Via Bulharsko, Írán rozmisťuje operativce Hizballáhu na Balkáně

20. 12. 2017

"Alí", sympatizant libanonské teroristické organizace Hizballáh, žije v Bulharsku a oženil se s Bulharkou. Obává se možných dopadů na svou rodinu v Libanonu, proto bylo použito krycího jména.

Balkán není právě synonymem íránského vlivu, na rozdíl od Turecka či Ruska s hlubokými historickými vazbami k tomuto regionu. Írán nicméně kultivuje svou přítomnost jen během posledních třiceti let. Balkán je pro Teherán důležitý nejméně ze dvou důvodů.

Za prvé, je zde Bosna, kde se Írán uchytil během války v letech 1992 - 1995. Dodával zbraně a cvičil muslimské vojáky, když Západ uplatňoval blokádu. Po válce Írán ve skutečnosti nikdy neodešel. Adaptoval se, sítě sympatizantů získaly vliv v různých částech společnosti. Místní bezpečnostní složky byly a jsou těžce nepřipraveny vyrovnat se se sofistikovaným aktérem, jako je Írán.

Bombový útok v bulharském Sarafovu byl toho důkazem. Podle zpravodajských zdrojů a místního zpravodajství je Hizballáh hlavním prostředníkem pro výkon íránského vlivu v balkánském regionu - především v Bulharsku a Bosně. Jeho operativci cestují s pasy západních zemí. Například muži hledaní v souvislosti s bombovým útokem v Sarafovu použili australské a kanadské dokumenty.

Před pěti lety byli členové Hizballáhu na Balkáně potichu, ale situace se mění - hlavně kvůli obviněním na adresu této organizace.

Útok v Sarafovu nedaleko bulharského Burgasu 18. července 2012 zabil pět izraelských turistů a jednoho bulharského občana, zranil dalších 32 Izraelců - a ukázal, že Balkán není vůči takovému typu teroru imunní.

Ačkoliv hlavní podezřelý patří k Hizballáhu, kauza se zasekla a objevily se problémy s postavením před soud. Podle bulharské vlády odpálili izraelský turistický autobus tři operativci Hizballáhu. Hlavní útočník, libanonský a francouzský občan Muhammad Hasan Al-Husajní, při útoku zahynul. Dva podezřelí - občan Libanonu a Austrálie Melia Farah a libanonsko-kanadský Hasan al-Hadž Hasan - uprchli do Libanonu, kde úřady ignorují žádosti o jejich vydání.

Většina expertů se soustředí primárně na projevy neonacismu a salafistické skupiny na Balkáně. Ve srovnání s balkánskými sunnitskými extrémisty (které ale v Bosně Írán rovněž finančně i jinak podporuje - KD) proběhl jen minimální výzkum a akademici by se na něj mohli více zaměřit.

Jossi Melman, veterán izraelské žurnalistiky, který se zabývá zpravodajskými a strategickými tématy pro Harec po dobu 27 let, byl citován ve zpravodajské zprávě z roku 2013. "Izraelské agentury vědí, že íránské ministerstvo zpravodajských služeb a bezpečnosti a (složka Revolučních gard odpovědná za zahraniční operace) Kuds zřídily spící buňky agentů a snaží se najít slabé články v evropském řetězu. Jedním takovým slabým článkem je Balkán."

Čtyři roky po zveřejnění zprávy sic Izrael zachytil rostoucí íránský vliv a zejména operativce Hizballáhu na Balkáně, jmenovitě v Bulharsku a Bosně, ale o tom, jak tyto sítě fungují, je známo jen málo.

Podle izraelských zdrojů jsou turisté a židovská populace považováni za potenciální cíle.

Bezpečnostní problémy, nedostatečný monitoring a problémy se sdílením zpravodajských informací mezi balkánskými státy, stejně jako mezi Balkánem a EU - to je jen několik z celé řady závažných problémů.

Podle dostupných zdrojů místní úřady vědí o vzniklých sítích ve třech největších bulharských městech. Politické strany o nich vědí rovněž - a nacionalisté dokonce Írán a Hizballáh brání.

Někteří z těchto agentů pracují ve Varně a Sofii. Podle místních zdrojů, včetně zpravodajských a protiteroristických, někteří operativci překročili hranici se Srbskem jako turisté a obhlížejí infrastrukturu, administrativní budovy a cokoliv spojeného s židovským obyvatelstvem a izraelským majetkem.

Podle nepotvrzených zpráv desítky operativců mají cestovat mezi bulharskou Sofií a bosenským Sarajevem přes Bělehrad, a také do Makedonie a Kosova.

Sítě agentů v Bulharsku a dalších balkánských zemích většinou tvoří libanonští občané, kteří přijíždějí jako studenti a obchodníci. Někteří studenti dostávají od Hizballáhu finanční pomoc a pak se buď vracejí do Libanonu, nebo zůstávají v Bulharsku. Někteří z nich se stávají operativci hnutí Hizballáh. Jejich hlavním úkolem je sbírat informace nejen o izraelské přítomnosti v dané zemi, ale také o samotném státě a jeho vztazích.

V Bulharsku se setkávají na dvou hlavních místech - v přístavním městě Varně a v hlavním městě Sofii. Protože Hizballáh je spojencem syrské vlády, v sítích agentů jsou zapojeni i Syřané.

Americký Kongres požádal v roce 2016 EU, aby zakázala Hizballáh coby teroristickou entitu. Nedávná zpráva německých zpravodajských služeb tvrdí, že ve Spolkové republice operuje 950 příslušníků Hizballáhu.

Členské země EU jsou ve věci Hizballáhu rozděleny. Hnutí bylo zakázáno v Nizozemsku a Británii, ale jiní členové, zejména Francie, se zdráhají.

Mezinárodní společenství má problém identifikovat Hizbaláh jako teroristickou skupinu, protože v Libanonu tvoří uznávanou politickou sílu. Jeho struktury infiltrovaly správní systém a byrokracii natolik, že by bylo těžké je odstranit.

Současně s tím Hizballáh působí jako prostředník prosazování íránských zájmů. Zatímco jeho bojovníci bojovali v Iráku a Sýrii, jeho agenti cestovali po Evropě s cílem zmapovat příležitosti ke všemožné infiltraci států nepřátelských k Íránu. To může znamenat jak ustavení ekonomických vazeb, tak posílení vlivu na firmy a vytvoření zpravodajských buněk. V danou chvíli se buňky věnují jen shromažďování informací.

Nicméně jak ukázala kauza Sarafovo, vždy existuje možnost útoku, pokud místní vlády nepodnikají příslušná protiopatření. Až dosud byl však Írán v řadě zemí považován za spojence v boji s terorismem a sítě agentů byly sledovány bez reakce.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2758

Diskuse

Obsah vydání | 22. 12. 2017