Írán začne obohacovat uran tisíci pokročilými centrifugami

4. 12. 2024

Oznámení Mezinárodní agentury pro atomovou energii pouze zmínilo, že Írán obohacuje uran novými centrifugami na 5 %, což je mnohem méně než současných 60 % – což pravděpodobně signalizuje, že Írán stále chce vyjednávat se Západem a nastupující administrativou nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa.

Zůstává však nejasné, jak bude Trump přistupovat k Íránu, až nastoupí do úřadu, uprostřed jeho války proti Hamásu v pásmu Gazy a těsně po zahájení příměří v jeho kampani v Libanonu. Trump v roce 2018 odstoupil od jaderné dohody s Íránem se světovými mocnostmi, čímž uvedl do pohybu sérii útoků a incidentů na širším Blízkém východě.

Íránská mise při OSN neodpověděla na žádost o komentář ke zprávě MAAE. Teherán pohrozil, že rychle pokročí ve svém programu poté, co Rada guvernérů MAAE na listopadovém zasedání odsoudila Írán za to, že s agenturou plně nespolupracoval.

MAAE ve svém prohlášení nastínila plány, o kterých ji Írán informoval a které zahrnují dodávání uranu do asi 45 kaskád jejích pokročilých centrifug IR-2M, IR-4 a IR-6.

Kaskády jsou skupinou odstředivek, které roztáčejí plynný uran, aby ho rychleji obohacovaly. Každá z těchto pokročilých tříd centrifug obohacuje uran rychleji než íránské základní centrifugy IR-1, které byly tahounem íránského jaderného programu. MAAE neupřesnila, kolik strojů bude v každé kaskádě, ale Írán v minulosti umístil do jedné kaskády asi 160 centrifug.

Není jasné, zda Írán začal uran do centrifug dodávat už dříve. Teherán byl dosud ohledně svých plánů vágní. Ale začít s obohacováním na 5 % dává Teheránu jak páku při vyjednávání se Západem, tak další způsob, jak vystupňovat tlak, pokud se mu nelíbí, co slyší. Úroveň obohacení na úrovni zbraní se pohybuje kolem 90 %.

Od krachu jaderné dohody Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015 po jednostranném odstoupení USA od dohody v roce 2018 usiloval o obohacování uranu těsně pod úrovní zbraní. Americké zpravodajské agentury a další soudí, že Írán ještě musí začít se zbrojním programem.

Americké ministerstvo zahraničí v prohlášení pro Associated Press uvedlo, že je "hluboce znepokojeno oznámením Íránu, že si vybírá cestu pokračující eskalace namísto spolupráce s MAAE".

"Pokračující íránská produkce a akumulace uranu obohaceného až na 60 % nemá žádné důvěryhodné civilní ospravedlnění," dodala.

Írán jako signatář Smlouvy o nešíření jaderných zbraní se zavázal, že umožní MAAE navštívit jeho atomová zařízení, aby se ujistila, že jeho program je mírový. Teherán také souhlasil s dodatečným dohledem ze strany MAAE v rámci jaderné dohody z roku 2015, která vedla ke zrušení sankcí výměnou za drastické omezení jeho programu.

Írán však po léta omezoval přístup inspektorů do těchto lokalit a zároveň plně neodpovídal na otázky týkající se jiných míst, kde byl v minulosti po kolapsu dohody nalezen jaderný materiál.

Íránští představitelé v posledních měsících, včetně nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a reformního prezidenta Masúda Pezeškiana, signalizovali ochotu vyjednávat se Západem. Ale Írán také provedl dva útoky na Izrael uprostřed války.

Kazem Gharibabadi, íránský diplomat, v příspěvku na sociální platformě X uvedl, že se setkal s diplomatem EU Enriquem Morou a kritizoval Evropu jako "sebestřednou" a "nezodpovědnou".

"Pokud jde o jadernou otázku Íránu, Evropa nedokázala být seriózním hráčem kvůli nedostatku sebedůvěry a odpovědnosti," napsal Gharibabadi.

Mora popsal, že měl "upřímnou diskusi" s Gharibabadim a dalším íránským diplomatem. Tyto rozhovory zahrnovaly "íránskou vojenskou podporu Rusku, která musí skončit, jadernou otázku, která vyžaduje diplomatické řešení, regionální napětí (důležité pro zabránění další eskalaci ze všech stran) a lidská práva," napsal na X.

Zdroj v angličtině: ZDE