Proč není možné mít z COP26 radost

16. 11. 2021

čas čtení 6 minut

Předseda COP26 Alok Sharma zadržoval slzy, když na poslední chvíli přijal indický návrh na oslabení závazku summitu "postupně se zbavit" uhlí. Sharma již několik měsíců tvrdil, že chce, aby COP26 "poslala uhlí do historie". A dokud Indie netrvala na opaku, zdálo se, že summit by mohl tento vědecky naléhavý úkol splnit, píše environmentální korespondent The Nation Mark Hertsgaard

Jednání OSN o klimatu však fungují na základě konsensu: Každá ze 197 zúčastněných zemí může většinu vetovat. Indie - s podporou Číny - v podstatě pohrozila, že dohodu zcela zablokuje, pokud nebude text zmírněn z "postupného ukončování" na "postupné snižování" spotřeby uhlí.

Chvíli poté, co Sharma v sobotu ukončil summit o klimatu v Glasgow, se tento reportér zeptal, zda se pokusil Indii rozmluvit její požadavek na oslabení závazku ze summitu v poslední vteřině. Pokusil se Sharma jako předsedající summitu Indii od tohoto braní rukojmí odradit?

Zjevně unavený Sharma odmítl prozradit, jak s delegacemi hovořil, nicméně řekl: "Každý, kdo se podívá na záznam, si může udělat vlastní názor na to, jak jsem se cítil."

"Je to emotivní," dodal. "Navštívil jsem komunity v první linii po celém světě, které pociťují dopady klimatických změn. Jsem zklamaný, že jsme tento jazyk nedokázali přenést přes čáru." Přesto předseda COP26 uvedl, že to bylo poprvé v historii klimatických jednání OSN, kdy se v dohodách, které vlády podepsaly, postupné ukončení využívání uhlí vůbec zmínilo.

Z výsledku COP26 nelze mít radost - prakticky každá země uvedla, že Glasgowský pakt o klimatu je méně než chtěla, a zejména ostrovní země byly rozzuřené kvůli zásahu Indie v poslední vteřině - ale pakt nebyl nenapravitelným selháním. Sharmovo tvrzení, že COP26 "udržela 1,5 při životě", je věrohodné, i když jen stěží.

Jedním z důvodů je, že pakt zavazuje světové vlády, aby se příští rok vrátily a pokusily se o to znovu - a přinesly s sebou robustnější akční plány.

Ustanovení vyzývající země, aby do COP27 vypracovaly agresivnější akční plány v oblasti klimatu, výrazně urychluje harmonogram, který existoval před COP26, kdy měly světové vlády aktualizovat akční plány až v roce 2025.

"Vědci zjistili, že současné akční plány vlád by způsobily zvýšení globální teploty na 2,4 [stupně] C, což by přineslo naprostou devastaci stovkám milionů lidí a ekosystémů po celém světě," uvedla v rozhovoru na COP26 Jennifer Morgan, výkonná ředitelka Greenpeace International. "Čekat pět let, než se vrátíme k jednacímu stolu, tedy nepřipadá v úvahu."

Navíc v aktualizovaných akčních plánech v oblasti klimatu na příští rok musí být uvedeno, čeho vlády dosáhnou během takzvaného "rozhodujícího desetiletí", kdy je třeba snížit celosvětové emise na polovinu, aby se omezil nárůst teploty na 1,5 stupně C, a nikoliv do roku 2050, na který se odvolává mnoho vládních slibů "čisté nuly". Generální tajemník OSN António Guterres šel ještě dál a vyzval, aby byly akční plány "každý rok" v průběhu této dekády aktualizovány a zároveň aby byly "zvyšovány ambice".

Požadavek každoroční aktualizace by mohl podpořit důraznější opatření na celém světě, uvedl Guterres a další představitelé občanské společnosti. Každoroční aktualizace by vystavila rozvinuté země, státy využívající fosilní paliva a další opozdilce častějšímu a trvalejšímu tlaku ze strany rozvojových zemí, které si obecně přejí více opatření v oblasti klimatu, a také ze strany médií, aktivistů, domorodého obyvatelstva, náboženských vůdců a dalších složek občanské společnosti.

Guterres po skončení COP26 vyslal "poselství naděje a odhodlání ... všem těm, kteří vedou armádu klimatických opatření" a řekl: "Vím, že mnozí z vás jsou zklamáni." Generální tajemník dodal, že "nedosáhneme svého cíle za jeden den nebo jednu konferenci. Ale vím, že tam můžeme dojít.... Nikdy se nevzdávejte. Nikdy neustupujte. Pokračujte v cestě vpřed. Budu s vámi po celou dobu. COP27 začíná právě teď."

Prosazovat ambici omezit růst průměrné globální teploty na 1,5 C nemusí být ve světle aktualizovaných poznatků vědců o klimatickém systému marné.

Po celá desetiletí se vědci domnívali, že i kdyby se emise skleníkových plynů zastavily ze dne na den, setrvačnost klimatického systému - zejména dlouhá životnost oxidu uhličitého v atmosféře - by přesto způsobila, že globální teploty by stoupatly ještě nejméně 30 let. Časopis Scientific American však nedávno vysvětlil, že jde o "starou myšlenku", kterou vědci zavrhli. "Jakmile emise CO2 přestanou stoupat," vysvětlil časopis, "koncentrace CO2 v atmosféře se vyrovná a začne pomalu klesat, protože oceány, půda a vegetace budou CO2 pohlcovat jako vždy. Teplota se dále nezvyšuje. Neklesá ani proto, že se atmosférické a oceánské interakce přizpůsobují a vyrovnávají."

Profesor energetiky a klimatických změn na Manchesterské univerzitě Kevin Anderson závěry analýzy Scientific American potvrdil.

"Ve vědecké komunitě je nyní dobře známo, že kdybychom dnes zastavili všechny emise, zastavili bychom téměř veškerý nárůst teploty a většinu následných dopadů," řekl Anderson.

Problém je v tom, že vlády na konferenci COP26 nejednaly podle toho, co říká věda, dodal Anderson.

"Věda jim říká, že pokud chceme udržet teplotu 1,5 °C, potřebujeme rychlé a hluboké snížení emisí," řekl. "Ale vyjednavači zde tomu vůbec nenasvědčují. Takže se výslovně rozhodli zklamat chudé, kteří trpí nejhoršími dopady klimatické nouze, a také mladé lidi, kteří s tím budou muset žít v budoucnu." 

 

Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3754

Diskuse

Obsah vydání | 22. 11. 2021