Izraelští vojáci zabili v Libanonu 15 Libanonců a jednoho Palestince, když se obyvatelé snažili vrátit domů

26. 1. 2025

 

V Gaze se přes noc shromáždil tisícihlavý dav u hlavního izraelského kontrolního stanoviště, vstupu do širokého vojenského koridoru, který nyní rozděluje pásmo na dvě části. Zoufale se snažili zjistit, zda něco z toho, co vlastní, přežilo boje, nebo uniknout z uprchlických táborů a dočasných přístřešků, i kdyby to měly být jen stany postavené v troskách jejich bývalých domovů.

V neděli ráno stále čekali poté, co Izrael obvinil Hamás, že porušil podmínky dohody o příměří, když otálel s propuštěním rukojmí Arbela Jehúdové. Očekávalo se, že bude propuštěna v sobotu, kdy se do Izraele vrátili čtyři vojáci.

„Osud více než milionu lidí je spojen s jedním člověkem,“ řekl Fadi al-Sinwar, který byl ze severu Gazy vysídlen již dříve během války a čekal na návrat. „Vidíte, jakou máme cenu? Jsme bezcenní,“ řekl agentuře Associated Press.

Hamás uvedl, že poskytl důkaz, že Yehoud je naživu, a obvinil Izrael, že využívá jejího statusu jako „záminky“ k porušení podmínek dohody.

V Libanonu se obyvatelé před cestou do pohraničních vesnic připojili k civilním konvojům, a to navzdory varování izraelské armády, že je tím „vystaví nebezpečí“.

Izraelské síly zahájily palbu na protestující, kteří se snažili dostat do vesnic, a podle libanonského ministerstva zdravotnictví zabily nejméně 15 lidí včetně libanonského vojáka a více než 80 jich zranily. Izraelské síly rovněž zatkly několik osob.

Benjamin Netanjahu v pátek prohlásil, že libanonský stát dosud „plně neprosadil“ dohodu o zajištění jihu, která měla zajistit, aby se Hizballáh stáhl za řeku Litani. Izraelský premiér uvedl, že v důsledku toho bude izraelská vojenská přítomnost prodloužena na dobu delší než původně dohodnutých 60 dní.

Videozáznamy ukazovaly napjaté střety mezi izraelskými vojáky a tanky a libanonskými davy mávajícími transparenty a skandujícími hesla. Jedna žena stála několik metrů od izraelských vojáků, kteří před ní stříleli varovné výstřely do země, zatímco ona křičela: „Vraťte se do své země! Vraťte se ke své rodině!“

Jiní, včetně žen a dětí, vyvěsili před izraelskými tanky vlajky Hizballáhu a nesli obrázky Hasana Nasralláha, bývalého vůdce Hizballáhu, kterého Izrael zabil v září.

Josef Aún, libanonský prezident, v neděli prohlásil, že „svrchovanost a územní celistvost Libanonu jsou neoddiskutovatelné“ a že se touto otázkou zabývá, aby zajistil práva a důstojnost libanonských občanů.

Libanonští vojáci doprovázeli protestující civilisty v pohraničních vesnicích a chodili vedle nich ve snaze ochránit je před izraelskou palbou. Ve vesnicích na východní části hranice se libanonští vojáci pokoušeli blokovat návrat obyvatel kvůli jejich bezpečnosti.

Nedělní protesty byly prvním případem, kdy mnoho civilistů vstoupilo do svých vesnic podél libanonsko-izraelské hranice od září, kdy Izrael oznámil svou operaci v jižním Libanonu.

Satelitní analýza ukázala, že mnoho vesnic podél hranice bylo srovnáno se zemí izraelskými detonacemi. Izrael uvedl, že cílem útoků bylo zničit infrastrukturu Hizballáhu. Kritici obviňovali Izrael, že se snaží vytvořit nárazníkovou zónu na ochranu svého severu tím, že přilehlé části Libanonu učiní neobyvatelnými.

Vracející se obyvatelé uvedli, že byli šokováni mírou destrukce, která je přivítala při kontrole jejich domovů. Rita Darwishová, obyvatelka západní pohraniční vesnice Dheira, našla v neděli svůj dům v troskách. Vesnice patřila mezi desítky těch, které izraelské síly podrobily sérii řízených demolic.

„Neviděla jsem jedinou budovu, která by ještě stála. Skoro bych si přála, abych se do vesnice nevracela. Ten smutek a bolest nemají konce,“ řekl Darwish. Sdílela video svého domu, který se zcela zřítil, a svých věcí, které byly roztroušeny mezi troskami.

Obyvatelé Dheiry se také vrátili, aby našli mrtvolu Ghadieh Sweidové, starší ženy, která odmítla vesnici opustit navzdory izraelskému vpádu na konci září. Její tělo bylo nalezeno ležet v jejím domě. Kdy zemřela, není známo.

Navzdory dohodě o příměří provedl Izrael v Libanonu více než 350 náletů, jejichž cílem bylo podle něj zastavit činnost Hizballáhu. Poslanec Hizballáhu Alí Fajád tento týden prohlásil, že pokud se Izrael nestáhne do 26. ledna, že „to bude znamenat krach dohody o příměří“.

Pokusy Izraele uzavřít Unrwa pravděpodobně přispějí k napětí v dohodě o příměří, která obsahuje ustanovení o zvýšení pomoci do Gazy.

Agentura je největším poskytovatelem pomoci v enklávě a má širokou síť tisíců zaměstnanců, které nelze snadno nahradit. Skupiny poskytující pomoc uvedly, že bez ní bude jejich práce v Gaze mnohem náročnější.

Unrwa také zajišťuje školní výuku, zdravotní péči a dokonce i svoz odpadků v palestinských uprchlických táborech na západním břehu Jordánu a ve velké části východního Jeruzaléma, přičemž je jen málo jasných plánů, jak by tyto životně důležité služby mohly být nahrazeny v případě náhlého zrušení.

Zákaz činnosti Unrwy, který schválil izraelský parlament, má vstoupit v platnost koncem měsíce, den poté, co bylo agentuře nařízeno vyklidit své kanceláře v okupovaném východním Jeruzalémě. Unrwa prohlásila, že je neopustí.

Unrwa ve svém prohlášení uvedla: „Prostory OSN jsou nedotknutelné a požívají výsad a imunit podle Charty OSN.“ Dodala, že jako členský stát je Izrael těmito závazky vázán.

„Tvrzení izraelských orgánů, že Unrwa nemá právo tyto prostory obývat, jsou neopodstatněná. Podporují rétoriku namířenou proti agentuře Unrwa a ohrožují její zařízení a personál.“

Na agenturu OSN byly opakovaně vedeny útoky, které se soustředily zejména na její prostory ve východním Jeruzalémě. V květnu loňského roku došlo k žhářskému útoku na prostory, který provedl dav, v němž podle Unrwy byli i ozbrojení muži skandující „vypalte OSN“.