Slovenská koalice se kymácí, ale padne?

6. 12. 2024 / Albín Sybera

 

Sotva rok po sestavení svého čtvrtého kabinetu se populistický slovenský premiér Robert Fico snaží udržet pohromadě svou třístranickou levo-pravou koalici

Vládu - která byla zvolena těsnou většinou 79 křesel ve 150členné Slovenské národní radě - kterou destabilizovalo přetahování mezi středolevicovou stranou Hlas a krajně pravicovou Slovenskou národní stranou (SNS) o to, kdo by měl nahradit Petera Pellegriniho ve funkci předsedy parlamentu poté, co lídr Hlasu v dubnu zvítězil ve volbách prezidenta.

 
Tyto spory však nabraly vážnější obrátky minulý měsíc, kdy z nestabilního parlamentního uskupení SNS přeběhli tři zákonodárci zvolení na kandidátce SNS v čele s Rudolfem Huliakem, takže Fico měl k dispozici nejtěsnější možnou většinu 76 zákonodárců.

To vyvolalo spekulace o předčasných volbách, k nimž Fico sám vybízel. Na konferenci své strany Smer, která se konala minulý měsíc u příležitosti 25. výročí založení levicové strany, Fico svým kolegům řekl: „Buďme realisté a připravujme se i na jiné alternativy politického vývoje na Slovensku, než jsou parlamentní volby v řádném termínu v roce 2027“.

Fico také odmítl Huliakův požadavek, aby se Huliak stal ministrem životního prostředí: „Jako premiér a předseda Smeru-SD zásadně odmítám udržení vládní většiny přijetím politického vydírání“ .

Ficovo připuštění možnosti předčasných voleb oživilo parlamentní opozici vůči jeho kabinetu po obtížném roce, v němž ji válcovaly kontroverzní vládní reformy, které se zaměřily na soudnictví, média a nevládní organizace a posunuly zemi blíže k poloautoritářskému modelu zavedenému Viktorem Orbánem v sousedním Maďarsku.

Vláda čelí řadě celostátních demonstrací kvůli reformám, jako je zrušení speciálního úřadu pro boj proti korupci nebo rozsáhlé změny trestního zákoníku, které již vedly k osvobození několika úředníků Smeru v prominentních případech úplatkářství. Další protesty vyvolala restrukturalizace veřejnoprávní televize a čistky v klíčových kulturních institucích země. 

„Máme důvody být před kampaní [celostátních voleb] pozitivně naladěni, pokud skutečně dojde na předčasné volby, protože existuje skutečná frustrace z tohoto kabinetu,“ řekl Tomáš Valášek, zákonodárce centristické strany Progresivní Slovensko (PS). Valášek poukázal na nedávné průzkumy veřejného mínění, podle nichž PS (22,6 %) předstihla Smer (21,9 %).

Valášek tvrdí, že Ficova strana je u moci především proto, aby si „zajistila beztrestnost“ před stíháním korupce, a dodává, že „naše nejhorší obavy se potvrdily“ během minulého roku, kdy Ficův kabinet zavedl legislativní změny nevídané v zemi od poloautoritářské éry zakladatele země Vladimíra Mečiara. 

Předčasné volby, nebo vleklé koaliční hádky?

Podle něj „se zdá, že konflikt mezi panem Huliakem a jeho dvěma společníky a zbytkem koalice je reálný“.

„Dnes [28. listopadu], kdy spolu mluvíme, jen kopou hlubší a hlubší příkopy,“ řekl a dodal: “Není [vidět] tendence, že by se usmiřovali. Naopak, pozice se jen přitvrzují“.

Boris Zala, bývalý poslanec Smeru a europoslanec, který stranu opustil kvůli jejímu rostoucímu odklonu od evropského sociálnědemokratického proudu, však zůstává k možnosti předčasných voleb skeptický. 

„Nemyslím si, že Robert Fico směřuje k předčasným volbám. Dokonce bych ani neřekl, že probíhá vážná koaliční krize,“ řekl Zala v telefonickém rozhovoru pro bne IntelliNews a poukázal na to, že všechny vládou podporované zákony ‚byly zatím schváleny‘.

Navíc Fico „má nástroje k vyjednávání“, pokračoval Zala s tím, že Ficovy výroky „mají spíše formu mírného vydírání vůči Huliakům v tom smyslu, že když budete chtít, můžeme mít předčasné volby“, a to s vědomím, že právě trojice Huliak, Pavel Ľupták a Ivan Ševčík je nejvíce vystavena riziku předčasných voleb. 

Valášek souhlasí s tím, že Huliak nemá kam jít, když „spolupráci s ním vyloučila i ještě extremističtější strana [než SNS] Republika“ a že „nemá v tuto chvíli žádnou jinou politickou alternativu, a tak si nejsem jist, zda má zájem o předčasné volby“.

Zatím se zdá, že Ficovy nepříliš zastřené hrozby fungují. Pouhý den po rozhovoru Zaly s bne IntelliNews se Ficově koalici podařilo schválit státní rozpočet na rok 2025 většinou 79 zákonodárců. A to včetně podpory Huliaka a jeho dvou rebelujících kolegů, kteří však dali najevo, že jejich podpora se týká pouze státního rozpočtu a že jejich obstrukce vůči vládě budou pokračovat.

Slovenská média informovala, že Fico s touto trojicí tento týden jednal téměř denně a že učinil ústupky, když v rozpočtu vyčlenil více peněz pro myslivce, rybáře a včelaře, což je považováno za jeden z klíčových požadavků této trojice. 

Pod vlivem

Ačkoli Fico v reakci na schválení rozpočtu svým příznivcům na Facebooku bez obalu prohlásil, že „žádná koaliční krize neexistuje“ a že „opozice bude mít opět hlavu plnou smutku“, v parlamentu a na následné tiskové konferenci předvedl výkon, který byl i na premiérovy nízké poměry zcestný, a posílil tak spekulace o koaličním napětí a Ficových pitných návycích. 

V parlamentu údajně vztyčil prst proti pravicovému populistovi Igoru Maťovičovi, zatímco na tiskové konferenci nadával médiím. 

„Přestaňte kurva lhát, přestaňte kurva lhát veřejnosti,“ prohlásil Fico a uzavřel: “To je vše, co jsem chtěl říci o státním rozpočtu.“ 

Komentátoři si proto nadále nejsou jisti, jak vážné jsou problémy koalice ve skutečnosti. Ivan Štulajter, bývalý mediální poradce někdejšího středopravicového premiéra Eduarda Hegera a v současnosti zpravodaj liberálního deníku DennikN, pro bne IntelliNews uvedl, že „situace je velmi složitá“ .

Podle něj „rozpad koalice“ sice nehrozí, ale nelze ho ani „vyloučit“, přičemž upozornil, že klíčový koaliční partner Smeru, středolevicová strana Hlas, také není „skutečně pevně jednotný“.

Když Ficova koalice bezprecedentně hlasovala o odvolání lídra PS Michala Šimečky z funkce místopředsedy parlamentu, což je role tradičně vyhrazená lídrovi opozice, tři poslanci Hlasu vládu nepodpořili.

„Jsou zde tři zákonodárci, kteří jasně signalizují, že nesouhlasí se vším, co se děje uvnitř vládní koalice, zejména s tvrdým extremismem a krajně pravicovými gesty,“ dodal Štulajter. 

Zároveň by Fico mohl v některých otázkách získat podporu některých opozičních poslanců.

„Nemyslím si, že se Ficovi vyplatí“ riskovat předčasné volby, říká Štulajter a dodává, že ‚existuje i možnost menšinové vlády‘ s určitou formou ‚tiché podpory‘ zákonodárců mimo vládní koalici. 

Štulajter poukázal na zvolení radikálního zákonodárce Smeru Richarda Glücka - veřejnosti známého především tím, že se loni v září na vrcholu volební kampaně pustil do pěstního souboje s Matovičem - předsedou parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost. 

Glück se stal jednou z mladých tváří Směru a do funkce ve výboru ho zvolilo 85 zákonodárců - o šest více, než má Ficova koalice. Hlasování vyvolalo spekulace, že ho mohli podpořit i někteří z 11 zákonodárců středopravicových křesťanských demokratů (KDH), zdůraznil Štulajter a dodal, že je možné, že tito zákonodárci by mohli Fica opět podpořit. 

Zala tvrdí, že Fico „by určitě nezískal podporu celého parlamentního uskupení KDH, ale nelze vyloučit, že by jednotliví zákonodárci KDH mohli kabinet v jednotlivých legislativních krocích podpořit,“ a dodává, že „i to by mělo na parlamentní uskupení velký vliv“. 

Vzhledem k tomu všemu se předčasné volby zdají být pro premiéra poslední možností.

„Robert Fico udělá vše pro to, aby k situaci [předčasných voleb] nedošlo,“ říká Štulajter a dodává, že nedávno schválený balíček rozpočtových úspor postaví Smer do ‚opravdu špatné pozice‘ pro volební kampaň. 

Valášek připouští, že „reálnější se zdá, že se budou [vládní koalice] potácet měsíce, kdo ví, koaliční zákonodárci jsou přesvědčeni, že takto mohou pracovat roky, což je pro tuto zemi bída“.

Smer má stále lepší koaliční potenciál

I kdyby se Fico musel smířit s nevyhnutelností předčasných voleb, stále by měl šanci sestavit další vládu. Zala říká, že „PS by mohla porazit Smer, ale je otázkou, zda by byla (PS) schopna z vlády“ v situaci, kdy „Fico může mít lepší koaliční potenciál“. 

Ačkoli popularita SNS klesá a příště by se nemusela dostat přes 5% hranici pro vstup do parlamentu, podpora neparlamentní neofašistické strany Republika stoupá na 8 % a více. 

Vedle PS, Smeru a Hlasu se zdá být jedinou další stranou, která má jistotu, že překročí práh. Potenciální spojenci PS, KDH, neoliberální SaS a středopravicoví Demokraté, se v současnosti pohybují kolem 5% hranice. 

Fico dokonce nedávno šokoval slovenskou politickou scénu výrokem, že by se 5% hranice měla dokonce zvýšit, což přimělo prezidenta Petera Pellegriniho, aby mu vzkázal, „aby se opět více věnoval řešení skutečných problémů, kterým tato země i Evropa čelí“.

Zala by si dokázal představit, že Smer vytvoří koalici s Republikou. Taková extremistická koalice „by nebyla problémem pro Fica“, který Smer pevně nasměroval do radikálně pravicových vod a opustil jakékoliv zbytky levicové politiky strany, tvrdí Zala. Otázkou je, jak by reagoval Hlas a prezident Pellegrini, říká Zala.

Pellegriniho nástupce v čele Hlasu, ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok, má podle něj „blíže k současnému vedení Smeru“ než prezident, a proto by mohl být vstřícný. 

Sám Pellegrini, dlouholetý Ficův spojenec, v posledních týdnech zaujímá nezávislejší postoje a Zala potvrzuje, že „jak znám Pellegriniho už od jeho osmnácti let, myslím, že s některými aktivitami této vlády nesouhlasí“.