Čína vede nad USA v technologické soutěži ve všech oborech kromě několika, zjistil thinktank

3. 3. 2023

čas čtení 4 minuty
Nová studie zjistila, že Čína vede v 37 ze 44 sledovaných oblastí, přičemž má potenciál získat monopol v oblastech, jako jsou nanomateriály a syntetická biologie


Spojené státy a další západní země prohrávají s Čínou závod o vývoj vyspělých technologií a udržení talentů, přičemž Peking je schopen v některých oblastech vytvořit monopol, uvádí nová zpráva.

Čína vede v 37 ze 44 technologií sledovaných v rámci projektu thinktanku Australian Strategic Policy Institute. Mezi tyto oblasti patří elektrické baterie, hypersonika a pokročilé radiofrekvenční komunikace, jako jsou 5G a 6G.


 
Zpráva zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že USA jsou lídrem pouze ve zbývajících sedmi technologiích, jako jsou vakcíny, kvantové počítače a vesmírné nosné systémy.

Zpráva uvádí, že zjištění vycházejí z výzkumu s "vysokým dopadem" v kritických a nově vznikajících technologických oblastech, přičemž se zaměřuje na práce, které byly publikovány v časopisech nejvyšší úrovně a byly vysoce citovány v následném výzkumu.

"Náš výzkum odhalil, že Čína si vybudovala základy pro to, aby se stala přední světovou vědecko-technickou velmocí, a to tím, že si vytvořila někdy až ohromující náskok ve výzkumu s vysokým dopadem ve většině kritických a rozvíjejících se technologických oblastí," uvádí se ve zprávě.

"Sledování kritických technologií ukazuje, že u některých technologií má všech deset nejvýznamnějších světových výzkumných institucí sídlo v Číně a dohromady vytváří devětkrát více výzkumných prací s vysokým dopadem než země na druhém místě (nejčastěji USA)."

Zpráva dodává, že Čínská akademie věd se umístila na prvním nebo druhém místě ve většině ze 44 technologií zahrnutých do sledování.

"Vidíme také, že čínské úsilí je posíleno díky importu talentů a znalostí: jedna pětina jejích vysoce impaktovaných prací pochází od výzkumných pracovníků s postgraduálním vzděláním v některé ze zemí Pěti očí," uvádí se ve zprávě s odkazem na uskupení pro sdílení špionážních informací, které tvoří USA, Kanada, Spojené království, Austrálie a Nový Zéland.

"Náskok Číny je výsledkem promyšleného záměru a dlouhodobého plánování politiky, jak opakovaně nastínil Si Ťin-pching a jeho předchůdci."

Joe Biden ve svém projevu o stavu Unie minulý měsíc uvedl, že USA "investují do amerických inovací, do odvětví, která budou určovat budoucnost a která chce čínská vláda ovládnout".

Institut však uvedl, že Čína velmi pravděpodobně vytvoří monopol v osmi technologiích, včetně materiálů a výroby v nanorozměrech, vodíku a čpavku pro energetiku a syntetické biologie.

Zpráva uvádí, že čínské pokroky v oblasti hypersonických raket schopných nést jaderné zbraně v roce 2021 by neměly být pro americké zpravodajské agentury překvapením, "protože podle naší analýzy dat Čína za posledních pět let vygenerovala 48,49 % světových výzkumných prací s vysokým dopadem na pokročilé letecké motory, včetně hypersonických, a hostí sedm z deseti největších světových výzkumných institucí v této tematické oblasti".

Institut rovněž zjistil, že v celém spektru existuje "velký rozdíl mezi Čínou a USA, jakožto dvěma vedoucími zeměmi, a všemi ostatními".

"Údaje pak ukazují na malou, druhořadou skupinu zemí v čele s Indií a Velkou Británií: mezi další země, které se v této skupině - v mnoha technologických oblastech - pravidelně objevují, patří Jižní Korea, Německo, Austrálie, Itálie a méně často Japonsko," uvedl institut.

Výzkum, který byl ve čtvrtek představen na konferenci Raisina Dialogue v Dillí, provedl tým vedený Jamiem Gaidou, vedoucím analytikem mezinárodního centra pro kybernetickou politiku institutu.

Institut prozradil, že jeho výzkum byl financován centrem pro globální angažovanost amerického ministerstva zahraničí a grantem nadace Special Competitive Studies Project, jejímž cílem je posílit dlouhodobou konkurenceschopnost Ameriky.

Institut rovněž vyzval demokratické státy, aby zřídily velké státní fondy pro výzkum, vývoj a inovace v oblasti kritických technologií, které by každoročně doplňovaly. Navrhuje vyčlenit 0,5 % až 0,7 % hrubého národního důchodu se spoluinvesticí průmyslu.

Uvedla, že zatímco státní investiční fondy by měly podporovat nejslibnější programy, vlády by měly také vyčlenit určité prostředky na vysoce rizikové a vysoce výnosné iniciativy.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
6400

Diskuse

Obsah vydání | 7. 3. 2023