Vánoční hoax, o který s láskou pečujeme

Ježíšek je prima

24. 12. 2017 / Bohumil Kartous

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

V české lidové kultuře vládne představa, že Ježíšek nosí dárky. Rodiče musejí s postupujícím věkem dětí řešit naprosto neřešitelnou otázku, jak je možné, že to mimino, které samo nemůže chodit, natož něco nosit, logisticky zvládne doručit ty miliony dárků do mnoha domácností v intervalu několika desítek minut. Jak trefné. Ono to tak vlastně je, že v českém diskursu prostě někdo prosadí myšlenku a pak už se na ni jen věší další a další konstrukce, které jsou stále více od věci, nicméně nikoho nenapadne, že je to totální pitomost. Prostě je jen třeba najít co nevěrohodnější vysvětlení, jak je kdejaká absurdita možná...

Není nijak těžké vysvětlit symboliku Ježíška. Ježíšek, v okamžiku svého narození, pochopitelně nemůže být doručovatelem darů, nemá žádnou špeditérskou společnost za polárním kruhem a nemá k dispozici stádo sobů s  nadpřirozenými schopnostmi převyšujícími známé fyzikální zákony a běžná omezení, jichž jsme svědky v čase a prostoru.

Ježíšek dárky nenosí. Ježíšek je sám o sobě darem, je to dokonce dar boží, je to Bůh syn, který byl darován člověku, a symbolizuje tedy nikoliv přepravní společnost, nýbrž dar samotný. Bůh (ten trojjediný) se totiž rozhodl, že se zjeví a vetkl božství malému děcku, tzv. Ježíškovi, jenž přišel na Zemí zvěstovat člověku pravdu a lásku boží.

Shodou okolností se to přihodilo v okamžik zimního slunovratu, který slavily slovanské kmeny prozřetelně ještě před tím, než přišlo to pravé náboženství, potírající pohanství. Prozřetelnost starých Slovanů byla tak silná, že od Dažboga, Boha Slunce, k Ježíšovi, vtělení svatozáře, pak nebylo nijak daleko. Ostatně bez ohledu na jména a funkce, Bůh jest vším a přítomen jest kdekoliv. Že se mezi tím změní politická situace, to Boha pochopitelně nechává chladným. Jeho podíl na moci zůstává neměnný a na volbách nezávislý.

Trochu to snižuje kulturní rating české společnosti, že generace po generaci podléhají představě o Ježíškovi - stěhovákovi, který - sotva se poprvé nadechl - byl Bohem instruován k tomu vytvořit kritickou konkurenci FedEx i České poště a během Vánoc zcela ovládnout trh s přepravou hmotných zásilek. Ale nelze se tomu divit. Tahle společnost je zvyklá, že někdo řekne z pozice vlivu či moci blbost, klaka ji roztleská a pak už je to na lidové tvořivosti, aby si poradila s těžko řešitelným problémem. 

Je to trochu škoda. Symbolika obézního, zjevně dobře situovaného staříka, který jeden den v roce rozdistribuuje dárky, když před tím sebral objednávky, je pochopitelně silně komerční a těžko pracovat s nějakou metaforou. Vyrvat Boha otce z červenobílého hábitu a zajetí sobů je mnohem náročnější intelektuální úkon než ukázat, že novorozeně božského původu je dar, nikoliv messenger.

Nikomu se do toho ale moc nechce. Zdá se, že většina lidí je naopak spokojená. Je lepší, když Ježíšek dárky nosí, než aby je pouze symbolizoval. Protože když je nosí, je možné zajít do obchodního centra a nechat pak na doručovateli, aby odvedl svou práci. Když by se ale měl člověk vypořádat s tím, že dárek pod stromečkem (ve stáji) je samotným poselstvím Slunovratu (Vánoc), je třeba vyvinout představivost a najít řešení, která jsou v obchodních centrech jen blbě k dostání.

Ono totiž není možné dát tam ponožky, herní konzoli nebo novou pračku. To fakt není Ježíšek, případně reprezentace syna božího, jenž měl ve svém osudu předepsáno, že má lidem okolo sebe rozdávat všechno dobré, jen materiální statky. No goods.

Brát Ježíška jako to, co samotné člověk najde pod stromečkem, dost efektivně zabraňuje podlehnout hysterii, která drží nad vodou velkou část obchodu. Možná by ta symbolika mohla přesunout pozornost někam jinam. Ježíšek přece přináší lásku, pravdu, milosrdenství, odpuštění, pokoru a všechny další kvality křesťanství. 

Tož snad aby to těm lidem někdo řekl a oni už si s tím třeba poradí... hezké svátky.

0
Vytisknout
6289

Diskuse

Obsah vydání | 28. 12. 2017