Proč se syrští bojovníci HTS zmocnili Aleppa - a jak se jim to podařilo tak rychle?

3. 12. 2024

 

Co je hnutí Haját Tahrír aš-Šám?

Podle zkušených pozorovatelů je tento náhlý obrat událostí šokující, ale ne zcela překvapivý.

„Všichni, kdo Sýrii sledují, vědí, že je již léta pod velmi velkým tlakem jak z domácího prostředí, tak ze strany regionálních mocností. Válka pokračovala v pozadí ... Rozsah zisků, kterých dosáhla Haját Tahrír aš-Šám  (HTS), je překvapivý, ale jehio ofenzíva ne, pokud se podíváte na to, co skupina říkala a signalizovala,“ řekl Charlie Winter, odborník na Sýrii a ředitel ExTrac, britské platformy pro zpravodajské informace o rizicích.

Hnutí Haját Tahrír aš-Šám, což znamená Hnutí za osvobození velké Sýrie, již zhruba pět let kontroluje severozápadní syrskou provincii Idlib, kde zřídilo takzvanou vládu syrské spásy, která spravuje školy, kliniky a soudy pro přibližně 4 miliony lidí. Idlib tak poskytuje nejen bezpečnou územní základnu, ale také stálý přísun finančních prostředků, mimo jiné z daní.

Síly skupiny jsou údajně dobře vycvičené, ale jen lehce vybavené, ačkoli během postupu syrských vládních jednotek v posledních dnech byly ukořistěny těžší zbraně. HTS vede hrubou koalici ideologicky spřízněných menších frakcí, včetně skupin tvořených uzbeckými, tádžickými a turkmenskými bojovníky, kteří v Sýrii působí již řadu let. Podle analytiků mezi nimi může být i „trocha“ západoevropských islamistických veteránů.

Odkud HTS pochází a kdo je jejím vůdcem?

HTS, dříve známá jako Džabhat al-Nusra, byla původně založena al-Kajdou, aby využila příležitostí, které se nabízejí v souvislosti s rozpadem Sýrie do občanské války. Rychle dosáhla úspěchu a vybudovala si hrůzostrašnou pověst díky povstaleckým útokům a sebevražedným atentátům proti režimním silám a dalším nepřátelům. Ačkoli se skupina obecně hlásila ke stejnému projektu vytvoření nového islámského chalífátu se sídlem v Sýrii a Iráku, stala se úhlavním nepřítelem Islámského státu a nakonec se od al-Kajdy také oddělila.

Vůdcem po celou dobu její třináctileté existence byl Ahmed Husajn al-Šar'a, známější pod jménem Abú Muhammed al-Džawlani, kterému je nyní 42 let a o němž se předpokládá, že se narodil v Sýrii z rodiny, která uprchla z Golanských výšin po válce v roce 1967, během níž Izrael tuto hornatou oblast obsadil.

O al-Džawlaniho raných letech je známo jen málo, ale popsal, že po invazi v roce 2003 bojoval s povstalci proti koaličním silám pod vedením USA a v roce 2006 byl spolu s tisíci dalšími bojovníky zadržen. Al-Džawlani byl poté pět let vězněn v řadě amerických a iráckých věznic, než byl v roce 2011 propuštěn a spolu s dalšími šesti bojovníky se vrátil do Sýrie, aby tam vedl tažení al-Kajdy.

Podle odborníků se al-Džawlani nejen distancoval od al-Kájdy, ale poté, co se od počátku občanské války stal terčem Islámského státu, tvrdě bojoval proti jeho brutálním rivalům. V následujících letech se bojovníci al-Džawlaniho snažili, s omezeným úspěchem, získat souhlas místních komunit poskytováním základní správy a bezpečnosti, nikoliv pouze prostřednictvím strachu. V roce 2021 al-Džawlaniho snaha o rebranding HTS vyvrcholila rozhovorem pro americké veřejnoprávní vysílání - ačkoli odměna 10 milionů dolarů za informace vedoucí k jeho zatčení americkými úřady zůstává.

Tato strategie vedla k ostré debatě mezi analytiky. Ačkoli USA a Rusko, Turecko a další státy označují HTS za teroristickou skupinu, někteří analytici ji považují za vymykající se extrémnímu násilí a fanatismu mnoha předchozích skupin. Poukazují na to, že její cíle jsou vysloveně lokální, zbavené jakékoli širší vize mnohem rozsáhlejší války proti Západu nebo blízkovýchodním vládcům, která charakterizovala Islámský stát, a že skupina prosazuje islámské kodexy chování méně přísně, než mnozí očekávali, a nedávno po veřejných protestech stáhla z ulic „mravnostní policii“.

Jiní odborníci jsou přesvědčeni, že jádro myšlení skupiny zůstává věrné hlavním principům extremistických islamistických ideologií, i když její každodenní chování a taktika jsou odlišné. Poukazují na tisíce svévolných zadržení v oblastech pod její kontrolou a tvrdí, že jakákoli představa, že HTS je novou a pragmatickou formou islámského militantního hnutí, je zcela mylná.

Proč zahájit ofenzívu právě teď?

Není jasné, proč si HTS vybrala právě tento okamžik k zahájení ofenzívy a znovudobytí Aleppa, kdysi bašty odporu proti Asadovu režimu. Jedním z faktorů může být vojenská slabost Hizballáhu, libanonské milice, která poskytovala Damašku zásadní podporu, ale ve válce s Izraelem byla tvrdě zasažena. Dalším důvodem může být rozptýlení pozornosti Íránu a Ruska, kteří jsou klíčovými podporovateli Asada. Mluvčí HTS tvrdí, že „agrese“ režimu vůči obyvatelům Idlibu se stala neúnosnou.