Ukrajinci se brání snížení věku pro brannou povinnost na 18 let

5. 12. 2024

„Raději bych se nechal zastřelit tady v Kyjevě, než abych šel na frontu,“ řekl sedmnáctiletý Serhij (Al-Džazíra neuvedla příjmení). 

„Naši předkové, kozáci, nedovolili jít do války člověku, který neměl děti, dědice,“ vysvětlil reportérům Al Džazíry. „Já bych se zachoval stejně. Když nejsou lidi, tak kdo k čertu potřebuje tuhle zemi?“ řekl. 

Serhijova matka sdílela synovy pocity a dodala, že mladí lidé „nejsou mentálně vyvinutí, vrhnou se na (nepřátelské) vojáky bez přemýšlení a bez pochopení“. Pokračovala: „Ještě nemají pocit sebezáchovy, prostě ti mladí kluci letí do boje. To bude zkáza ukrajinského národa“. 

Tyto nálady se odrážejí v nedávných průzkumech veřejného mínění na Ukrajině. Gallup zjistil, že více než 50% Ukrajinců podporuje ukončení války, přičemž velká část z nich podporuje možnost územních ústupků. 

Válka přinesla zkázu zejména východní Ukrajině a vyčerpala populaci nejméně o 25%. Podle Populačního fondu OSN bylo od roku 2014 zabito nebo opustilo zemi přibližně 10 milionů lidí. Ukrajina se rovněž potýká s demografickou krizí. Studie předpovídá, že počet obyvatel Ukrajiny v produktivním věku se do roku 2040 sníží o třetinu.

Ukrajinští vojenští představitelé údajně nejednali o snížení branného věku, i když se zdá, že Washington na to tlačí. „Nyní potřebujeme pracovní sílu,“ řekl 28. listopadu novinářům ‚nejmenovaný vysoký americký představitel‘. „Mobilizace a větší počet pracovní síly by v této době, při pohledu na dnešní bojiště, mohly znamenat významný rozdíl.“

Ukrajinský prezident Zelenskyj již v dubnu snížil branný věk z 27 na 25 let a musel se uchýlit k využívání hlídek ke shromažďování mužů, kteří se vyhýbali odvodu. Stalo se tak krátce poté, co v březnu přijel na Ukrajinu americký senátor Lindsey Graham a zasadil se o snížení věku pro odvod. „Doufal bych, že ti, kteří mohou sloužit v ukrajinské armádě, do ní vstoupí. Bojujete o život, tak byste měli sloužit,“ řekl Graham, když hovořil k Ukrajincům způsobilým k vojenské službě během tiskové konference v Kyjevě.

Tato mobilizační kampaň podle ukrajinských představitelů do značné míry selhala, protože dezerce se pro Kyjev stala velkým problémem, přičemž podle agentury Associated Press bylo od invaze Ruska v únoru 2022 obviněno více než 100 000 osob na základě zákonů o dezerci. Jeden ukrajinský zákonodárce tvrdil, že počet dezercí by mohl dosáhnout až 200 000.

Důstojník 72. brigády poznamenal, že dezerce značně přispěla k pádu města Vuhledar do rukou Rusů, a dodal, že „je jasné, že nyní, upřímně řečeno, jsme již z našich lidí vyždímali maximum“.

„Je těžké si představit, že by Kyjev otálel se snížením branné povinnosti, pokud by nevnímal vážné a potenciálně závažné vnitrostátní důsledky,“ řekl Mark Episkopos z Quincyho institutu.

„To spolu s průzkumy veřejného mínění, které ukazují, že většina Ukrajinců je pro co nejrychlejší dosažení mírového urovnání, zpochybňuje sílu válečného mandátu prezidenta Zelenského do roku 2025,“ dodává. „Odpor Zelenského úřadu vůči tomuto návrhu, navzdory pokračujícímu tlaku ze strany USA, naznačuje, že nespokojenost obyvatelstva uvnitř Ukrajiny se může blížit bodu zvratu." 

„Mlčení o obrovském problému naší zemi jen škodí,“ řekl agentuře AP Serhij Hnezdiliv, voják, který se otevřeně rozhodl dezertovat. „Pokud neexistuje žádný konečný termín pro ukončení vojenské služby, je to jako vězení a začíná být psychologicky těžké najít důvody, proč bránit tuto zemi.“

 

Celý text v angličtině ZDE