U Břeclavi oprava vysokonapěťového vedení nezačala

3. 9. 2021

čas čtení 4 minuty
Obrázek 1 – Náhradní přenosová trasa je podle typického hluku zapnuta a nikdo na stavbě není

Je to již více než dva měsíce od havárie vedení zvn 400 kV u Břeclavi. Podívali jsem tedy znovu na místo nehody, co se tam děje, píše ing. Oldřich Maděra.

 
Oprava vedení ještě ani nezačala. Zřejmě čekáme na zimu, na příplatky. Všechna ta rizika vyjmenovaná v mém úvodním článku tedy i nadále trvají.  Možná by měl šéf ČEPSu zase zajít zase do televize Seznam a uklidnit obyvatelstvo.

Při návštěvě nás zaujala i následující zajímavá konstrukce zachycení tahů lan na posledním stožáru celé náhradní přenosové trasy (NPT), na jejím severním konci. Věříme, že každá z těch betonových kostek opravdu váží 2,4 tuny, jak je na nich napsáno, přesto si ale nemyslíme, že je to dostatečné pro zachycení stranového tahu všech tří dvojitých AlFe lan o délce cca 3,1 km při rychlosti větru s poryvy až 115 km/hod, na který by měla být NPT dimenzována. Zejména s ohledem na křížení dálnice D2 to není asi to úplně bezpečné řešení. Tato „konstrukce“ je zejména dynamicky zjevně značně nestabilní. Pokud by tam došlo k extrémnímu stranovému tahu, například při poryvu větru na vodiče nebo ke švihu vodičů, tak se ty kostky mohou prostě překlopit a celé to provizorní vedení následně spadne, a jak všichni víme, spadne na dálnici D2, která je nedaleko.



Obrázek 2 – Zachycení bočních tahů lan na posledním stožáru NPT





Obrázek 3 – Detail uložení betonových kostek na „sáňkách“. Překlopí se při pořádném trhnutí? Nebo ne?

Zajímalo nás také, zdali NPT kříží  trasu mezinárodního tranzitního plynovodu s Ruska do Německa, který prochází několika státy, a nedalo od Břeclavi vstupuje na území ČR ze Slovenska. V tom úseku je zřetelně vidět na satelitním snímku několik podzemních potrubí. Navíc jsou jasně vyznačena na křižujících polních cestách bílými terči na kovových trubkách.


Obrázek 4 - Satelitní snímek tranzitního plynovodu v místě křížení s NPT.


Pohráli jsme si tedy s několik posledními satelitními snímky oblasti NPT a dali jsme do nich i zákres trasy tranzitního plynovodu vymezený těmi bílými terči. Je v tom místě asi 70 m široký. Z výsledku vyplývá, že jeden stožár je velmi pravděpodobně přímo ve středu pásma plynovodu. Poslal jsem tento snímek na vyjádření do Net4Gas a dodnes jsem nedostal žádnou odpověď. Podobně pak kříží trasu NPT na druhé straně dálnice D2 i přípojné potrubí z podzemního zásobníku plynu RWE (kapacita 55 mil m3 zemního plynu). Poslali jsme i jim odkaz. Taky se zatím nevyjádřili.


Obrázek 5 – Vytyčení plynovodu na polních cestách


Možná je tedy stavba 25 m vysokých hromosvodů, o pracovním napětí 400 kV, o váze cca 3 tuny, nad tranzitním plynovodem ze stáčených, podélně svařovaných trubek, o světlosti 800 – 1 400 mm, uloženým v hloubce 800 mm pod povrchem, v písku, o síle stěny 7 mm a o tlaku plynu cca 50 atmosfér, to pravé ořechové, co si vlastně všichni ti úředníci přejí.

Máme zde v České republice Energetický regulační úřad (ERÚ, 289 zaměstnanců, rozpočet 318 mil Kč), pak zde máme Technickou inspekci ČR (TIČR, 99 zaměstnanců, rozpočet údajně hrazen z příspěvků profesionálů) dále je zde i Státní úřad inspekce práce (SÚIP, 750 zaměstnanců, rozpočet 585 mil Kč) dále je zde Ministerstvo průmyslu a obchodu (792 zaměstnanců, rozpočet 68,54 miliardy korun). Máme ministry, vládu, pana předsedu vlády, dva parlamenty, pana prezidenta, mnoho jeho poradců atd. atd. Všichni tito námi placení úředníci  a volení zástupci by se měli, samozřejmě mimo jiné, zabývat i bezpečností elektrických vedení zvn, tlakových plynových zařízení a bezpečností práce při jejich opravách. Zatím se však z jejich strany neudálo nic. Všechna ta ohrožení trvají i nadále, a to již déle než dva měsíce.

Čtenáře jistě zamrazí, pokud si představíme, že celý tento „systém Kocourkov“ bude jednou budovat naše příští možná ruské nebo čínské nebo americké nebo korejské jaderné elektrárny a místními „levnými“ subdodavateli této kvality. To raději návrat k loučím.

1
Vytisknout
6876

Diskuse

Obsah vydání | 10. 9. 2021