Bělorusko pokládá troud pro zažehnutí války. Jak zareaguje NATO?

15. 11. 2021

čas čtení 3 minuty
  • Situace, kdy běloruští vojáci po polských střílejí slepými náboji, se může snadno zvrtnout. 

Proměna migrantů ve zbraň ukazuje, jak konflikty v "šedé zóně" dezorientují alianci určenou proti konvenčnímu nebo jadernému útoku, napsala Elisabeth Brawová.

Pokud chcete vyvolat válku, zde je recept s vysokou pravděpodobností úspěchu. Pošlete tisíce migrantů na hranici, nařiďte pohraničním silám, aby se je pokusily vytlačit do sousední země a střílejte na výstrahu, pokud se vojáci sousedního státu snaží udržet migranty mimo své území. V takové napjaté situaci mohou vojáci druhé strany špatně pochopit situaci a začít střílet naostro. Na běloruské hranici s Polskem představuje nyní takový náhodný konflikt reálné riziko. Co by udělalo NATO, kdyby k němu došlo?

Již po celé týdny běloruské úřady organizují pro migranty lety do Minsku a pak je převážejí na hranici, kde se migranti snaží ilegálně vstoupit na území tří sousedních států. Postupně se migranti chovají odvážněji, nebo se stávají zoufalejšími, protože všechny tři sousední země své hranice obklopily ostnatým drátem a větším počtem pohraničníků.

Předminulý týden běloruští vojáci vyhrožovali zahájením palby na polské síly vedené přes hraniční čáru. V následném incidentu běloruské síly střílely - i když podle všeho šlo o slepé náboje - po polských vojácích. Mezitím polští vojáci vypálili varovné výstřely do vzduchu, když se migranti tlačili na hranici. V jednom případě migrant praštil vojáka větví. Na polské straně existuje obava, že migranti dostávají v Bělorusku prostředky k útoku na polské síly.

Není třeba přílišné představivosti, abychom si představili, co se může stát příště. Polští vojáci zaslechnou běloruskou palbu a musejí se ihned rozhodnout, jakými náboji se po nich střílí. Mohou dojít k závěru, že to jsou ostré.

Jde o reálnou možnost vzhledem k tomu, jak zaťatě se Lukašenko snaží škodit EU a NATO. Zdá se, že si začíná vyloženě pěstovat nikoliv reputaci autoritáře, ale rovnou šílence, což mu dává prostor spustit jakoukoliv akci, která ho jen napadne.

A navíc do sporu vtahuje Rusko. 11. listopadu obě země oznámily, že zahájí společné bojové hlídkování na hranicích s Lotyšskem, Litvou, Polskem a Ukrajinou. Ve stejný den ruské jaderné bombardéry provedly monitorovací misi v běloruském vzdušném prostoru.

Představuje náhodně vzniklý konflikt zahrnující narušení hranice a eskalaci palby ozbrojený útok? To není abstraktní otázka. V čl. 5 Severoatlantické smlouvy je uvedeno, že "ozbrojený útok na jednoho nebo více členů v Evropě nebo Severní Americe by měl být považován za ozbrojený útok proti všem". Pokud na běloruské hranici opravdu dojde k palbě, budou se muset členské státy rychle rozhodnout, zda se jedná o ozbrojený útok.

Vzhledem k tomu, že agrese v šedé zóně mezi válkou a mírem je extrémně atraktivní - zahrnuje minimální náklady co se týče krve a financí - běloruská proměna migrantů ve zbraň ukazuje na znepokojivou skutečnost. NATO bylo zřízeno pro konvenční a jadernou válku, ale jeho protivníci dávno expandovali za hranice konvenční a jaderné války.

Pokud by byl ve srážkách s běloruskými silami, migranty nebo obojím zraněn jediný voják předsunutých jednotek NATO EFP, NATO by sotva zbývalo něco jiného než odpovědět silou.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
4546

Diskuse

Obsah vydání | 18. 11. 2021