Proč se syrští bojovníci HTS zmocnili Aleppa - a jak se jim to podařilo tak rychle?

3. 12. 2024

čas čtení 6 minut
 

Náhlá ofenziva Haját Tahrír aš-Šám zaměřená na velké syrské město upoutala pozornost celého světa, ale odborníci nejsou tak překvapeni



Haját Tahrír aš-Šám, islamistická militantní skupina, která si získala celosvětovou pozornost tím, že v uplynulém týdnu zahájila v Sýrii překvapivou a úspěšnou ofenzivu, byla dlouho nejsilnější povstaleckou frakcí v zemi. Nyní se její desetitisíce bojovníků zmocnily velkého města, přerušily hlavní strategickou dálnici a přinutily armádu Bašára Asada ke spěšnému ústupu po celém území země, čímž zahájily novou etapu třináct let trvající občanské války, o níž se mnozí domnívali, že je u konce.

 

Co je hnutí Haját Tahrír aš-Šám?

Podle zkušených pozorovatelů je tento náhlý obrat událostí šokující, ale ne zcela překvapivý.

„Všichni, kdo Sýrii sledují, vědí, že je již léta pod velmi velkým tlakem jak z domácího prostředí, tak ze strany regionálních mocností. Válka pokračovala v pozadí ... Rozsah zisků, kterých dosáhla Haját Tahrír aš-Šám  (HTS), je překvapivý, ale jehio ofenzíva ne, pokud se podíváte na to, co skupina říkala a signalizovala,“ řekl Charlie Winter, odborník na Sýrii a ředitel ExTrac, britské platformy pro zpravodajské informace o rizicích.

Hnutí Haját Tahrír aš-Šám, což znamená Hnutí za osvobození velké Sýrie, již zhruba pět let kontroluje severozápadní syrskou provincii Idlib, kde zřídilo takzvanou vládu syrské spásy, která spravuje školy, kliniky a soudy pro přibližně 4 miliony lidí. Idlib tak poskytuje nejen bezpečnou územní základnu, ale také stálý přísun finančních prostředků, mimo jiné z daní.

Síly skupiny jsou údajně dobře vycvičené, ale jen lehce vybavené, ačkoli během postupu syrských vládních jednotek v posledních dnech byly ukořistěny těžší zbraně. HTS vede hrubou koalici ideologicky spřízněných menších frakcí, včetně skupin tvořených uzbeckými, tádžickými a turkmenskými bojovníky, kteří v Sýrii působí již řadu let. Podle analytiků mezi nimi může být i „trocha“ západoevropských islamistických veteránů.

Odkud HTS pochází a kdo je jejím vůdcem?


HTS, dříve známá jako Džabhat al-Nusra, byla původně založena al-Kajdou, aby využila příležitostí, které se nabízejí v souvislosti s rozpadem Sýrie do občanské války. Rychle dosáhla úspěchu a vybudovala si hrůzostrašnou pověst díky povstaleckým útokům a sebevražedným atentátům proti režimním silám a dalším nepřátelům. Ačkoli se skupina obecně hlásila ke stejnému projektu vytvoření nového islámského chalífátu se sídlem v Sýrii a Iráku, stala se úhlavním nepřítelem Islámského státu a nakonec se od al-Kajdy také oddělila.

Vůdcem po celou dobu její třináctileté existence byl Ahmed Husajn al-Šar'a, známější pod jménem Abú Muhammed al-Džawlani, kterému je nyní 42 let a o němž se předpokládá, že se narodil v Sýrii z rodiny, která uprchla z Golanských výšin po válce v roce 1967, během níž Izrael tuto hornatou oblast obsadil.

O al-Džawlaniho raných letech je známo jen málo, ale popsal, že po invazi v roce 2003 bojoval s povstalci proti koaličním silám pod vedením USA a v roce 2006 byl spolu s tisíci dalšími bojovníky zadržen. Al-Džawlani byl poté pět let vězněn v řadě amerických a iráckých věznic, než byl v roce 2011 propuštěn a spolu s dalšími šesti bojovníky se vrátil do Sýrie, aby tam vedl tažení al-Kajdy.

Podle odborníků se al-Džawlani nejen distancoval od al-Kájdy, ale poté, co se od počátku občanské války stal terčem Islámského státu, tvrdě bojoval proti jeho brutálním rivalům. V následujících letech se bojovníci al-Džawlaniho snažili, s omezeným úspěchem, získat souhlas místních komunit poskytováním základní správy a bezpečnosti, nikoliv pouze prostřednictvím strachu. V roce 2021 al-Džawlaniho snaha o rebranding HTS vyvrcholila rozhovorem pro americké veřejnoprávní vysílání - ačkoli odměna 10 milionů dolarů za informace vedoucí k jeho zatčení americkými úřady zůstává.

Tato strategie vedla k ostré debatě mezi analytiky. Ačkoli USA a Rusko, Turecko a další státy označují HTS za teroristickou skupinu, někteří analytici ji považují za vymykající se extrémnímu násilí a fanatismu mnoha předchozích skupin. Poukazují na to, že její cíle jsou vysloveně lokální, zbavené jakékoli širší vize mnohem rozsáhlejší války proti Západu nebo blízkovýchodním vládcům, která charakterizovala Islámský stát, a že skupina prosazuje islámské kodexy chování méně přísně, než mnozí očekávali, a nedávno po veřejných protestech stáhla z ulic „mravnostní policii“.

Jiní odborníci jsou přesvědčeni, že jádro myšlení skupiny zůstává věrné hlavním principům extremistických islamistických ideologií, i když její každodenní chování a taktika jsou odlišné. Poukazují na tisíce svévolných zadržení v oblastech pod její kontrolou a tvrdí, že jakákoli představa, že HTS je novou a pragmatickou formou islámského militantního hnutí, je zcela mylná.

Proč zahájit ofenzívu právě teď?

Není jasné, proč si HTS vybrala právě tento okamžik k zahájení ofenzívy a znovudobytí Aleppa, kdysi bašty odporu proti Asadovu režimu. Jedním z faktorů může být vojenská slabost Hizballáhu, libanonské milice, která poskytovala Damašku zásadní podporu, ale ve válce s Izraelem byla tvrdě zasažena. Dalším důvodem může být rozptýlení pozornosti Íránu a Ruska, kteří jsou klíčovými podporovateli Asada. Mluvčí HTS tvrdí, že „agrese“ režimu vůči obyvatelům Idlibu se stala neúnosnou.

Ať už je pravda jakákoli, ofenziva již má obrovský strategický dopad. „V roce 2016 trvalo 100 dní, než Aleppo padlo, a nyní pouhých 48 hodin, než bylo znovu dobyto,“ řekl Winter. „Tím se vracíme do poloviny minulého desetiletí, pokud jde o to, jak by válka mohla skončit.“

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1620

Diskuse

Obsah vydání | 5. 12. 2024