Kdo z nás bude schopen zvýšit ochotu, shovívavost a něhu k svým klientům a bránit je mnohdy na samé hraně zákona v této těžké době?

26. 11. 2024 / Pavel Veleman

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce ČR a velká většina místních municipalit nás skrytě, pokrytecky až eticky nechutně - nutí vykonávat naší práci bez potřebných nástrojů k sociální práci 21. století a místo toho nabízí tvrdost, fachidiotský přístup, doporučuje vytěsnit bolest svého bližního až na určitou mez sociálního cynismu a tím si tzv chránit přes rozumový, emoční odstup své zdraví. Důsledek je ale opačný. Právě násilné vytěsnění špatného svědomí nás nikdy nezachrání. Spolu prožité zoufalství našich klientů a reálná pomoc nás posiluje od profesního vyhoření.

Na základě stále se zhoršující situace v praxi našeho oboru a jeho nesnesitelných morálních, chaotických, odborně špatných, lživých podmínkách k výkonu každodenní sociální práce - vyzývám své kolegyně a kolegy k přihlášení se otevřeně na svém pracovišti k etické, humanistické sociální práci v každodenní praxi. Je jasné, že se tímto přístupem často dostáváme do konfliktu s nesmyslnými nařízeními plných byrokratických, šikanózních a místy naprosto asociálním praktikám, které sepisují letití fachidioti měnících se politických vedení  Ministerstva práce a sociálních věcí  a generálního ředitelství Úřadu práce   ČR

Od stolu se zavádí nevyzkoušené změny (viz například tzv. superdávka, rušení poboček Úřadu práce, návrat k suplování této odborné práce přetíženými pracovníky České pošty - toto nejspíše vytáhli úřední dinosauři MPSV ze šuplete s nápisem “Drábkova reforma”, která v roce 2012 vstoupila do historie sociální politiky ČR - jako to nejhorší - co lze provést. Ano, Česká pošta tam již tehdy byla společně s “S kartou” Vzpomínáte? Vyhozené stovky milionů a zničené zdraví spousty kolegů a kolegyň. Mnohdy fatálně. A my jsme poslouchali a plnili… Pro mne tehdy iniciační zkušenost - již nikdy více jako poslušné ovce!

A právě v realitě tak těžkých - současných společenských skutečností - máme právo a snad i povinnost k popírání těchto dalších nehumánních praktik a říci ne podle vzorů našich největších předchůdců - jako byl například Přemysl Pitter, Janusz Korczak nebo Nicholas Winton.

Požadujme po současné politické reprezentaci napříč politickým spektrem to, co je pro ně většinou nemožné a nepochopitelné - možnost být v práci lidští, což je základní podmínkou k výkonu práce kvalitních sociálních pracovníků.

Dívejme se na každodenní realitu svého bližního za přepážkou nejen rozumem, ale i citem a srdcem, nesnažme se stále řídit falešnou zásluhovostí, která opanovala tuto vysílenou zemi jako boj kdo s koho (nikdo přece nemáme sudidla). Neposuzujme klienty podle sebe a své momentální situace nebo své sociální bubliny, ale poměřujme každou vyhlášku, nařízení, metodiku nebo i zákon - principem mravním, nepotlačujme v sobě soucit, bolest nad svým bližním a jeho životní situací....

Prosím, nebuďme spolupachatelé s politiky, nevykonávejme za ně vždy tu nejhorší práci....Posílejme je za nimi, ať vidí a slyší skutečný život obyvatel své země.

Držme při sobě a našich klientech!

Nadcházející adventní čas - nechť je nám posilou.