Trump zavede cla na dovoz z Kanady, Mexika a Číny

31. 1. 2025

čas čtení 4 minuty
 

Trump vyhrožuje „silnou, ale rozumnou“ reakcí: na sousedy USA uvalí 25 % clo a na Čínu 10 %.
 
Donald Trump v sobotu zavede rozsáhlá cla na dovoz z Kanady, Mexika a Číny, uvedl Bílý dům, čímž potenciálně připraví půdu pro ničivou obchodní válku mezi USA a třemi z jejich největších obchodních partnerů.

Na zboží vyvážené z Kanady a Mexika do USA bude uvaleno 25% clo, zatímco na výrobky z Číny bude uvalena 10% daň, sdělila v pátek novinářům tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.

 Kanada se zavázala k odvetné „rázné, ale rozumné“ reakci. Mexiko rovněž vypracovalo plány, ale odmítlo poskytnout podrobnosti. Čína uvedla, že bude „pevně hájit“ své zájmy.

 
Trump prohlásil, že uvalení cel na zboží ze zámoří přinese federální vládě stovky miliard dolarů a zároveň donutí země - dokonce i dva nejbližší americké spojence -, aby se podřídily jeho požadavkům.

Ekonomové však opakovaně varovali, že vyšší cla, která jsou klíčovým pilířem Trumpovy ekonomické strategie, představují riziko zvýšení cen pro miliony Američanů, a zpochybnili tak prezidentův slib „rychlého“ snížení cen v prostředí vlny frustrace z drahého života.
 
Po svém listopadovém volebním vítězství se prezident zaměřil na Kanadu a Mexiko, sousedy USA, a Čínu a požadoval, aby udělaly více pro zastavení průniku „nelegálních přistěhovalců“ a drog, jako je fentanyl, do USA. Trump po svém nástupu do úřadu prohlásil, že cla zavede okamžitě, ale několik hodin po své inauguraci uvedl, že tak učiní místo toho 1. února.

Trump, který v době své kandidatury na znovuzvolení navrhl zavedení univerzálního cla ve výši 20 % na veškerý zahraniční dovoz z celého světa, dal jasně najevo, že v jeho hledáčku jsou i další klíčové trhy včetně Evropské unie.

Ve svém inauguračním projevu prezident představil svůj plán na revizi hospodářských vazeb USA se světem. „Místo toho, abychom zdaňovali naše občany, abychom obohatili jiné země, budeme uplatňovat cla a daně na cizí země, abychom obohatili naše občany,“ prohlásil a tvrdil, že to povede k ‚obrovskému množství peněz přitékajících do naší státní pokladny, které budou pocházet ze zahraničních zdrojů‘.

Clo se neúčtuje vývozci, ale dovozci - v tomto případě firmám se sídlem v USA - a často se přenáší na spotřebitele. Proto ekonomové varují, že zvýšení dovozních cel by mohlo prohloubit inflaci.

Trump se nenechal odradit a zahájil konzultace o vytvoření „vnějšího daňového úřadu“ pro výběr cel.

Konzervativní organizace Tax Foundation odhaduje, že Trump v letech 2018 a 2019 uvalil cla na výrobky v hodnotě přibližně 80 miliard dolarů, což označuje za „jedno z největších zvýšení daní za poslední desetiletí“. Bidenova administrativa většinu cel ponechala v platnosti a zvýšila cla na další čínské zboží v hodnotě 18 miliard dolarů, včetně polovodičů a elektrických vozidel.

V projevu na začátku tohoto týdne Trump prohlásil, že jeho úředníci zavedou cla na zámořské polovodiče, léky a ocel „ve velmi blízké budoucnosti“, přičemž vyzdvihl Tchaj-wan a naznačil, že taková cla budou motivovat výrobce, aby toto zboží vyráběli v USA.

Zavedení cel, alespoň podle tradičních pravidel, vyžaduje čas. Nezbytné šetření vyžaduje podle zákona 270 dní. Trumpovi úředníci však údajně ve snaze postupovat rychleji zkoumají i jiné možnosti, například vyhlášení stavu hospodářské nouze.

Američtí dovozci, respektive jejich celní zprostředkovatel, jsou povinni podle nařízení Celní a pohraniční ochrany podávat vstupní přehled o zboží přicházejícím do USA, v němž jsou uvedeny podrobnosti o zásilce, například co je to za zboží, jakou má hodnotu a odkud pochází. Zboží je přiřazen konkrétní kód podle Harmonizovaného sazebníku, který obsahuje příslušné celní sazby.

Dovozci jsou odpovědní za zaplacení cla vypočteného z hodnoty dovezeného zboží.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1315

Diskuse

Obsah vydání | 31. 1. 2025