Myslíte si, že nepřátelský postoj londýnské vlády vůči uprchlíkům je šokující? Jen počkejte, až klimatická krize skutečně zpustoší chudší země v třetím světě...

7. 3. 2023

 
Británie přijímá mizivě malý podíl světové uprchlické populace: bohaté země, které tvoří téměř dvě třetiny světového bohatství, hostí pouze 26 % a Británie má mnohem nižší počet žádostí o azyl než Francie nebo Německo. Co se změnilo, je způsob příchodu: více jich nyní přichází po moři, protože většina bezpečných a legálních cest byla zlikvidována.

Škody způsobené globálním kapitalismem známe. Ale tím, že lidstvo do atmosféry vypustilo stovky miliard tun oxidu uhličitého a metanu, se dopustilo vážné chyby, jejíž nejzávažnější důsledky teprve pocítíme. Ti, kteří budou klimatickou katastrofou trpět nejvíce, nesou  za globální oteplování nejmenší vinu: 1 % nejbohatších obyvatel světa má na svědomí v letech 1990-2015 více než dvakrát více emisí oxidu uhličitého než jeho nejchudší polovina. Hrubě řečeno, mnoho nejchudších lidí na světě bude nuceno opustit své domovy kvůli jednání nejbohatších. Pravice tvrdí, že existuje jasný rozdíl mezi přijatelným "uprchlíkem" a nepřijatelným "ekonomickým migrantem"; ve skutečnosti je to mnohem složitější a nárůst klimatických uprchlíků tento rozdíl ještě více rozostří.

Nejbohatší země budou reagovat tím, že budou proti klimatickým uprchlíkům záměrně vyvokávat strach a fanatismus a stavět stále větší zdi, aby je udržely venku. Pravděpodobně dojde ke zvrácené ironii: mnohé z krajně pravicových stran, které se stavěly proti opatřením na řešení klimatické nouze, z toho mohou mít největší politický prospěch, protože kvůli cynickému volebnímu zisku podněcují strach z těch, kteří jsou nuceni opustit své domovy.

O tom, že mnoho lidí bude nuceno opustit své domovy kvůli klimatické nouzi, není pochyb. Jen v roce 2018 bylo v africkém regionu Sahel, kde je 10 států, vysídleno přibližně 5 milionů lidí a částečně za to mohou sucha, záplavy a nedostatek potravin způsobený klimatickou krizí. Bylo zjištěno, že loňské smrtící vlny veder na indickém subkontinentu byly kvůli klimatické nouzi třicetkrát pravděpodobnější, zatímco záplavy v Pákistánu - které se podle výzkumu kvůli rostoucím teplotám zhoršily o 50 % - zničily miliony hektarů úrody a zanechaly rozsáhlé oblasti země pod vodou.

Co se stane, až stoupající hladina moře začne zaplavovat nízko položený Bangladéš - 169 milionů obyvatel - a Maledivy? Co se stane, když změna počasí ohrozí zdroje pitné vody, když 2 miliardy lidí nemají přístup k nezávadné pitné vodě? Co se stane, když dojde k narušení produkce základních plodin a prudkému nárůstu cen potravin? Co se stane, když sucha, záplavy a lesní požáry budou stále více sužovat již tak zranitelné obyvatelstvo? Jaké budou důsledky nevyhnutelného nárůstu ozbrojených konfliktů vyvolaných rostoucí konkurencí o stále vzácnější zdroje?

Odpověď je jednoduchá: lidé se racionálně rozhodnou pro útěk. Podle současných vzorců bude většina z nich vnitřně vysídlena v rámci své země, ale značný počet jich překročí hranice, většinou do sousedních zemí. Pouze malá část z nich se dostane na globální sever: ale vzhledem k tomu, že mnohem více lidí uprchne ze svých domovů, bude tato malá část představovat mnohem větší absolutní počet. Naše bohaté země uvidí, jak se k jejich břehům řítí důsledky jejich vlastního jednání, a vynaloží obrovské prostředky, aby je zahnaly zpět.

Může to připomínat Elysium, dystopický film z roku 2013, v němž bohatí a mocní žijí na obrovské vesmírné stanici obíhající kolem hroutící se, zbídačené a nemocné Země. Je tu však zásadní rozdíl: globální sever nebude výhradním domovem zámožných lidí. Koneckonců rostoucí panika z uprchlíků slouží k odvádění lidového hněvu od domácích problémů, jako je chudoba, kolabující veřejné služby a bytová krize.