Francouzskou vládu čeká ve středu hlasování o nedůvěře

3. 12. 2024

 
Nová lidová fronta (NFP), levicová koalice zahrnující socialisty, zelené, tvrdou levici Francie bez pokory a komunistickou stranu, již varovala, že předloží návrh na vyslovení nedůvěry vládě, pokud k prosazení legislativy o sociálním zabezpečení využije kontroverzní ústavní klauzuli „49.3“.

V pondělí zvýšila tlak na vládu Marine Le Penová z krajně pravicového Národního shromáždění (RN), když oznámila, že její strana rovněž podává návrh na vyslovení nedůvěry.

„Francouzi už toho mají dost,“ řekla novinářům v parlamentu. „Možná si [voliči] mysleli, že s Michelem Barnierem se to zlepší, ale ono se to ještě zhoršilo.“

NFP a RN mají dohromady dostatek poslanců na svržení vlády, což je poprvé od roku 1962, kdy byla francouzská vláda takto sesazena. Obě tradiční mocnosti EU, Francie a Německo, by se tak ocitly v politickém chaosu jen několik týdnů před opětovným nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu.

Ve snaze odvrátit krizi učinil Barnier na poslední chvíli ústupky RN. Po rozhovoru s Le Penovou Barnier v pondělí uvedl, že oproti původním plánům nedojde v roce 2025 k žádné změně v úhradách léků.

V projevu v dolní komoře parlamentu Barnier uvedl, že konzultoval se všemi parlamentními skupinami, ale četná omezení země vyžadují snížení deficitu veřejných financí.

„Respektuji kulturu kompromisu. Na obohacení tohoto textu bylo odpracováno mnoho hodin... měl několikerý vývoj,“ řekl.

Poslancům řekl, že stojí před „okamžikem pravdy“. „Znamená to, že se každý postaví čelem ke své odpovědnosti. Francouzi vám neodpustí, pokud budete podporovat partikulární (politické) zájmy nad budoucností národa,“ řekl.

„Každý musí přijmout odpovědnost za své činy a já přijímám tu svou.“

Le Penová, šéfka parlamentní skupiny RN, obvinila Barniera, kterého prezident Emmanuel Macron v září jmenoval premiérem, že nedodržel svůj slib, že vyslechne politické skupiny, které se postavily proti návrhu rozpočtu.

„Před týdnem se obrátil na RN a my jsme mu zopakovali naše červené linie. My jsme tyto červené linie nevytáhli z klobouku pro naše potěšení,“ řekla. „Je nespravedlivé, aby Francouzi platili důsledky neschopnosti Emmanuela Macrona za posledních sedm let. Trestat Francouze za to, za co oni nemohou, ale jejich vůdci ano, není možné.“

Le Penová dodala: „Existují i jiné způsoby, jak řešit již tak vysoký deficit. Předložili jsme návrhy. Vláda nechtěla ustoupit. Michel Barnier řekl, že se staví čelem ke své odpovědnosti. My se stavíme čelem k té naší.“

Mathilde Panotová, poslankyně za tvrdou levicovou stranu Nepoddajná Francie (LFI), k návrhu na vyslovení nedůvěry řekla:  „Můžeme svrhnout pana Barniera a tento rozpočet.“

Jednání vlády s krajní pravicí na poslední chvíli označila za „handrkování“ a řekla, že „je to všechno trik“. Obvinila Macrona, že uvrhl zemi do chaosu.

Pokud bude návrh na vyslovení nedůvěry ve středu přijat, bude Barnier nucen nabídnout svou rezignaci, ale on a jeho ministři by mohli zůstat v dočasné vládě, dokud Macron neoznámí novou vládu.

Macron by mohl požádat strany, aby usilovaly o novou koaliční většinu, nebo by mohl jmenovat přísně technokratickou vládu, která by přivedla k moci lidi mimo politické kruhy, aby spravovali zemi do doby, než se v létě budou moci konat nové parlamentní volby. Žádné parlamentní volby se nemohou konat do 12 měsíců od předchozího hlasování.

Minulý týden Barnier, bývalý vyjednavač EU pro brexit, uvedl, že hlasování o nedůvěře by vyvolalo „velkou bouři a velmi vážné turbulence na finančních trzích“.

Francie směřuje k této politické krizi od chvíle, kdy Macron v červnu vyhlásil předčasné volby, po nichž se parlament rozdělil na tři zhruba rovnocenné politické frakce - levici, střed a krajní pravici -, z nichž však žádná nemá absolutní většinu.

Příčinou patové situace byla snaha vlády řešit rostoucí deficit veřejných financí Francie zvýšením daní a snížením výdajů v rozpočtu na rok 2025 o 60 miliard eur.