Sýrie, Západ a svět. Žijeme ve věku beztrestnosti

3. 12. 2024

čas čtení 11 minut
"Žijeme ve věku beztrestnosti. zlovolní aktéři, ať už jsou to vlády, nebo nestátní aktéři, mají pocit, že mají svobodu jednat bez následků, a abych byl velmi upřímný, hodně z této beztrestnosti začalo právě v Sýrii. Asad nečelil žádným důsledkům za obrovský seznam válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Pak ale v roce 2015 zasáhlo Rusko a bombardovalo stovky nemocnic a nikdy nečelilo jedinému následku. Takže není divu, že Rusko pokračuje v jednostranné invazi na Ukrajinu. Není divu, že se ozbrojené skupiny po celém světě nechaly ovlivnit tím, jak ozbrojené skupiny v Sýrii původně začaly používat kutilsky vyrobené drony ke shazování bomb na své nepřátele. Nyní jsme svědky toho, jak se to odehrává mezi vládami. Víte, takže beztrestnost a nevyřešené krize jsou jádrem mnoho z toho, co se děje, protože zlí lidé mají pocit, že jim projde, když se chovají špatně, a nejenže přežijí, ale v mnoha ohledech   o několik let později je už to jejich chování ignorováno a odpuštěno."


Moderátor, PM, BBC Radio 4, pondělí 2. prosince 2024, 17 hodin:  Je asi nesprávné  říct, že válka v Sýrii, válka, která začala v roce 2011, že nikdy nepřestala, ale byla suspendována až do posledních několika dnů, pak přišla nečekaná ofenzíva  opozice,  postup, který, jak  se zdálo, muže dokonce ohrozit režim prezidenta Asada. Prezidentovy síly byly vyhnány z města Aleppo. Obviňuje Západ, že tuto ofenzívu povstalců podpořil, a ne, že by on nic nedělal. Syrská armáda, její spojenec Rusko, dnes pokračovaly ve smrtících náletech, které začaly o víkendu na tyto povstalci držené oblasti.  Teď si poslechněme krátkou zprávu, kterou se nám dnes podařilo získat od lékaře, který působí v Aleppu a který chtěl z bezpečnostních důvodů zůstat v anonymitě, ale řekl nám o tamní situaci:


„Dnešní situace v Aleppu, jsme v bezpečí. Včera a předevčírem jsme se báli úderů. Vzdušné síly syrské armády a ruské armády, protivládní armáda je bezpečnější než vládní armáda. Vypadá to, že jsme dnes bezpečnější než v předešlých dnech. Obchody jsou otevřené, zásoby potravin a léků, lékárny kliniky, všichni se teď cítí bezpečně. Jediné nebezpečí, které cítíme, jsou údery letectva, když bombardér  udeří, není to příliš přesné.“

Takže lékař má pocit, že dnes se situace v Aleppu trochu uklidnila, ale stále ten strach z leteckých úderů, je to syrská vláda, síly prezidenta Asada, kdo má moc útočit ze vzduchu, ať už jsou to oni nebo Rusové, pojďme se podívat, jak to všechno vypadá s Charlesem Listerem, vysokým pracovníkem, ředitelem programů Sýrie a boje proti terorismu a extremismu na Middle East Institute, a Charlesi, moc děkujeme, že jste se k nám připojil. Vraťme se ještě k tomu, proč to teď vypuklo, tedy opravdu tak náhle, jak to vypuklo?

Charles Lister: No, to je skvělá otázka. Je to vážná krize, která byla poslední čtyři a půl roku popisována jako zamrzlá, a i když je pravda, že linie konfliktu byly zmrazeny, konflikt jako takový nikoliv. Myslím tím, že každý týden za poslední dva až tři roky zemřelo při násilnostech 30 až 100 Syřanů týdně. A tak konflikt jako takový pokračoval,  a uprostřed toho je humanitární krize v Sýrii horší než kdykoli předtím. Schopnost mezinárodního společenství reagovat as poskytovat krizovou pomoc je slabší než kdykoli předtím, a tak jsou na místě podmínky pro obyčejné Syřany horší než kdykoli předtím. 

Syrská opozice tedy svůj boj nikdy nevzdala. Poslední čtyři roky se připravovala přesně na tento scénář. Vycvičovali své síly, posilovali své schopnosti a to bylo vždy nevyhnutelné. Vždy to byla otázka času a určitě jsme v posledních pěti dnech byli svědky velmi dramatického vývoje.

Moderátor: Mohu se zeptat, zda to, že se to stalo nyní, nějak souvisí s událostmi v Libanonu, mezi Izraelem a Hizballáhem a mezi Izraelem a Íránem, zda je to, chcete-li, oportunistické vypuknutí dalšího kola bojů na pozadí toho, co se děje v regionu?

Charles Lister: Chci říci, že je těžké ignorovat, že samotná ofenzíva byla zahájena ve středu, pouhých 24 hodin poté, co v Libanonu nastalo příměří. Pro mě to není jen náhoda, ale není tu ani přímá souvislost. Myslím, že je to oportunistické. Myslím, že je to tak, jak to popisujete. Původně k té ofenzívě, kterou jsme viděli začít ve středu, mělo dojít v polovině října, ale turecká zpravodajská služba MIT v podstatě zjistila, že se tyto plány připravují, a vlastně je zastavila už v říjnu. Takže to načasování, ano, je poněkud náhodné. Také poněkud oportunistické, ale jak jsem řekl před chvílí, vždycky k tomu v určitém okamžiku mělo dojít. Syřané na místě vědí, že syrský režim je mnohem nepevnější, než se ho většina mezinárodního společenství snažila v průběhu let popisovat jako vítěze. Je mnohem křehčí a my jsme viděli, jak se ta křehkost projevuje na místě opravdu dramatickým způsobem, a to jen při pomyšlení, že režim bojoval pět let desítkami tisíc vojáků, chemickými zbraněmi, barelovými bombami, aby v roce 2016 získal zpět polovinu města Aleppo, a před pár dny přišel o celé město během 24 hodin, což jen ukazuje, jak je to významné.

Moderátor:  V první odpovědi jste hovořil o opozici, žádná opozice však neexistuje, že? Chci říct, že jednou z otázek v Sýrii je, kolik opozice existuje a v jaké je podobě? Pokud chcete být alternativou k Asadově vládě v Asadově režimu?

Charles Lister:  To je důležitá otázka. Vážná opozice byla v Sýrii vždy velmi složitá. Je tu exilová politická opozice, která samozřejmě v žádném z těchto posledních vývojů nehrála roli. A pak je tu ozbrojená opozice, která vždy představovala velmi široké spektrum aktérů, víte, od nacionalistických prodemokratických ozbrojených skupin až po džihádističtěji a islamističtěji orientované ozbrojené frakce. 

To, co jsme viděli v posledních pěti dnech, je, neřekl bych, bezprecedentní, ale téměř bezprecedentní v tom, že se celá šíře tohoto ozbrojeného opozičního hnutí zapojila pod jednou střechou ve velmi úzké koordinaci a dosáhla těchto úspěchů. A tak do jisté míry nyní vidíme, jak se téměř jednotná opozice na místě rozvíjí a dosahuje takovýchto změn, ale jak se konsoliduje, jak drží toto území a jak pak čelí výzvě, že bude muset vládnout, bude čelit výzvě, aby zůstala stejně soudržná a jednotná, a to je samozřejmě příliš brzy na to, abychom s něčím takovým počítali, ale bude to výzva.

Moderátor: Mnoho našich posluchačů bude mít pravděpodobně velmi špatně. vyvinuté názory na to, co chtějí, aby se stalo, nebo jaký je jejich zájem na tom, kromě naší normální humanitární touhy, aby lidé netrpěli po celém světě. Na čí straně jsme a proč? A a jakým způsobem na tom záleží řekněme zemím v západní Evropě?

Charles Lister:   Nejprve se budu zabývat poslední částí otázky. Záleží na ní nesmírně, protože nevyřešená syrská krize již 14 let zásadně a negativně ovlivňuje  EU, Spojené království, Evropu, Spojené státy a Blízký východ, a to hluboce negativním způsobem. Takže především by nám mělo záležet na tom, aby se prostě vyřešila. Sledujeme důsledky toho, že není vyřešena. Za druhé, na čí straně bychom měli být? Syrského lidu, to je velmi jednoduchá, prostá odpověď. Rodina Asadů vládne brutálním způsobem Sýrii už více než 55 let. Nezapomínejme na to, co se stalo za posledních 14 let. Půl milionu mrtvých, 130 000 násilně zmizelých, 340 útoků chemickými zbraněmi. 82 000 barelových bomb svržených z vrtulníků na civilní oblasti po celé zemi. To je důsledek, lidský důsledek toho, že jsme prostě nechali tuto krizi pokračovat a umožnili režimu jednat bez jakýchkoli důsledků. A to nás nevyhnutelně znovu postihne. Stejně jako v letech 2014 a 15, kdy se ze Sýrie náhle explozivně vynořil ISIS, kdy proud uprchlíků katastrofálně ovlivnil evropskou politiku, přímo to v mnoha ohledech vedlo k brexitu, vzestupu krajně pravicového populismu ve všech. datovaných od tohoto destabilizujícího vývoje v Sýrii, tak proč by se o to lidé měli starat? Protože to má vliv i na nás doma.

Moderátor: Poslední otázka, Charlesi, chci říct, že lidé, kteří dnes poslouchají naše průběžné zpravodajství uslyší zprávy o Sýrii. Uslyší zprávy o Gruzii. Vědí, že pokračuje ohrožení příměří mezi Izraelem a Libanonem, a známe konflikt v Gaze. Válka probíhá na Ukrajině. Je tu pocit, že se momentálně děje všechno všude najednou. Je to otázka náhody? Vidíte, že se v současné době děje nějaká věc s posunem tektonických desek ve světě?

Charles Lister:  Myslím, že nepochybně, myslím, že je spousta věcí, které hrají roli v té strašné nestabilitě, kterou svět právě zažívá, ale jedna z nich, abych použil Sýrii, protože o ní mluvíme jako o háčku, je, že, jak to někteří lidé nazvali, žijeme ve věku beztrestnosti. Jejich zlovolní aktéři, ať už jsou to vlády, nebo nestátní aktéři, mají pocit, že mají svobodu jednat bez následků, a abych byl velmi upřímný, hodně z této beztrestnosti začalo v Sýrii. Asad nečelil žádným důsledkům za obrovský seznam válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Pak ale v roce 2015 zasáhlo Rusko a bombardovalo stovky nemocnic a nikdy nečelilo jedinému následku. Takže není divu, že Rusko pokračuje v jednostranné invazi na Ukrajinu. Není divu, že se ozbrojené skupiny po celém světě nechaly ovlivnit tím, jak ozbrojené skupiny v Sýrii původně začaly používat kutilsky vyrobené drony ke shazování bomb na své nepřátele. Nyní jsme svědky toho, jak se to odehrává mezi vládami. Víte, takže beztrestnost a nevyřešené krize jsou jádrem mnoho z toho, co se děje, protože zlí lidé mají pocit, že jim projde, když se chovají špatně, a nejenže přežijí, ale v mnoha ohledech   o několik let později je už to jejich chování ignorováno a opuštěno.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1686

Diskuse

Obsah vydání | 5. 12. 2024