojenost s jeho postupem v ekonomice a kontroverzemi týkajícími se jeho manželky Kim Keon Hee.

Jižní Korea je významným demokratickým spojencem USA v Asii, ale Washington uvedl, že o Yoonově plánu zavést stanné právo nebyl předem informován.

„Ulevilo se nám, že prezident Yoon změnil svůj kurz ohledně vyhlášení stanného práva a respektoval hlasování národního shromáždění Korejské republiky o jeho ukončení,“ uvedl v prohlášení mluvčí americké Rady národní bezpečnosti, který použil zkratku pro oficiální název Jižní Koreje.

Čína, klíčový spojenec Severní Koreje, vyzvala své občany na jihu země, aby zachovali klid a dbali zvýšené opatrnosti, zatímco Velká Británie uvedla, že „pozorně sleduje vývoj“.

Ministryně zahraničních věcí Spojeného království pro oblast Indopacifiku Catherine Westová vydala prohlášení, v němž vyzvala k „mírovému řešení situace v souladu s právem a ústavou Korejské republiky“.

Japonský premiér Šigeru Išiba prohlásil: „Situaci v Jižní Koreji sledujeme se zvláštním a vážným zájmem.“ Skupina zákonodárců pro korejské záležitosti, kterou vede bývalý japonský premiér Jošihide Suga, zrušila návštěvu Soulu plánovanou na polovinu prosince, uvedlo několik japonských médií.

Švédský premiér Ulf Kristersson, který měl tento týden uspořádat summit s Yoonem, jej odložil „vzhledem k poslednímu vývoji“, uvedl ve středu jeho mluvčí.