"S lidmi se musí mluvit." Turecký uprchlík založil v Německu horkou linku pro rozhovory s ultrapravičáky

25. 12. 2017



Byl začátek roku 2016 a do východoněmeckého města Clausnitz dorazilo dvacet uprchlíků. Na autobus, který je přivezl, čekal zuřící dav místních lidí. Ti svými automobily zablokovali silnici a řvali na viditelně zděšené uprchlíky.

Scéna byla natočena na video a zveřejněna na facebookové stránce používané protiuprchlickými aktivisty.

Aliho Cana, čtyřiadvacetiletého Němce tureckého původu, jehož rodiče odešli z Turecka a požádali o azyl v Německu, když mu byly dva roky, to silně znepokojilo.

"V tom autobuse jsem mohl sedět já," upozornil. "Přemítal jsem, co je zdrojem té nenávisti. Proč ti lidé nemají empatii?"


V březnu 2016 procestoval Ali Can východní Německo, region plný protiuprchlické nenávisti. Zkoumal, kde nalezne centra protiuprchlického aktivismu.

Jeho plán? Hovořit s lidmi, kteří odmítají uprchlíky, a pochopit jejich motivy. Zjistil, že lidé potřebují o těch věcech hovořit.

"Většina lidí má předsudky a bojí se něčeho, co neznají," zdůrazňuje Ali Can. "Ale to neznamená, že to jsou rasisti."

Ali Can pak zveřejnil na Facebooku ve videu své telefonní číslo a vyzvali lidi, aby mu zavolali. "Můžete mi zavolat na toto číslo, pokud se bojíte uprchlíků, zuříte ohledně jich anebo prostě máte otázky ohledně rostoucího počtu uprchlíků v Německu." Pořádal také workshopy, v nichž lidi informuje o imigraci.

Za rok od té doby, co zveřejnil své telefonní číslo, mu zavolalo asi 200 lidí. Hlavními tématy rozhovory je integrace uprchlíků, údajná neslučitelnost islámu s německou kulturou a obava, že imigranti způsobí, že Německo bude méně bezpečné.

"Rasismus a předsudky jsou často zakořeněny ve strachu, že lidé ztratí kontrolu, a ze strachu z neznámého, a také v důsledku zastaralých způsobů myšlení," říká Ali. "Nejlepším způsobem je tyto obavy osobně konfrontovat."

"Sám jsem příkladem, že integrace funguje," říká Can, který studuje na učitele němčiny. Chce se spojit s voliči ultrapravicové Alternativy pro Německo.

Pochopil, že jeho hlavní rolí je poslouchat.

"Pak kladu otázky, abych zjistil, kolik existuje potenciálu, a vykládám jim své příběhy,"

Vypočíávat fakta, která zpochybňují ultrapravičákovy názory, to nefunguje. Namísto toho hledá Ali podobnosti.

Když někdo telefonuje, že chce omezit počet imigrantů do Německa, Ali mu vysvětlí, že i on chce žít v bezpečné zemi.

"Je na tom člověku, který telefonuje, aby se dokázal kriticky zamyslet během telefonní konverzace. Není to o tom, že bych se ho snažil přesvědčovat nebo mu číst levity."

Umožnit lidem, aby hovořili o svém strachu, snižuje pravděpodobnost, aby se z nich stali ultrapravicoví populisté, kteří zneužívají strachu lidí k prosazování své politické agendy," zdůrazňuje.


Holger Lengfeld, sociolog na univerzitě v Lipsku, který provádí výzkum voličů strany Alternative fuer Deutschland, zastává názor, že snaha s nimi mluvit vysílá dobré signály.

Navzájem spolu hovořit je vždycky dobré, není nic lepšího. Jedním ze základů demokracie je, že musíte naslouchat názorům druhých, i když se vám nelíbí. Signalizuje to něco, co demokracie potřebuje: máme různé názory, ale musíme spolu mluvit." Přiznal ale, že mnoho lidí se není schopno na dialogu podílet.

"Chci dodat odstíny šedé do obrazu, který je často černobílý - tedy na jedné straně dobří lidé a na druhé straně rasisté," říká Ali Can. Jeho motto je "Láska je silnější než nenávist."

"Ano, je to naivní," říká. Po pauze dodává: "Ale jaká je alternativa?"


Podrobnosti v angličtině ZDE

 






0
Vytisknout
3460

Diskuse

Obsah vydání | 2. 1. 2018