Západ se pokusil izolovat Rusko. Nepovedlo se

2. 3. 2023

Západ si však nikdy nezískal velkou část světa, jak se zpočátku zdálo. Dalších 47 zemí se zdrželo hlasování nebo se hlasování nezúčastnilo, včetně Indie a Číny. Mnohé z těchto "neutrálních" zemí od té doby poskytly Rusku zásadní hospodářskou nebo diplomatickou podporu.

Dokonce i některé země, které původně souhlasily s odsouzením Ruska, považují válku za problém někoho jiného, a od té doby začaly zaujímat neutrálnější postoj.

Po roce je to stále jasnější: Ačkoli je jádro koalice Západu stále pozoruhodně pevné, nikdy nepřesvědčilo zbytek světa, aby Rusko izoloval.

Místo toho, aby se svět rozdělil na dvě části, došlo k jeho roztříštění. Rozsáhlý střed vnímá ruskou invazi především jako evropský a americký problém. Tyto země se spíše než na existenční hrozbu zaměřují na ochranu vlastních zájmů uprostřed ekonomických a geopolitických otřesů způsobených invazí.

Mapa těchto zemí připomíná mnoho neutrálních států během studené války. Svět je však nyní ještě více propojen. Rozsah a složitost globálních komunikací, ekonomických vazeb a bezpečnostních vazeb nabízí soupeřům Západu mnohem více příležitostí k získání vlivu.

Zpočátku se zdálo, že ekonomické sankce Západu mohou podkopat schopnost Moskvy udržet válku. Kampaň vedená Spojenými státy, která zahrnovala 37 zemí, otřásla základy ruského finančního systému tím, že zmrazila jeho devizové rezervy a zaměřila se na jeho hlavní banky.

Ve čtvrtek Valné shromáždění OSN schválilo další rezoluci požadující, aby se Rusko stáhlo z území Ukrajiny - ale Čína, Jihoafrická republika, Indie a mnoho zemí globálního Jihu se nadále zdrželo hlasování, čímž tyto státy zdůraznily své odcizení od toho, co považují za válku Západu.

Sankce zablokovaly klíčové dovozy, jako jsou náhradní díly pro letadla a polovodiče pro elektroniku. Stovky společností dobrovolně přestaly v Rusku podnikat a běžní Rusové tak zůstali bez prodejen Apple nebo předplatného Netflixu.

Sankce však nebyly tak ničivé, jak Západ doufal. Podle údajů shromážděných washingtonskou neziskovou organizací Silverado Policy Accelerator tuto mezeru zaplnila hrstka zemí, které zvýšily vývoz do Ruska výrazně nad předválečnou úroveň. Vývoz jiných zemí se na začátku války snížil, nicméně později se zase zvýšil.

Většinu rozdílu ve vývozu dohnaly Čína a Turecko.

Čínská osobní vozidla nahradila dřívější dodávky západních výrobců do Ruska. Čína do Ruska vyvezla více strojů a polovodičů. Další zboží vyráběné nadnárodními firmami, které již nelze vyvážet přímo do Ruska, nyní proudí přes postsovětské státy.

I když Turecko prodalo zbraně Ukrajině, prezident Recep Tayyip Erdogan otevřel zvýšený tok zboží do Ruska, čímž protrhl díru v západních sankcích.

Celkově lze říci, že po počátečním poklesu po invazi se úroveň obchodu opět zvýšila, protože dostatek zemí je nadále ochoten s Ruskem obchodovat.

Sankce mohou být pro Rusko z dlouhodobého hlediska stále zničující. Již nyní omezují zahraniční investice a začínají vyčerpávat státní pokladnu. Omezení obchodu s ropou donutila Rusko snížit těžbu. A přeorientování plynovodní infrastruktury země směrem k Asii bude trvat roky.

Ale i když se ruské ekonomice nedaří, je dostatečně silná na to, aby válečnou mašinérii udržela. Mezinárodní měnový fond minulý měsíc předpověděl, že ruská ekonomika letos vzroste o 0,3 %, což je výrazné zlepšení oproti předchozímu odhadu, podle něhož měla klesnout o 2,3 %.

Spoustě světových vůdců se myšlenka invaze jedné země do druhé příliš nelíbí. Mnozí z nich však nejsou nadšeni ani z toho, že se někdo postavil Spojeným státům.

V celé Africe, Latinské Americe, Asii a na Blízkém východě mnoho vlád se silnými oficiálními vazbami na Spojené státy a Evropu nepovažuje válku za globální hrozbu. Místo toho se staví do role neutrálních pozorovatelů a zachovávají si co největší flexibilitu.

A pouze několik desítek podporuje Ukrajinu poskytováním vojenské pomoci nebo sankcemi vůči Rusku.

 

Celý článek v angličtině ZDE

Pozn. JČ: Jedna diplomatka, zasedající v OSN, poukázala v rozhovoru v rozhlase BBC, který řešil tuto otázku, že četné země třetího světa, které se zdržely hlasování při schvalování nejnovější rezoluce kritizující ruskou agresi na Ukrajině,   jsou terčem drsného vydírání a vyhrožování ze strany Ruska a Číny.