Ve Finsku odstartovala petice proti zákazu min

29. 11. 2024

Autoritativní skupina občanů zahájila novou občanskou iniciativu na podporu odstoupení Finska od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min. Iniciativu podepsali poslanec Evropského parlamentu Mika Aaltola (Národní koaliční strana), starosta města Kannus a bývalý ministr obrany Jussi Niinistö, bývalý velitel finských obranných sil Juhani Kaskeala, bývalí velvyslanci Pasi Patokallio, Hannu Himanen a Jaakko Iloniemi a Henri Vanhanen, který pracuje pro Finskou asociaci obranného průmyslu.

"Rozhodnutí odstoupit od Ottawské úmluvy je v konečném důsledku politické. S konečnou platností by o tom rozhodl Parlament. I tentokrát by se měly konzultovat ozbrojené síly. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je připravovaná zpráva o obranné politice. Jako člen NATO by Finsko mělo také naslouchat svým spojencům. Rozhodnutí by stále bylo na suverénním Finsku, navrhuje občanská iniciativa.

Očekává se, že Zpráva o obranné politice bude předložena parlamentu před Vánocemi. V praxi je tedy zpráva již připravena. Zatím není veřejně známo, zda zpráva obsahuje prohlášení o protipěchotních minách a účasti Finska na Ottawské úmluvě o jejich zákazu.

Podle zákona netrvá lhůta pro sběr podpisů na občanskou iniciativu déle než šest měsíců. Lhůta pro sběr podpisů pro novou občanskou iniciativu začne 6. prosince u příležitosti 107. výročí finského Dne nezávislosti.

Jussi Niinistö se již dříve podílel na občanské iniciativě za odstoupení od Smlouvy o zákazu min. V té době, v únoru 2022, kdy Rusko právě zahájilo totální invazi na Ukrajinu, ji iniciovali Niinistö a bývalý ministr zahraničí Timo Soini, bývalý šéfredaktor finského vojenského časopisu, předseda finské asociace záložníků a předseda Asociace důstojníků v záloze. Občanská iniciativa během krátké doby shromáždila 50 000 podpisů a postoupila k projednání Parlamentem.

Výbor pro obranu projednal tuto záležitost v únoru 2023 a krátce poté jej následoval Výbor pro zahraniční věci. Výbor pro zahraniční věci, lidská práva, společnou bezpečnostní a obrannou politiku zastával názor, že občanská iniciativa není určena k legislativní záležitosti, kterou by bylo odstoupení od mezinárodní dohody. Výbor pro obranu nebyl ve své dřívější debatě tak neobratný, ale nebyl ani zcela nadšený.

"Finský obranný průmysl by byl schopen vyrábět protipěchotní miny, ale společnosti v tomto odvětví nemají zájem na zahájení výroby. Firmy vnímají výrobu protipěchotních min jako velmi významnou reputační nevýhodu pro zbytek svého podnikání. Kromě toho by společnosti vyrábějící protipěchotní miny měly velké potíže se získáním tržního financování pro své aktivity a mnoho bank blokuje financování společností vyrábějících protipěchotní miny," uvedl výbor.

Nakonec výbor dospěl k závěru, že odstoupení od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min by bylo významným rozhodnutím obranné politiky v rozporu s dlouhodobou politickou linií finské zahraniční a bezpečnostní politiky, která zdůrazňuje mezinárodní právo a význam smluvního systému.

Výboru předsedal současný ministr obrany Antti Häkkänen, který minulý víkend uvedl, že nařídil ministerstvu obrany, aby prošetřilo a posoudilo nezbytnost protipěchotních min a poučení z války na Ukrajině v létě 2024.

Je třeba vzít v úvahu ruskou bojovou taktiku, které se říká "mlýnek na maso". Přinejmenším v počátečních fázích invaze v zimě 2022 ještě nebyla tak výrazná jako nyní.

Rozsáhlá ruská invaze na Ukrajinu ukázala, že masové používání pěchoty se vrátilo do války. Musíme také vzít v úvahu technologický vývoj, který stírá rozdíl mezi protipěchotními minami a nástrahami. Pokroky ve zbrojních technologiích tak mohou změnit roli min, přičemž Ottawská úmluva může potenciálně vážně omezit rozvoj naší národní obrany, tvrdí nová občanská iniciativa.

Zdroj ve finštině: ZDE