Foreign Policy: Ultrapravicové režimy ve střední Evropě se udrží u moci, dokud nebudou přímo škodit západoevropským pravicovým vládám

23. 12. 2017

 


20. prosince aktivovala Evropská komise "jadernou alternativu" proti Polsku. Vyhlásila, že Polsko svou "reformou" soudnictví vážně ohrožuje základní evropské hodnoty, především zákonnost. Polsku mohou být suspendována hlasovací práva v EU.

K takovému zostuzení a možná nakonec k úplné ostrakizaci členské země EU ještě nikdy nedošlo. Evropská komise tím řádně hájí demokratické principy, na nichž je Evropská unie založena.

Vážným problémem ale je, že Evropská komise nikdy nejednala takto rozhodně vůči Maďarsku, první zemi, která takto opustila demokracii. A Maďarsko se nyní zapřísáhlo, že bude potrestání Polska vetovat.


Mechanismus článku 7 pro suspendování členských práv státu Evropské unie za porušování základních hodnot demokracie, zákonnosti a lidských práv byl zaveden až koncem devadesátých let, na žádost Rakouska a Itálie, které se obávaly, že by demokratické principy mohly opustit postkomunistické země, které vstoupily do EU v roce 2004. Je ironické, že zpočátku se postkomunistické země chovaly jako vzorné demokracie, zatímco vážné problémy vznikly právě v Itálii za Silvia Berlusconiho a v Rakousku, kde se v roce 2000 dostala do vlády ultrapravicová Strana svobody v čele s Jörgen Haiderem. Proti Rakousku tehdy podnikla EU v podstatě jen symbolické akce a rakouskému kancléři se v jejich důsledku podařilo zmobilizovat nacionalistické protievropské nálady.

V roce 2010 se  moci dostala v Maďarsku ultrapravicová populistická strana Fidesz Viktora Orbána. Systematicky ochromila ústavní záruky a změnila volební zákon tak, že volby v Maďarsku jsou nyní neférové. Také drasticky omezila pluralitu médií: 90 procent maďarských médií vlastní osoby blízké vládě.  Letos maďarská vláda zahájila masivní útok proti občanské společnosti a donutila nevládní organizace, aby se prohlásily za "cizí agenty". Orbán také tvrdí, že organizace, které finančně podporuje filantrop George Soros jsou hrozbou bezpečnosti a samotné existenci maďarského národa.

Proti Maďarsku však Evropská unie článek 7 neaktivovala. Jedním z důvodů pro to je tzv. Orbánův "páví tanec". Orbán totiž v reakci na kritiku z Bruselu vždycky zavede pár kosmetických opatření, i když nadále centralizuje moc ve svých rukou.

Nejdůležitější ale je, že Fidesz je členem evropského poslaneckého klubu EPP, Evropské lídové strany, což je klub křesťanskodemokratických a středopravicových stran v EU, je to největší klub v Evropském parlamentě. Tento poslanecký klub sice opakovaně vydává Orbánovi varování, zejména, když chtěl znovu zavést trest smrti, což je pro křesťanské demokraty naprosto nepřijatelné, ale dosud Orbánova strana nebyla vyloučena, i když je jasné, že je daleko ultrapravicovější než například francouzská ultrapravicová politička Marine Le Penová.

Důvod pro to je jednoduchý: Fidesz má v Evropském parlamentě relativně velký počet poslanců a poslanecký klub EPP si je chce zachovat. Orbán je také užitečný pro různé křesťanské demokraty pro dosažení jejich krátkodobých politických cílů: bavorští konzervativci například oslavovali Orbána, že jim pomohl kritizovat Merkelovou za to, že dočasně otevřela Německo uprchlíkům.

Polská strana Právo a spravedlnost od samého začátku bezostyšně následuje "budapešťský model". Dělá to ale bez "pavího tance". Také nemá v Polsku dostatečně velkou většinu na to, aby mohla změnit ústavu. Soudnictví strana Právo a spravedlnost ochromuje v Polsku sérií triků. Přisvojila si právo jmenovat a odvolávat soudce. Takový vandalismus je v historii poválečných demokracií bezprecedentní, a tak bylo pro EU jednodušší připravit zásah proti Polsku.

Ovšem stejně jako Orbán i strana Právo a spravedlnost se snaží předstírat, že nejde o konflikt ohledně institucí, ale že jde jen o subjektivní politické hodnoty. Polský ministr zahraničí si stěžoval, že Brusel chce vnucovat "novou směsici kultur a ras, svět cyklistů a vegetariánů, kteří bojují proti všem formám náboženství".  Orbán Západoevropany nazývá "liberálními nihilisty", kteří nesnášejí diverzitu a chtějí zlikvidovat autenticky křesťanské, nacionalistické přístupy v konzervativních státech, jako je Maďarsko a Polsko.

Jenže to, co se dnes odehrává v Evropě, není celoevropský boj o kulturu a  o morálních otázkách - je to zásadní boj o zachování samotné instituční infrastruktury demokracie jako takové.

Strana Právo a spravedlnost  má jednu zásadní nevýhodu ve srovnání s Orbánem: není členem EPP, ale daleko menší a relativně okrajové skupiny Evropských konzervativců a reformistů. V tomto poslaneckém klubu euroskeptiků dominují britští konzervativci, avšak toryové po brexitu z Evropského parlamentu zmizí. Varšava tedy prostě není tak chráněna, jak je Orbán, a klub EPP může nyní odvádět pozornost od svých vlastních problémů s Orbánem tím, že bude kritizovat Polsko.

Mají-li však být vůči Polsku zavedeny sankce, je zapotřebí jednohlasného rozhodnutí ostatních členských zemí EU - a Orbán dal jasně najevo, že bude takový krok vetovat. Tak se budou obě ultrapravicové vlády navzájem chránit a Evropská komise tak zaplatí velkou cenu za to, že dosud nepodnikla proti Budapešti žádné kroky. Jediným možným řešením by bylo zakročit proti Polsku a Maďarsku najednou. To by ovšem znamenalo, že by se klub EPP musel zbavit svého pokrytectví.

Aktivace článku 7 je způsobem, jak se ostatní členské země EU mohou izolovat od vlády, která se podílí na rozhodnutích, která jsou závazná pro všechny občany EU. To má logiku: občané EU mají právo, aby jim nevládla nedemokratická vláda.

Daleko větší dopad na darebácké vlády by mělo zrušení  finančních dotací. Jenže bavorský premiér Horst Seehofer a šéf poslaneckého klubu EPP Manfred Weber investovali obrovské množství politického kapitálu do ochrany Orbána.

Dokud nebudou muset mainstreamoví evropští konzervativci platit skutečnou politickou cenu za podporu autoritářství ve střední Evropě, Evropská unie zůstane bezmocná. Mezitím platí cenu za pokrytectví evropské centristické pravice občané v Polsku a v Maďarsku.

Kompletní článek v angličtině ZDE


 

0
Vytisknout
3912

Diskuse

Obsah vydání | 2. 1. 2018