HRW: Tisíc dní teroru
20. 11. 2024
Dnešní den je ponurým milníkem. Uplynulo tisíc dní od začátku ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu, napsal v úterý Andrew Stroehlein, mediální ředitellidskoprávní organizace Human Rights Watch..
Putinův útok na Ukrajinu samozřejmě skutečně začal před více než deseti lety, v roce 2014, stejně jako válečné zločiny jeho vojsk. Dávno před tisíci dny organizace Human Rights Watch dokumentovala mučení ze strany zástupných sil Kremlu na východě země a pronásledování lidí na okupovaném Krymu - vlastně od samého počátku,.
Přesto je eskalace ruských zvěrstev na Ukrajině od února 2022 značná, stejně jako teror, kterému čelí obyčejní Ukrajinci.
Ruská armáda nemilosrdně bombarduje a ostřeluje civilní centra a civilní infrastrukturu. To se projevilo hned první den jejich „plnohodnotné invaze“, kdy kromě jiných hrůz vybuchla kazetová munice těsně u nemocnice ve Vuhledaru.
Nevybíravé ruské bombardování bylo od té doby dobře zdokumentováno v mnoha městech, včetně Černihova, Charkova, Chersonu, Kramatorska, Kremenčuku, Mariupolu,Mykolajivu a mnoha a mnoha dalších. Ruské síly také opakovaně bombardují ukrajinskou energetickou infrastrukturu, přičemž není jasný jiný účel než terorizovat civilisty - což je v rozporu s válečným právem.
V Irpinu, bombardovaly křižovatku na silnici, po které civilisté utíkali před postupem ruské armády. Na jiných místech ruští vojáci stříleli na ty, kteří se snažili utéct, a zabíjeli civilisty. A mnoho dalších civilistů, místo aby je ruská armáda nechala uprchnout do bezpečí, hromadně násilně převezla do Ruska a Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny - rovněž válečný zločin.
Právě ruské masové únosy dětí na Ukrajině vedly Mezinárodní trestní soud k vydání zatykače na Putina a dalšího ruského představitele.
V březnu 2022 se ruské síly během okupace Buči dopustily řady zvěrstev, včetně hromadných poprav, násilných zmizení a mučení. Takové týrání je dobře zdokumentováno i v dalších oblastech, které byly pod ruskou okupací, například v Izjumské, Chersonské,Záporožské oblasti a jinde.
A existují důkazy o mnoha dalších ruských válečných zločinech v období okupace, jako je drancování majetku civilistů a rabování uměleckých děl z muzeí, čímž byla Ukrajina okradena o své kulturní dědictví.
Zvláště ničivý byl ruský útok na vzdělávání v okupovaných částech Ukrajiny. Ruské okupační úřady ve školách Ukrajincům říkají, že jejich země a jazyk neexistují. Učitelé, kteří s tím nesouhlasí, čelí odvetným opatřením ze strany okupantů.
Jak dnes píší mé odborné kolegyně Julia Gorbunova a Kseňa Kvitka : „Poté, co zpustošili ukrajinská města, je znovu vybudovali k obrazu ruskému.“
Bylo povzbudivé sledovat, jak se v uplynulých 1000 dnech spojily vlády mnoha zemí světa, aby podpořily úsilí o mezinárodní spravedlnost za zvěrstva na Ukrajině. (Kéž by tak mohly učinit i v případě dalších míst, kde se také dějí hrůzy, jako je Gaza.)
O tom, co se na Ukrajině stane dál, se v posledních týdnech hodně spekuluje, ale jedno zůstává jisté bez ohledu na to. Oběti ruského teroru a zvěrstev na Ukrajině si zaslouží spravedlnost.
Diskuse