Putin „nemá zájem na míru“, říká Zelenskyj, zatímco USA obviňují ruského vůdce z „eskalace na každém kroku:
22. 11. 2024
Ukrajinský prezident odsuzuje úder IRBM jako „vážnou eskalaci“; Putin tvrdí, že Moskva „měla právo“ udeřit na západní země, které Kyjevu dodávají zbraně dlouhého doletu
Putin prohlásil, že Rusko vypálilo na Ukrajinu experimentální balistickou raketu
Putin „nemá zájem na míru“, říká Zelenskyj a vyzývá k „silné“ mezinárodní reakci
Podle Volodymyra Zelenského je použití experimentální balistické rakety na Ukrajině „dalším důkazem, že Rusko nemá zájem na míru“.
Ukrajinský prezident tvrdí, že jeho země má podle mezinárodního práva „plné právo“ v zájmu sebeobrany vystřelit na Rusko zbraně dlouhého doletu.
„Svět musí reagovat,“ říká Zelenskyj. Vladimir Putin podle něj „plive do tváře těm ve světě, kteří si skutečně přejí obnovení míru“, a „zkouší“ svět.
V tuto chvíli svět nijak silně nereaguje. Putin je na to velmi citlivý. Zkouší vás, milí partneři. ... Je třeba ho zastavit. Nedostatek tvrdých reakcí na ruské jednání vysílá signál, že takové chování je přijatelné. To je to, co Putin dělá.
Zelenskyj říká, že Putin „musí pocítit cenu svých vyšinutých ambicí“, a dodává:
Je třeba reagovat. Je třeba vyvinout tlak. Rusko musí být donuceno ke skutečnému míru, kterého lze dosáhnout pouze silou. Jinak budou následovat nekonečné ruské údery, hrozby a destabilizace - nejen proti Ukrajině.
„Za skutečný mír stojí za to bojovat. Je třeba jednat,“ dodává.
NATO tvrdí, že nová ruská raketa nezmění průběh války na Ukrajině
Experimentální raketa středního doletu, kterou Rusko vypálilo na Ukrajinu, neovlivní průběh války ani podporu NATO Kyjevu, uvedla mluvčí aliance.
Mluvčí NATO Farah Dakhlallahová, kterou citovala agentura AFP, označila čtvrteční ruský úder na Dněpr za „další příklad ruských útoků na ukrajinská města“ a dodala:
Nasazení této kapacity nezmění průběh konfliktu ani neodradí spojence NATO od podpory Ukrajiny.
Bridget Brinková, velvyslankyně USA na Ukrajině, uvedla, že ruský útok na Dnipr ukazuje, že Kyjev potřebuje pokračující podporu až do konce války.
Použití nové rakety Ruskem je „znepokojivý vývoj“, říká mluvčí šéfa OSN
Použití nové balistické rakety středního doletu Ruskem k úderu na Ukrajinu je „dalším znepokojivým a znepokojujícím vývojem“, uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.
„To vše [se] ubírá špatným směrem,“ uvedl Stéphane Dujarric, který vyzval všechny strany k deeskalaci konfliktu a k ‚ochraně civilistů, nikoli k zasahování civilních cílů nebo kritické civilní infrastruktury‘.
To, co chceme vidět, je ukončení tohoto konfliktu v souladu s rezolucemi Valného shromáždění, mezinárodním právem a územní celistvostí.
Ruský prezident zřejmě přímo pohrozil USA a Spojenému království, které počátkem tohoto týdne povolily Ukrajině vypálit na Rusko rakety Atacms a Storm Shadow západní výroby.
Nová balistická raketa se jmenuje Orešník [líska], uvedl Putin, a její rozmístění „bylo odpovědí na plány USA na výrobu a rozmístění raket středního a krátkého doletu“. Uvedl, že v případě eskalace bude Rusko „reagovat rozhodně a symetricky“.
„Experimentální“ ruská balistická raketa, která byla dnes ráno odpálena na ukrajinské město Dnipro, nesla několik bojových hlavic, uvádí CNN s odvoláním na své zdroje.
Podle zdroje je tato zbraň známá jako „vícenásobný nezávisle zaměřitelný návratový prostředek (Mirv)“, který nese řadu bojových hlavic, z nichž každá může být zaměřena na konkrétní místo, což umožňuje, aby jedna balistická raketa zahájila větší útok.
Čtvrteční raketový útok nebyl vyzbrojen jadernými hlavicemi, ale byla při něm použita zbraň určená pro jaderné rakety, která místo toho odpalovala konvenční zbraně, píše CNN.
Tom Karako, ředitel projektu protiraketové obrany v Centru pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), sdělil listu, že se pravděpodobně jednalo o první případ použití Mirv v boji.
Použití tohoto typu střely vyzbrojené konvenčními hlavicemi je eskalací ruského jaderného vyhrožování, uvedl Karako, které zahrnuje i nedávnou aktualizaci jaderné doktríny Vladimíra Putina.
Biden zrušil zákaz raket v reakci na zapojení Severní Koreje do války na Ukrajině
Rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena zrušit omezení pro Ukrajinu odpalovat rakety dlouhého doletu americké výroby na ruské území bylo reakcí na zapojení Severní Koreje do války, informuje agentura Reuters s odvoláním na své zdroje.
Ukrajina začátkem tohoto týdne odpálila na území Ruska sérii raket Atacms americké výroby poté, co Bidenova administrativa zrušila omezení jejich použití.
Biden dlouhé měsíce odolával prosbám ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o zmírnění omezení používání amerických raket dlouhého doletu.
Rozhodnutí Ruska vyslat severokorejské vojáky do ruské Kurské oblasti však představovalo významnou eskalaci, která si vyžádala reakci, uvedl vysoký americký představitel a dva další zdroje.
Tento posun v politice USA nabyl na naléhavosti také po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách, který je hluboce skeptický vůči americké podpoře Ukrajiny.
Před televizním projevem Vladimira Putina, který potvrdil použití experimentální balistické rakety, obvinila Velká Británie ruského prezidenta z dramatické eskalace války na Ukrajině
Je to samozřejmě hluboce znepokojující. Je to další příklad bezohledného chování ze strany Ruska, které jen posiluje naše odhodlání stát při Ukrajině tak dlouho, jak bude třeba.
Fabian Hoffmann, doktorand na univerzitě v Oslu, který se specializuje na raketové technologie a jadernou strategii, uvedl, že význam úderu raketou Orešnik spočívá v tom, že podle všeho nesla typ nálože, který „je spojován výhradně s raketami schopnými nést jaderné zbraně“.
Jeden z amerických představitelů řekl, že Rusko mohlo tuto zbraň použít jako pokus „zastrašit Ukrajinu a její příznivce“ nebo přitáhnout pozornost veřejnosti, ale že tato zbraň by v konfliktu „nezměnila pravidla hry“.
„Rusko pravděpodobně vlastní pouze několik těchto experimentálních raket,“ uvedl úředník.
Ukrajina v pondělí použila americké rakety Atacms k útoku na podle ní skladiště zbraní v jihozápadním Brjansku v Rusku a ve středu vypálila salvu raket Storm Shadow na velitelské stanoviště v Kursku, kde kyjevské síly drží malé předmostí na území uvnitř Ruska.
Ukrajina již dříve použila obě zbraně k úderům na cíle uvnitř svých mezinárodně uznaných hranic, ale již několik měsíců lobbovala u USA a Spojeného království, aby jí umožnily zasahovat letiště, základny a sklady hlouběji uvnitř Ruska.
Bílý dům uvedl, že Rusko nese vinu za „eskalaci na každém kroku“ ve válce na Ukrajině, od jejíhož napadení svého menšího souseda uplynulo něco přes 1 000 dní.
Tato eskalace zahrnovala i to, že ruský spojenec Severní Korea přidal své vojáky, aby se připojili k válečnému úsilí ruského prezidenta Vladimira Putina.
Eskalace na každém kroku přichází z Ruska,“ řekla tisková mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová novinářům shromážděným v denní brífinkové místnosti v západním křídle Bílého domu ve Washingtonu.
Jean-Pierreová dodala, že USA již dříve varovaly Moskvu, aby nezatahovala další zemi do jiné části světa.“
Ukrajinské letectvo dříve ve čtvrtek uvedlo, že na Dnipr bylo mezi pátou a sedmou hodinou ranní místního času odpáleno devět projektilů z ruské Astrachaňské oblasti. V takovém případě raketa pravděpodobně urazila asi 800 km, než dosáhla svého cíle.
Americké a britské zdroje uvedly, že se domnívají, že střela vypálená na Dnipr byla experimentální balistickou střelou středního doletu (IRBM) schopnou jaderného zásahu, která má teoretický dolet pod 5 500 km.
To je dost na to, aby doletěla do Evropy z místa, odkud byla na jihozápadě Ruska odpálena, nikoli však do USA.
Ukrajinské letectvo původně tvrdilo, že Rusko vypálilo mezikontinentální balistickou raketu delšího doletu (ICBM). Prezident Volodymyr Zelenskyj však později toto tvrzení zmírnil a uvedl, že vystřelená raketa měla „všechny parametry“ ICBM, pokud jde o rychlost a výšku letu.
Ruské ICBM mohou mít dolet více než 9900 km, což teoreticky stačí k dosažení východního pobřeží USA z Astrachaně, a mohou být vyzbrojeny jadernými zbraněmi.
ICBM byly vyvinuty v 50. letech 20. století, na vrcholu studené války, jako způsob, jakým si Sovětský svaz a USA mohly vzájemně přímo vyhrožovat jadernými zbraněmi. Výzkum amerického Kongresu odhaduje, že Rusko má ve svém jaderném arzenálu 326 ICBM, ale žádná země dosud žádnou z nich ve válce nevystřelila.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marii Zacharovovou přerušil během čtvrtečního brífinku telefonát, který ji instruoval, aby nekomentovala zprávy o útoku ruských balistických raket na Ukrajinu.
Podle videozáznamu, který zachytil telefonický rozhovor, Zacharovové uprostřed pravidelné tiskové konference zavolal muž, který místo Maria použil neformální „Maša“.
V krátké telefonické výměně volající zřejmě prozradil, že úder byl zaměřen na vojenský objekt Južmaš v Dněpru. Muž je zaslechnut, jak říká:
O úderu balistickou raketou na Južmaš (raketový podnik Pivdenmaš), o kterém hovoří západní média, se vůbec nebudeme vyjadřovat.
Rusko informovalo USA krátce před úderem, tvrdí americký představitel
Podle amerického představitele byly USA informovány Ruskem krátce před jeho úderem experimentální balistickou raketou středního doletu na ukrajinské město Dněpr.
Uvedl to americký představitel, kterého citovala agentura Reuters:
Spojené státy byly krátce před odpálením předem informovány prostřednictvím kanálů pro snižování jaderných rizik.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva informovala Washington, že se chystá odpálit raketu 30 minut před jejím odpálením na Ukrajinu, uvedla ruská státní tisková agentura Tass.
„Ruská strana Američany o odpálení 'Orešniku' varovala,“ řekl Peskov agentuře Tass.
Dohoda mezi USA a Ruskem podepsaná v roce 2000 teoreticky stanoví, že každá strana by měla druhou stranu informovat nejméně 24 hodin před každým plánovaným odpálením rakety do vzdálenosti větší než 500 km.
Spojené státy nevidí „žádný důvod“ ke změně svého jaderného postoje nebo doktríny v reakci na změny oznámené Ruskem, uvedl dále Bílý dům v posledních minutách během dnes probíhajícího brífinku pro média ve Washingtonu.
Bílý dům odsoudil to, co označil za „nezodpovědnou“ rétoriku Moskvy.
Nevidíme žádný důvod, proč bychom měli v reakci na ruská prohlášení upravovat vlastní jaderný postoj nebo doktrínu,“ uvedla tisková tajemnice Karine Jean-Pierreová.
O několik minut později dodala:
Neviděli jsme žádné známky toho, že by se Rusko chystalo použít na Ukrajině jaderné zbraně. Jde tedy o další z jejich nezodpovědných [řečí] ze strany Ruska, kterých jsme byli svědky v posledních dvou letech. Tuto válku mohou ukončit, mohou ji ukončit dnes.“
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse