Pohyb po třicet minut zlepšuje paměť

10. 12. 2024

 
Studie University College London ukázala, že 30 minut středně intenzivní až intenzivní aktivity a alespoň šest hodin nočního spánku přispívá ke zlepšení kognitivních schopností následujícího dne.

„Závěr je prostě takový, [že] fyzická aktivita je dobrá pro mozek a dobrý spánek tomu napomáhá,“ uvedla doktorka Mikaela Bloombergová, hlavní autorka studie.

Vědci poznamenali, že fyzická aktivita byla již dříve spojována jak s krátkodobým zlepšením kognitivních funkcí, tak se snížením rizika demence.

Bloombergová však poznamenala, že mnoho studií zabývajících se krátkodobými dopady bylo založeno na laboratorních studiích a sledovaly především reakce v časovém měřítku minut až hodin. Tyto studie naznačovaly, že přínosy by mohly být způsobeny zvýšeným průtokem krve do mozku a stimulací chemických látek známých jako neurotransmitery.

Nyní vědci sdělují, že se zabývali krátkodobým dopadem fyzické aktivity prováděné v reálném životě, a zjistili nejen přínosy pro mozek, ale také to, že tyto přínosy zřejmě trvají déle, než se očekávalo.

V časopise International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity Bloombergová a její kolegové uvádějí, že 76 dospělých ve věku 50-83 let, kteří netrpěli kognitivními poruchami ani demencí, bylo požádáno, aby po dobu osmi dnů nosili akcelerometr a sledovali svůj spánek a fyzickou aktivitu při běžném životě.

Každý den také účastníci absolvovali jednoduché online kognitivní testy, které mimo jiné zkoumaly jejich pozornost, paměť a rychlost zpracování dat.

Tým uvedl, že z jejich výsledků vyplývá, že každé 30minutové zvýšení středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivity v předchozím dni odpovídalo 2-5% zvýšení skóre epizodické a pracovní paměti v následujícím dni, ačkoli po zohlednění údajů o spánku účastníků zůstalo pouze u posledně jmenovaného.

Bloombergová sice poznamenala, že je těžké říci, zda to odpovídá hmatatelnému - klinickému - rozdílu u účastníků, ale uvedla, že dalším krokem je provést podobnou práci u lidí s kognitivními poruchami.

„Jde o to, že pro lidi s mírnou kognitivní poruchou může velmi malé zvýšení kognitivního výkonu na každodenní bázi znamenat obrovský rozdíl,“ řekla.

Tým také zjistil, že každé zvýšení sedavého zaměstnání o 30 minut bylo spojeno s malým poklesem skóre pracovní paměti následující den - ačkoli Bloombergová uvedla, že může být důležité, jak přesně se sedavý čas tráví - zatímco ti, kteří spali alespoň šest hodin denně, měli následující den po zohlednění úrovně fyzické aktivity vyšší skóre epizodické paměti, pozornosti a rychlosti fyzické reakce než ti, kteří spali méně.

Studie má však svá omezení, včetně toho, že účastníci měli vysokou úroveň vzdělání, výborný zdravotní stav a vysokou úroveň každodenní fyzické aktivity.

Bloombergová dodala, že není přesně jasné, co je příčinou vlivu pohybu na paměť následující den, vzhledem k tomu, že se předpokládá, že přínos neurotransmiterů trvá pouze několik hodin. Poznamenala také, že za dlouhodobým přínosem cvičení pro mozek mohou být různé mechanismy.