Strká Evropa ve věci Ruska hlavu do písku?

19. 11. 2021

čas čtení 1 minuta
  • Yes, we can!

Většina evropských lídrů je z Ruska rozčarována. Ale v EU dál trvají rozpory ohledně toho, jak se vyrovnat s Kremlem, které brání přijetí soudržné strategie a nahrávají Putinovi.

V anketě Judy Dempseyové odpovídá na otázku z titulku redaktor Hospodářských novin Martin Ehl.

Stručná odpověď: Ano, do velké míry. Některé země, jako Německo, zvýší svou závislost na ruském plynu kvůli změně v energetickém mixu. Jiné se více soustředí na Jih, což je přirozené.

(Ehl má na mysli Francii, která se shlíží ve své "středomořské strategii" a obrana Evropy pro ni je až na druhém místě; i tu ovšem silně ohrožuje agresívní expanze Ruska do Afriky, naposledy do Mali - pozn. KD.)

Někteří politici teď dokonce věří, že mohou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uzavřít dohodu, ale on hraje jinou hru na hřišti definovaném jím samotným, nikoliv Evropany.

Je snadné odmítnout takové argumenty obviněním Poláků, Čechů nebo Litevců z rusofobie. Ale když se na kořeny mnoha krizí podíváte pozorněji, skončíte buď u plánů Ruska, nebo u domácích problémů zesilovaných a zneužitých Rusy.

Zavřít oči a říci, že vyřešíme problém telefonem do Kremlu, je totéž jako slíbit na COP26 v Glasgowě omezení uhlíkových emisí a doufat, že se to nějak stane samo, bez plnění dalších závazků nebo změn politiky.

A historie až příliš často ukázala, že EU hraje vlastní hru podle svých vlastních pravidel, které mimo hranice EU nejsou respektována. Nejen v případě Ruska, ale také pokud jde o Čínu a Spojené státy, EU musí dospět, aby dokázala dělat globální mocenskou politiku - a vyhnula se tomu stávat se její obětí.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
2381

Diskuse

Obsah vydání | 23. 11. 2021