Rozhovor Britských listů 710. Německo po volbách. Zachrání Evropu?

27. 2. 2025

Jan Čulík: Dobrý den, vážení televizní diváci, tak v Německu byly jakési všeobecné volby. A zdá se, že ty všeobecné volby měly docela dramatický dopad, i když pozorovatelé cynikové mohou říct, že to je vlastně úplně stejné až na to, že už nevládnou sociální demokrati, ale křesťanští demokrati. Ovšem mezinárodní komentátoři jsou zděšeni a možná i někteří Němci, že strašně posílila ultrapravice, ta strana AfD, ovšem především na území bývalého východního Německa, kde v podstatě v některých případech získali až 40% a tak dále a teď se vyskytují samozřejmě zajímavé takové úvahy o tom, jestli je to proto, protože východní Němci se nezbavili komunismu, tedy vlastně fašismu, nebo jestli je to tak, že jsou frustrováni diskriminací a tím, že byl jím ukraden stát, a proto pro všechny tyto závažné otázky máme v dnešním Rozhovoru Britských listů zase vynikajícího odborníka na německou problematiku pana Richarda F. Vlasáka, historika a teologa z Rumburku, . Pane Vlasáku, jak to tedy je? Je to špatně nebo dobře? Povídejte.

Richard F. Vlasák: Dobrý den vám i divákům. Já si myslím, že se na ty výsledky voleb musíme podívat dopodrobna, protože ten první pohled by nás mohl mást. Mohl by nás splést. Samozřejmě AfD získala 20%, ale když se podíváme na pohyby voličů, když se podíváme na to, jak se ti voliči chovali a proč tak jednali, tak musíme říci, že do značné míry na tom „velmi dobrém“, uvozovky nahoře i dole, velmi dobrém výsledku AfD má velký podíl špatná vláda, špatná komunikace vlády takzvaného Semaforu, to znamená sociálních demokratů, zelených a liberálů, především liberálové podkopávali autoritu té koalice už tři čtvrtě roku, a to vyvolávalo v občanech veliký hněv.

Jan Čulík: Jak podkopávali?

Richard F. Vlasák: Ten základní spor, který se v té koalici vedl, byl o takzvanou dluhovou brzdu. Dluhová brzda je zakotvena v německé ústavě a znamená, že stát se nesmí nějakým způsobem zadlužit, dlouhodobě zadlužit a tato dluhová brzda je, jak už jsem řekl, zakotvená v německé, ale taky třeba i v české ústavě, jenže -

Jan Čulík: No v tom Německu, že vás přerušuju, to bude proto, protože v Německu vznikla ta naprosto nezvládnutelná inflace v těch dvacátých letech a pak to vedlo vedlo k tomu nacismu, takže oni se toho bojí, jakéhokoliv zadlužení, to je mi jasné, no.

Richard F. Vlasák: Spíš tam jde o to, že ta dluhová brzda vznikla v době, kdy probíhala takzvaná řecká krize a aby tehdejší vládnoucí sociální demokraté s tehdejšími vládnoucími lidovci (CDU/CSU) uklidnili tu společenskou otázku, to rozhořčení, tak se rozhodli, že prostě dají do německé ústavy tu klauzuli o zadlužení. Ukazuje se, že to je naprostý nesmysl. Ukazuje se, že velká část svazů hospodářských, zaměstnavatelů i zaměstnanců prostě tvrdí, že to byla jedna z největších chyb, protože Německo v současné době je podinvestované. No, zkrátka a dobře, je tady obrovský dluh vůči veřejným stavbám, vůči školám, nedaleko odsud od Rumburku spadl most v Drážďanech zkrátka a dobře dráhy nejsou -

Jan Čulík: Ano. Že vás přerušuju v jednom západním městě v Německu, slyšel jsem to v britském rozhlase, neuvěřitelná věc. Teď jsem zapomněl to jméno. Vy to budete vědět, které je to město, ale že tam prostě začali stavět něco uprostřed města na náměstí a vyhloubili hlubokou díru obrovskou do země a je to tam 15 let. To jsem, to je tedy něco. -

Richard F. Vlasák: Já si myslím, že mluvili o Ústí nad Labem, ale dobře.

Jan Čulík: Jo, no, ale tohleto nespojuji tedy s Německem, ale-

Richard F. Vlasák: Ale zpátky k tomu, co jsem chtěl říct zkrátka a dobře, většina teoretiků, ekonomie, i těch aktivně činných, říká. Podívejte se my teď strašně potřebujeme investovat, potřebujeme investovat do lidí. Potřebujeme investovat do spojů, do služeb, znovu opakuji, co se týče internetového připojení v Německu, nemáte tak dobré služby jako máme v České republice, takže tohleto všechno na ty lidi působí a ta koalice se nebyla schopná k něčemu domluvit. Do toho samozřejmě téma migrace, to téma migrace. Jak to říct slušně: média to přehnala, prostě informovala nekonzistentně. Kdykoliv se něco stalo, tak potom média informovala. A přestože ty tři případy, které se v současné době staly, Magdeburg, Mnichov a Aschaffenburg, to jsou tak tři rozdílné příběhy.

Jan Čulík: Mluvíte o tom, že prostě někdo nožem zaútočil na lidi, ano a byli to imigranti, ale ne vždycky.

Richard F. Vlasák: Ano jednak a hlavně dokonce v tom jednom případě to byl člověk, který byl sám, sice původně měl.

Jan Čulík: Lékař.

Richard F. Vlasák: - kořeny v exilu, ale byl tak jako už německy adoptovaný, že začal spolupracovat s tou krajně pravicovou stranou AfD, nechal se tou stranou zblbnout doslova a do písmene, a aby zdůraznil to nebezpečí toho islámu, tak

Jan Čulík: Začal vraždit muslimy. Ano.

Richard F. Vlasák: Přesně tak, což je tak neuvěřitelné. Díky tomu a díky tomu, že je tady, je dluhová brzda. Díky tomu, že se tady neinvestuje. Díky tomu, že se dostatečně nepracuje s těmi imigranty a tak dále a tak dále, tak se vytváří v Německu nálada protiimigrantská a jediná strana die Linke. se postavila proti tomuhle krajně pravicovému vnímání, které se potom rozlilo do celé společnosti. Ale když se podíváme na ty výsledky pořádně pod lupou, tak zjistíme, že AfD, ze které máme všichni pochopitelně strach a která tady třeba za za českými hranicemi v Budyšíně má přes 60%, která ve východním Německu dosahovala 40% pravidelně, tak tahleta strana, tak ty voličské hlasy přišly z velké části z nespokojených voličů sociální demokracie. Dneska mluví o komentátoři o tom, že AfD se stala dělnickou stranou, čili podporují ji hlavně dělníci. Ale tohle to jsou věci, které -

Jan Čulík: Tak a nezaměstnaní. Mimochodem taky.

Richard F. Vlasák: A nezaměstnaní. Přesně tak. My tady jsme svědky fenoménu, který známe i z Čech. Dupe se po těch slabších a nejde se po těch silnějších. Ale já si myslím, že pokud se podaří vytvořit takzvanou velkou koalici německy, taky GroKo, pokud se podaří vytvořit velkou koalici, tak se do německé politické scény přinese potřebná stabilita. To přinese potřebný rozhled a tady musím říct velmi pozitivně mě překvapil Friedrich Merz, který v takzvaném Berlínském kruhu, Berliner Runde, nebo v Berlínském setkání, to je takový pravidelný televizní formát, kde kde zasednou všichni zástupci všech kandidujících politických stran, těch relevantních, tak Friedrich. Hertz a překvapil, nejen německé, ale i americké a britské, ale i francouzská média svým jednoznačným odmítnutím Trumpa, trumpismu s tím, že prohlásil, že Trump je nebezpečím pro Evropu, prohlásil, že s Amerikou nelze už počítat. Musíme budovat svoji vlastní obranu. A hlavně upozornil na to, že Trumpova administrativa nevybíravým způsobem vstoupila do toho předvolebního boje svoji podporou krajně pravicové AfD, to je v Německu vnímáno velmi negativně a z toho hlediska to Merzovo prohlášení bylo natolik silné a rezolutní, že mnohým především za oceánem, z toho z vylézaly oči z důlků, protože něco takového si vůči americkému prezidentovi a administrativě dlouho nikdo nedovolil.

Jan Čulík: A zajímavé na tom je, zase vás přerušuju, že ten pan Merz byl velmi proamerický a jako podnikatel byl v té Americe asi stopadesátkrát a teď bohužel uznal, že tedy ty vazby se musí přerušit. Ale dobře, to jsou všecko, já na to poukazuji vždycky. Tak evropští politikové žvaní, ale co konkrétně?

Richard F. Vlasák: Tak konkrétně teď probíhají zásnuby, tanečky mezi sociální demokracií s CDU/CSU a tím, že se do německého parlamentu nedostala BSV, Aliance Sary Wagenknechtové, tak díky tomu může vzniknout ta dvojkoalice sociální demokracie a CDU/CSU. Kdyby se BSV dostala do parlamentu, kde by překročili tu pětiprocentní hranici, byla by možná jenom jediná kombinace a sice kombinace němečtí sociální demokraté, němečtí lidovci (CDU/CSU) a zelení. A protože BSW se nedostala do parlamentu, tak ta koalice může být už jenom dvoučlenná a velká část mediální scény Německa se shoduje na tom, ano zaplaťpánbůh, že to je jenom takhle, my jsme si trojkoalice užili dost a bylo to strašné. Už nikdy tohle nechceme zažít..

A Friedrich Merz zaútočil na voliče AfD, respektive chtěl posílit svoji pozici tím, že sebere AfD její témata. To se samozřejmě nestalo a paradoxně ukazuje se, že tenhleten krok Fritze Merze doprava před těmi volbami, ten předvolební krok ho stál ta potřebná procenta, aby mohl vládnout, pokud možno sám. Zkrátka a dobře ztratil na úkor na úkor zelených -

Jan Čulík: Protože flirtoval s tou AfD ohledně té imigrace. Ano.

Richard F. Vlasák: Tím posílil, paradoxně, ale je to tak, Paradoxně, ale je to tak, posílil stranu Die Linke, která se do toho parlamentu dostala, která dnes dokonce se stala čtvrtou nejvýznamnější silou. V současné době to vypadá tak, že máme 28% pro CDU/CSU, potom máme 20% pro AfD, vysvětlili jsme si proč, potom máme nějakých 16% pro sociální demokracii, je to nejhorší výsledek v dějinách sociální demokracie vůbec. A potom máme zelené se zhruba 11 procenty, jestli si to dobře pamatuji, no a s 8 procenty se do Bundestagu, který byl mimochodem ještě zmenšen na 630 křesel, se dostala Die Linke. Tak ten německý parlament není tak roztříštěný jako minulý i předminulý, po minulých volbách a očekává se, že ten demokratický tábor bude víc spolupracovat. Dokonce tomu napovídá i to, jak jim bude obsazená křeslo v toho prvního předsedy parlamentu, kterým se stane Gregor Gisy ze strany die Linke. A tam, protože se jedná o osobnost, která je velmi konsensuální a má velikou podporu napříč politickým spektrem, tak se o něm spekuluje jako o další zajímavé postavě n německé politické scény.

Co tím chci říct? Obavy, že se z Fritze Merze stane Trumpův podporovatel, se nenaplnily. Za další, víme, že AfD je porazitelná. Za třetí, a to je poměrně podstatné, když se podíváme na to, kolik lidí volilo levicové strany, tak zjistíme, že to nebyla zase taková hrůza, že to je opravdu paritně a sociální demokraté, zelení, zelení lidovci í, tam chybělo jenom asi 40 křesel k tomu, aby mohli vytvořit koalici. Takže není to tak, jak to toho prvního českého pohledu vypadá.

Vůbec ten český mediální diskurz ohledně nejen německých voleb, ale i toho všeho je prostě poznamenaný malostí, neschopnosti analyzovat data a neznalosti německého prostředí a je tady kromě Respektu, který má k tradičně už velmi dobré zahraniční zpravodajství, tady prostě se tady říkají úplné nesmysly, včetně informací o green dealu a tak dále a tak dále.

Jan Čulík: No dobře, ale na to pohlížím, tedy v Evropě v současné době v důsledku toho rozkladu Spojených států a podpory Trumpovy pro Putina. A to ještě není. Jak dneska o tom píše George Monbiot v Guardianu, ještě není zaručeno, že Trump nepodpoří Putina v jeho další invazi do Evropy, nebo v jeho snahách rozbít Evropskou unii, tak co by bylo velmi aktuálně nutné, by bylo, aby se teda Němci vzchopili spolu s Francouzi a asi s Británií. Zaprvé zkonfiskovali. Těch 300 miliard ruských dolarů a dali to Ukrajině pro to vyzbrojení a vůbec, aby jí pomohli co nejvíce. Já nedokážu pochopit jednu věc, že tedy se západní země nikdy nevzchopily na to, aby zabránili, aby vytvořili, dali Ukrajině dostatečné systémy proti těm raketám, že ti Ukrajinci, chudáci v těch městech ti civilisté pořád umírají každý den. Každému je v podstatě na tom Západě to úplně jedno. Proč proboha a kdy se Merz dá dohromady a vytvoří razantní vojenskou reakci, aby byla Evropa zachráněna?

Richard F. Vlasák: Děkuju za tuhle otázku. My jsme paradoxně, je to tak, že vítězstvím Friedricha Merze, věřte mi, že nejsem jeho stoupenec a asi nikdy bych jeho stoupencem nebyl, tak paradoxně jeho zahraničně politická orientace je jasná a zřetelná. On hned naznačil poté, co se stal kandidátem na ministerského předsedu, to znamená, byla jeho strana vítězná, on má teď ten úkol sestavit tu vládu, tak sehnat tu většinu v parlamentu v Bundestagu, tak hned naznačil, že jeho první cesta povede do Francie. Jeho druhá nejdůležitější cesta povede do Polska.

Jan Čulík: Tam ale byly historicky určité rozpory mezi polskou a německou vládou.

Richard F. Vlasák: Ne, ne, ne, to bylo za předchozí vlády.

Jan Čulík: Ty reparace.

Richard F. Vlasák: To jsou písně minulosti. Tehdy ta krajně - já nevím, jak to pojmenovat.

Jan Čulík: Ta populistická -

Richard F. Vlasák: - levicová, ale jinak politicky konzervativní vláda Práva a spravedlnosti prostě hrála na tuhle nacionální strunu, aby si udržela moc v zemi a stejnak se jí to nepovedlo.

Takže teď Friedrich Merz jednu věc, kterou udělá, že bude kontaktovat tyhlety dva státníky, potom se domluví s Británií, takže my tady vzniká ta úvaha, kterou Merz sleduje a jak oni mluví v médiích, je taková, že vytvoří blok států, které budou chtít zůstat v Evropě, v Evropské unii a budou chtít zůstat v NATO a vytvoří jakousi alianci v alianci, která bude bránit Evropu. Kdo tam nebude chtít být, tak tam nebude, ale nebude moci taky počítat s nějakou podporou tohoto bloku a my tady vidíme Polsko, které je v současné době na hospodářském vzestupu, vidíme Polsko, které v současné době nejvíc investujeme do armády, do své vlastní obranyschopnosti. Není to překvapení. Vidíme tady Francii, která nabízí svůj jaderný štít a vidíme to Německo, které nabízí některé své armádní technologie. Pro mě jako pro křesťanského teologa, je samozřejmě jakékoliv mávání zbraněmi něco nepříjemného, něco, s čím nemohu souhlasit vnitřně, ale na druhou stranu proti Goliášovi musíme najít alespoň ten prak. Když to tak mám hloupě -

Jan Čulík: Proti tomu Hitlerovi, bohužel i křesťané museli taky bojovat.

Richard F. Vlasák: Přesně tak. Tady vzpomínám na Dietricha Bonhoeffera. To, co tady vidíme, je, že Německo, myslím si, že jak znám německé sociální demokraty a jak znám německé CDU/CSU, jak znám tyhlety strany, jak znám ta jejich vyjádření a tak dál. Tak jsme tady před vznikem nějaké koalice. Víme, že největší brzda té koalice, to znamená ta dluhová brzda zřejmě padne.

Jan Čulík: Takže bude otevřena nová možnost pro investice. Konečně německé zaostávání technologické přestane? Ano, zase začnou jezdit vlaky možná přesně?

Richard F. Vlasák: No jistě. Tak vidím, že jste velký optimista. No tak já si myslím, že než to všechno opraví tak, aby začali znova, ale dobře. Ale co tím chci říct? A já si myslím, že teď Německo čeká éra rekonstrukce. A myslím si, že to nemohou udělat žádné jiné strany, než právě tyto dvě strany politického středu, ať už je to střet pravicový CDU/CSU, anebo levicový, sociální demokracie. Nebudu úplně zastírat, že pro mě by byla úplně ideální. koalice sociálních demokratů, levice a zelených, nebudu to zastírat to prostě je moje politické přesvědčení.

Jan Čulík: No, ale to byla v podstatě kromě té levice ta minulá koalice a ti to zmršili.

Richard F. Vlasák: Ti to zmršili, ale hlavně to zmršili ze dvou důvodů. Jedním z důvodů byli liberálové. Druhým z důvodů byl Olaf Scholz, který byl, který se prokázal -

Jan Čulík: Nerozhodný.

Richard F. Vlasák: Nerozhodný, neschopný vést. A tak dále, takže 2 tahleta dvě nebezpečí už máme pryč. Olaf Scholz zmizí z politické scény Německa. A na jeho místo nastoupí v té reprezentaci sociální demokracie Boris Pistorius, ministr obrany, člověk, který je v současné době nejoblíbenějším německým politikem vůbec a 47% dotázaných si ho přeje jako kancléře. Oproti tomu Fritze Merze si přeje jenom 27%. Takže prostě máme tady silnou figuru, terá z na straně sociální demokracie si uvědomuje nebezpečí, je to zároveň člověk, který byl předtím ministrem vnitra. To znamená zná i tu problematiku vnitřní bezpečnosti, a to je něco, co ve mně vyvolává jako do značné míry naděje, že ta budoucí německá vláda bude stabilní.

Jan Čulík: Děkuji vám, pane Vlasáku. Tak vážení televizní diváci, docela optimistický pohled navzdory všemu na Německo. Doufejme, že skutečně převezme tu vůdčí roli v Evropě, i když samozřejmě existuje určitá historie z těch třicátých a čtyřicátých let. Ale tohle není, to už není dnešní Německo. Děkuji vám za pozornost a pane Vlasáku,vám za velmi zajímavé informace. Díky a na shledanou.

Richard F. Vlasák: Nashledanou.