Kraslicko a kobalt. Hrozí destrukce přírody, tentokrát „ve jménu přírody“

15. 11. 2021 / Pavel Smetana

čas čtení 4 minuty

Průběžně se v médiích objevují informace o zvýšené potřebě (a tudíž i vyšší tržní ceně) materiálů nezbytných pro výrobu lithiových baterií – zejména lithia a kobaltu (viz např. https://www.e15.cz/nazory/marek-janecka-lithium-lame-rekordy-sance-na-zahajeni-tezby-na-cinovci-roste-1385285). Tento jev souvisí s jejich používáním v elektromobilech a s takřka celosvětovým tlakem na jejich zvýšené využívání.


Kde ale sehnat materiály, kterých je v oběhu málo? Celá situace se dostává do poněkud absurdního kruhu, neboť reálně hrozí, že souběžně s ukončováním či omezováním těžby uhlí bude pokračovat devastace přírody těžbou výše zmíněných kovů. Každému je patrně známý cínovecký projekt na těžbu lithia, včetně jeho sporných (ekologicky i ekonomicky) otázek – tato problematika je na Britských listech detailně probádána. Ne každý ale ví, že je otevřena situace, kdy u nás podobných projektů může vzniknout více. Záležitost má navíc i celoevropský rozměr, jsou vznášeny pádné námitky na ekologickou neudržitelnost podobných projektů, například v Portugalsku, Finsku a v Německu (viz též https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/odvracena-strana-baterii-evropane-odmitaji-tezbu-lithia-tim-i-surovinovou-nezavislost-1383516).

 

Nedávno jsem zaznamenal informaci o povolení předmětného těžebního průzkumu na Kraslicku (viz například https://ekonomickydenik.cz/projekt-na-tezbu-kobaltu-u-kraslic-oziva-stoji-za-nim-maly-tezarsky-startup-z-kanady/). Situace je o to hrozivější, že vytčená oblast se kryje s Přírodním parkem Leopoldovy Hamry – místem s chráněnou přírodou s unikátními biotopy. Lesní ekosystémy zde navíc takřka nejsou poškozeny kůrovcem. Místo je kromě toho také zdrojem kvalitní pitné vody pro velkou část Sokolovska. Je navíc důležité říci, že tato oblast je tektonicky nejaktivnějším místem ČR – lze tu zaznamenat krátká zemětřesení o síle až okolo 4, 5 Richterových stupňů – je tedy otázkou, co by zde zásahy do podloží (i v průběhu průzkumu) mohly provést a jaké by to mělo důsledky.

Celá záležitost je zatím na začátku, ve fázi uděleného povolení těžebního průzkumu. Na Kraslicku již ale před několika lety v jiných lokalitách k těžebním průzkumům skutečně došlo (na základě totožného povolení), není to tedy pouze teoretické (viz např. https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/kobalt-tezba-pruzkum-tisova-kraslice-tezari-golden-pet-vrty.A171110_363576_vary-zpravy_ba a zde je také k dispozici příslušná zpráva od těžařské firmy: https://canadianpalladium.com/wp-content/uploads/2021/05/BULL-RedCloud-Pres-27-04-21_compressed-1.pdf). Je přitom otevřenou otázkou, zda kdyby k těžbě opravdu došlo, byla by tato prováděna povrchově, či hlubině. První možnost by byla totožná s destrukcí místa, druhá možnost by byla na její hranici. Již tato samotná hrozící možnost, zná-li člověk zmíněný kontext, působí poněkud zlověstně. Počítá snad Ministerstvo životního prostředí s těžbou v chráněné přírodě? Existuje vůbec někdo, kdo upřednostní krajinu a přírodu, prostor našich životů, před čistě finančně omezeným pohledem? Není skutečný a hluboký ekologický problém ukrytý v ekonomickém systému, založeném na adoraci spotřeby? Nutně vyvstávají podobné hlubší otázky.

Přiznám se, velmi mi to připomíná notoricky známou záležitost s pěstováním řepky olejky v ČR. O ekologičnosti tohoto podniku již oprávněně pochybují mnozí. V popisovaném případě ale hrozí mnohem masivnější a nevratná destrukce přírody. Je navíc podstatné uvědomit si, že většina těchto snah je směrována do Krušných hor – tedy do oblasti ČR, jejíž bohatá příroda se v posledních desetiletích pomalu vzpamatovávala z poškození emisemi z těžby a průmyslu let minulých. Dovedeme si představit povrchový důl v Peci pod Sněžkou? Nesmysl. Problém je ale v tom, že celá situace – přeneseně – stojí opravdu takto.


1
Vytisknout
6435

Diskuse

Obsah vydání | 22. 11. 2021